Speciál Schody: bezpečné schodiště


Schodiště v rodinném domě nebo na chalupě by mělo být nejen pěkné na pohled, ale také bezpečné. Co by takové schody měly splňovat?

Většina venkovských chalup mívala obytné místnosti pouze v přízemí. V podkroví byla půda, která sloužila jen k uskladnění různých věcí. Přístup na ni býval ze síně po jednoduchých strmých schodech, leckdy dokonce jen po žebříku ze dvora. Velké patrové chalupy klasické schodiště měly, ale dnešním požadavkům už také nemusí vyhovovat.

Rekonstrukce podkroví vyžaduje schody

I chalupy obývané chalupáři již nějaký ten pátek procházejí proměnami. Jednou z nejčastějších je zobytnění podkroví – jak se rodina rozrůstá, potřebuje další obytné prostory. S tím souvisí i vyřešení přístupu do patra. Někdy stačí upravit stávající schodiště, ale ve většině případů je nutné postavit nové.

Pokud ho chceme vybudovat na stejném místě, jsme do značné míry limitováni daným prostorem. Nebo se můžeme rozhodnout – jestliže to dispozice umožňuje – postavit schodiště jinde, kde nás nebude nic omezovat.

Vzhled kontra funkčnost

Občas se setkáme s návrhy schodišť, která se elegantně vznášejí ve vzduchu, působí lehce, ale mají jeden zásadní nedostatek – nejsou bezpečná. Většinou jim chybí zábradlí, někdy jsou stupně z příliš kluzkého materiálu, schody nemají správnou výšku a šířku, aby umožňovaly pohodlnou chůzi… Provedení schodiště i zábradlí se řídí předpisy, které stanovují požadavky na rozměry, tvar, bezpečnost a další kritéria. Pro projektování schodišť v obytných budovách platí ČSN 73 4130.

Při rekonstrukci stavení jsme občas nuceni dělat kompromisy, ale neměly by být na úkor bezpečnosti. Uvědomme si, že po schodišti budou chodit například i děti nebo vnoučata, staří rodiče nebo prarodiče.

______________________________________________________________________

Další články Speciálu Schody:

Stahovací schody

Zábradlí schodiště

Pod schody

Víc než jen schodiště

Stavebnicové zábradlí

Převlečené schody

________________________________________________________________________

Stupnice, podstupnice, schodnice

Abychom se v požadavcích orientovali, musíme znát příslušné názvosloví. Jeden stupeň schodiště, schod, je tvořen stupnicí a podstupnicí. Stupnice je vodorovná část, na kterou našlapujeme, podstupnice je část svislá nebo šikmá pod stupněm, ale může být i vynechána. Boku schodu se říká čelo stupně. Schodnice je šikmý nosník, který podepírá schodišťové stupně. Mohou být dva nebo jeden, případně žádný a stupně (respektive stupnice) jsou zapuštěny do zdi. Schodnice není potřeba například u schodiště odlitého z betonu jako monolit.

Důležitá čísla

Rozměry schodů vycházejí z průměrné délky kroku, což je 63 cm. Šířka stupně by měla být 24 až 30 cm, výška 15 až 20 cm. Existuje jednoduchý vzorec pro výpočet profilu stupně: 2x výška + šířka schodnice = 63 ± 3 cm. Minimální šířka stupně kruhového schodiště u středu musí být 13 cm.

Nejvhodnější sklon schodiště je od 25° do 35°. Sklon ramene určuje poměr výšky a šířky jednotlivých stupňů. Pokud bude mít schodiště větší sklon, lze nedostatek hloubky stupňů kompenzovat prodloužením přesahu stupnic (podstupnice vynecháme). To nám pomůže při výstupu, ale při sestupu je bezpečnější jít bokem. Při větším sklonu se také používá tak zvané mlynářské schodiště, u něhož jsou stupnice střídavě na jedné a na druhé straně zúžené, takže na širší stranu se noha pohodlně vejde.

Minimální šířka schodiště v rodinném domě nebo bytě by měla být 90 cm, užitná šířka, do níž nesmí nic zasahovat, nejméně 80 cm. Podchodná výška (od stupnice ke stropu) by měla být nejméně 210 cm.

Nezapomeňte na zábradlí

Madlo zábradlí musí být minimálně ve výšce 90 cm nad hranou každého schodu, pokud hloubka volného prostoru nepřesáhne tři metry. U hloubky 3 až 12 m má být výška zábradlí 1 m. Madla by měla být bez ostrých hran, pokud možno nepřerušená po celé délce schodiště a dobře uchopitelná rukou, tedy raději z pevného materiálu. Madlo z lana vypadá zajímavě, ale v případě zaškobrtnutí nemusí bezpečnou oporu poskytnout. Lze ho použít u stěny, jestliže na druhé straně schodiště je zábradlí. Na straně schodiště ohraničené stěnou se zábradlí neinstaluje, ale je výhodné tu mít aspoň madlo.

Norma také udává maximální mezery mezi svislými tyčemi zábradlí – 12 cm. To se asi nejčastěji porušuje – u některých schodišť chybí svislé tyče úplně nebo jsou daleko od sebe. Dospělému člověku by to vadit nemělo, ale pro děti je takové „děravé“ zábradlí rizikové. Vyřešit to lze tak, že než děti povyrostou, napneme mezi sloupky zábradlí například síť. Zábradlí má být pevné, musí odolávat zatížení shora i ze stran.

Co ještě udělat pro bezpečnost

Každé schodiště musí být dobře osvětlené, buď celý jeho prostor několika osvětlovacími tělesy stropními či nástěnnými, nebo více světly zabudovanými do stěny v malé výšce nad schody. Světlo lze také zapustit přímo do podstupnice tak, aby osvětlovalo nižší stupeň.

V domě, kde jsou malé děti, určitě opatříme vstup či oba vstupy na schodiště zavírací brankou. Zabrání nebezpečným pádům ze schodů. Branka se dá zabudovat dodatečně kdykoliv.

S bezpečností souvisí i materiály, především ty použité na stupnice. Dřevo je možné nalakovat schodišťovým lakem, který má protiskluzné vlastnosti, dlažbu vybíráme protiskluznou, také kamenný obklad stupňů musí mít protiskluzné prvky.

Jak dlouhé rameno?

Stupně tvoří rameno schodiště. V jednom rameni musí být nejméně tři a nejvíce osmnáct stupňů. Všechny stupně v jednom rameni musí mít stejnou výšku, v přímém rameni i šířku. Pokud výška podlaží vyžaduje více než 18 stupňů, musí být do ramene vložena podesta, jejíž délka je násobkem délky kroku (63 cm) plus jedenkrát šířka stupně. Podestou nazýváme i nástupní a výstupní prostor schodiště; i když nemusí být přesně vymezen, musí umožnit bezpečný přístup ke schodům.

text: Iva Tvrzová
foto: Pavel Veselý, Jaroslav Hejzlar, Zdeněk Roller a Shutterstock

Bezpečné schodiště

Save


Komentáře

Napsat komentář

TIP!

Rozměry schodiště vypočítá při zadání některých parametrů program, jejž najdete na www.zhitov.ru/cs.

TYP SCHODIŠTĚ

Schodiště na chalupách mívá většinou jedno rameno, někdy i dvě či tři. Podle tvaru ramen je nazýváme přímočaré, křivočaré (zatočené do oblouku či kruhu) nebo kombinované, lomené například do tvaru písmene U nebo J.