Tradiční světnice

Ačkoliv představy o bydlení ve světničce máme nepochybně zromantizované a život v chalupě před sto lety z dnešního pohledu asi nebyl ani pohodlný, ani snadný, její malebnost nás nepřestává okouzlovat.

Když pomineme velké a zámožné zemědělské usedlosti, světnice byla ve většině chalup jedinou obytnou místností. Odehrával se zde každodenní život mnohdy několika generací rodiny. Její členové se zde rodili, ženili i umírali. Hlavně v zimním období se do světnice přesouvaly drobné řemeslné práce, které byly nutnou součástí obživy. Ve světničkách se tak kromě vaření často tkalo, předlo, pletly se košíky, dralo peří, spravovaly boty, vyráběly drobné dřevěné či skleněné výrobky, šilo nebo vyšívalo, takže se dočasnou součástí vybavení stal třeba kolovrátek, tkalcovský stav nebo ševcovský verpánek.

Podle pravidel

Rozmístění nábytku ve světnici mělo až do první poloviny 19. století své pevné zvyklosti a měnilo se pouze v případě mimořádných událostí a svátků. Přibližně čtvrtinu její obytné plochy zaujímala zděná pec omazaná hlínou. Později se v k peci přistavovala kachlová kamna, které ze dvou stran obklopovala dřevěná lavice. Nad kamny bývalo zavěšeno bidlo na sušení prádla či bylin. V úhlopříčně protilehlém rohu stával stůl se židlemi a rohovou lavicí. Do rohu nad ní se na zeď zavěšovala koutní skříňka, tzv. koutnice, do se ukládaly různé cennosti – bible, listiny a peníze. Stěny kolem stolu pak zdobily svaté obrázky. Do koutu naproti se zpravidla umísťovala postel hospodáře s hospodyní, která se při narození nového potomka proměnila v kout pro rodičku. Ostatní členové domácnosti spávali na peci nebo na lavici.
Další vybavení světnice se lišilo podle toho, jak se rodině vedlo. Většinou zde ale nechyběla truhla na uložení osobních věcí, šatstva a prádla, dále různé poličky na hrnky a talíře a misník na nádobí. Jídelní stůl pak sloužil jako univerzální pracovní plocha pro nejrůznější činnosti v domácnosti.
Ustálené rozmístění nábytku ve světnicích se pak ve druhé polovině 19. století proměnilo. Stůl se z rohu přesunul doprostřed místnosti a přibyly další kusy nábytku rozestavěné podél stěn. V bohatších chalupách to byly kredence, skleníky, postele s nebesy, různé skříňky a komody se zásuvkami.

Zdobené skleníky sloužily k vystavení parádního nádobí

Jak vypadá světnice dnes?

Někteří majitelé chalup pečlivě opatrují její tradiční podobu včetně rozmístění nábytku a původního vybavení a při nutných úpravách se snaží o minimální zásahy. Dalo by se říci, že drobné nepohodlí, které pramení z vybavení domácnosti podobného jako na počátku 20. století, je právě to, co je na chalupě baví. Jiní dávají přednost chalupaření s veškerým soudobým komfortem. Moderní technologie buď pečlivě ukrývají, aby neutrpěla atmosféra místnosti, nebo z nich naopak tvoří kontrast k dochovaným historickým prvkům. I v současných novostavbách ale vznikají půvabné interiéry ozdobené milými doplňky. Nejčastěji se pak setkáváme se světnicemi, kde se majitelé pokouší najít rovnováhu mezi přiměřeným pohodlím a aspoň částečným zachováním odkazu předků.
Všechny světnice pak mají i v současnosti jedno společné. Přestože už dávno nejsou jedinou obytnou místností v domě, stále jsou srdcem chalupy a místem, kde se u stolu schází celá rodina.

Kachlová kamna s moderní krbovou vložkou se postarají o pohodlné topení a zároveň vytvoří útulnou
atmosféru

Dobré rady

Při výběru zařízení do světnice je nejlepší držet se tradičních tvarů a přírodních materiálů. Určitě nic nezkazíte prkennou podlahou a jednoduchým dřevěným nábytkem.

Text: Veronika Cerhová
Foto: Vladimír Hájek, Jaroslav Hejzlar, Zdeněk Roller, František Vaňásek, Pavel Veselý, Petr Zhoř a archiv

Uložit

Tradiční světnice