Dřevěné obklady
Dřevěnými palubkami či prkny můžete obkládat stěny či stropy v interiéru, ale i vnější zdi domu. Obklad je vždy nutné správně ukotvit, dřevěná fasáda pak vyžaduje impregnaci a nátěr.
Dřevěné obložení stěn výrazně dotváří interiér i vzhled domu. Často jím lze vyřešit nerovnosti či sladit nesourodý interiér a docílit uvnitř i většího pocitu tepla a vtisknout domu „dřevěný“ vzhled i za předpokladu, že ze dřeva postaven není. Dřevěné fasády pak mají kromě nenapodobitelné krásy i řadu praktických výhod. Lze je poměrně snadno opravovat a v případě potřeby i z části nebo úplně vyměnit. V kombinaci s tepelnou izolací můžete snadno zvenčí zateplit třeba menší chatu a docílit výrazné změny jejího vzhledu bez složitých zásahů do konstrukce stavby. Dřevěný obklad se často instaluje i na domovní štíty a lze jím rovněž sjednotit vnější vzhled postupně rozšiřované a přistavované chalupy.
Obklady v interiéru
Nejjednodušší cestou pro obkládání interiérových stěn je použití palubek. Koupit je lze v několika základních rozměrech, na výběr bývají zpravidla tři nebo čtyři varianty tloušťky palubek, které se prodávají v šířkách zhruba od deseti do patnácti centimetrů a délkách od dvou do čtyř metrů. Upevňují se svisle nebo vodorovně na dřevěný rošt, který je třeba pevně ukotvit do zdiva pomocí hmoždinek a vrutů nebo našroubovat pomocí závitových tyčí upevněných do chemické kotvy. K jejich základním výhodám patří možnost spojení na pero a drážku, což zamezí případné tvorbě spár a mezer v důsledku sesychání dřeva, kterému se zpravidla nevyhnete při obkládání deskami na sraz.
Vzhled palubkami obložených stěn ovlivní to, zda obkládáte svisle, nebo vodorovně, ale také šířka palubek a použitý profil, jehož volbou lze vytvořit buď více souvislou plochu (profil klasik), nebo více strukturovanou plochu (profil tatran). Méně často se používají i další typy profilů, například profily srubové, jimiž můžete vytvořit náznak kulatiny či překládanou strukturu.
______________________________________________________________________
Další články speciálu Dřevostavby a dřevěné konstrukce:
Impregnace a nátěry dřevostaveb
Stromové domy
Ošetření dřevěných konstrukcí
Dřevostavby pro milovníky tradice i moderny
Trochu jiné chaty
Citlivá místa dřevostaveb
Čištění a nátěry dřevěných konstrukcí
Výplně spár
Tmelení prasklin ve dřevě
________________________________________________________________________
Vzhled ovlivní i šířka palubek
Důležitá je i volba šířky palubek. Chcete-li dosáhnout rustikálního vzhledu, který více připomíná klasickou dřevěnici, zvolte palubky co nejširší. Jemné a ne příliš dominantní obložení, kterému může prospět i nátěr bílým nebo jiným odstínem krycí barvy, vytvoříte spíše z užších palubek. Nemůžete-li se rozhodnout, jaký typ obkladu by vám nejvíce vyhovoval, vybírejte palubky například v některých hobbymarketech, které mají vzorníky z více sestavených palubek do plochy naznačující vzhled výsledného obkladu.
Palubky se prodávají v několika jakostních kategoriích. U nejlevnějších může být problém s vypadanými suky a poškozením především na hranách per a drážek. Nákup takových palubek se vyplatí zejména v případě, kdy chcete vytvořit obklad z kratších, na míru nařezaných kusů, při kterém se počítá s určitým odpadem.
Pro vzdálenost jednotlivých latí nosného roštu existují různá doporučení, ale vyplatí se zauvažovat. Obkládáte-li například tenčími palubkami stěnu na schodišti nebo v místech, kde se budete o obklad opírat třeba při sezení za stolem, udělejte raději hustší rošt. Použijete-li pro obkládání silnější nebo dokonce podlahové palubky, nenastane pravděpodobně problém s jejich prohybem, ale zase budou o něco těžší. To zohledněte při kotvení roštu i při volbě rozestupů jednotlivých latí. Obvykle však postačí rozestup šedesát centimetrů.
Palubky v interiéru se dají na nosný rošt přibíjet nebo přivrutovat. Pomocí kolářských hřebíčků lze palubky opatrně spojovat i přes pero v místě zkosení, můžete na ně vzít i sponkovačky nebo speciální spony na spojování palubkových obkladů. Pro dokončení a uzavření palubkových obkladů včetně úprav rohů se používají jednoduché či různě profilované lišty, které se mohou přibíjet či přišroubovat a často bývá nejjednodušší je přilepit. Na spojení obkladu s podlahou či stropem využijte lišty k překrytí dilatačních spár, které se doporučují kvůli důsledkům možnému sesychání dřeva.
Nátěry obkladů
Palubky lze natřít bezbarvými či lazurovacími laky nebo oleji či krycími barvami na dřevo. Při použití silnovrstvé lazury se vytvoří pevnější povrchový film a palubkový obklad bude možné snadněji udržovat v čistotě, což se může vyplatit třeba v kuchyni nebo dětském pokoji či na obkladech chodeb. Tenkovrstvá lazura zase zamezí přílišnému lesku a lépe chrání palubky před vzdušnou vlhkostí, protože pronikne hlouběji do struktury dřeva.
Pro krycí nátěry lze doporučit vodou ředitelné disperzní barvy, přičemž můžete volit mezi lesklým a matným povrchem. Natíráte-li palubky krycí barvou, je lepší natřít je ještě před upevněním na stěnu, protože jinak se po případném rozeschnutí mohou objevit nenatřené spáry.
Před natíráním je vhodné přebrousit povrch palubek jemnou brusnou houbičkou, aby se odstranily případné „chlupy“ na povrchu dřeva.
Jiné varianty obkladu
Pro obklad v interiéru lze využít i prkna, jejichž povrchovou strukturu můžete upravit třeba drásáním ocelovým kartáčem. Takovým obkladům pak mohou slušet i tmavší odstíny lehce tónovaných lazurovacích laků, které zajímavou strukturu dřeva zdůrazní. Atraktivního efektu docílíte i pravidelným či nepravidelným střídáním různých šířek obkladových prken na sraz či palubek. Originální obklady lze udělat například z rozebraných dřevěných palet i ošetřeného a zakonzervovaného starého dřeva s charakteristickou patinou. Při použití těchto alternativ dejte pozor, abyste si dovnitř nenastěhovali dřevokazný hmyz nebo houbu.
Některým typům interiérů mohou slušet i obklady z různých typů překližky včetně relativně levných obalových překližek. Pro obklady stěn a stropů lze využít i broušené a nalakované či natřené OSB desky, které rovněž existují ve variantě s perem a drážkou po celém obvodu. Jsou poměrně těžké, takže je pro jejich uchycení nutné dostatečně dimenzovat rošt. Při vnitřním zateplování chat se někdy dávají OSB desky jako nosný podklad, který se ještě obloží palubkami.
Obklady zvenčí a dřevěné fasády
Chaty i zděné domy lze částečně či úplně obkládat dřevem i zvenčí. Částečně obložit se mohou stěny kolem zádveří, oken, ve štítu nebo třeba jen na stěně, na kterou navazuje zastřešená veranda či otevřená terasa. Kompletní obklad domu dřevěnou fasádou je už náročnější i poměrně nákladná záležitost a než se do takového projektu pustíte, spočítejte si, zda pro vás není výhodnější klasická fasáda i za cenu „mokrého“ stavebního procesu. Kromě už zmíněných výhod však může být dobře udělaná odvětrávaná dřevěná fasáda dobrým řešením třeba i pro šetrné zateplení domů nebo částečné řešení problému s vlhkostí.
Ať už použijete standardní, či fasádní profily palubek, prkna na sraz s přelaťovanými spárami, neomítané (neosámované) desky, nebo lehké prodyšné fasády z latí, bude dřevo vždy vystaveno působení povětrnostních podmínek, v jehož důsledku postupně degeneruje. Lze zvolit dva možné přístupy. Buď dřevo včetně nosného roštu i skrytých částí konstrukce fasády před škodlivými vlivy důsledně ochráníte, nebo naopak necháte působit přírodu.
Rozhodnete-li se nechat vnější dřevěný obklad bez povrchové úpravy, použijte raději dřevo s vyšším obsahem pryskyřice, tedy modřín nebo borovici. Variantou je nechat dřevo několik let získávat „opršenou“ patinu a až poté ho opatřit ochranným nátěrem. Vždy se však vyplatí napustit je alespoň impregnačním prostředkem proti dřevokaznému hmyzu a to i na latě nosného roštu.
Velmi zajímavou variantou úpravy povrchu dřeva, která už byla použita i na dřevěných fasádách několika novostaveb v Česku, je japonská metoda Shou sugi ban. Při této úpravě se zpravidla nehoblované smrkové (v Japonsku ale spíše cedrové) desky opalují na lícové straně a hranách plamenem z plynového hořáku. Zuhelnatělý povrch se pak očistí ocelovým kartáčem, opláchne vodou a po vyschnutí napustí olejem. Takto upravené dřevo má vždy tmavý až černý odstín, jehož intenzitu lze upravit slabším či silnějším kartáčováním. Tyto obklady se dají použít i do interiéru a někdy se dřevo dokonce opaluje až do té míry, že získá už na pohled „ohořelý“ vzhled. Údajně by mělo bez dalších úprav vydržet až osmdesát let.
Pozor na korozi
Ať už zvolíte jakýkoli typ a povrchovou úpravu dřevěného obkladu, patří k nejvíce zranitelným místům jakýkoli kontakt dřeva s kovem. Při použití vrutů, šroubů, hřebíků či tesařských spojek bez antikorozní úpravy nastane po čase problém způsobený vlhkostí a dopadající vodou. Korodující vruty a další kovové součástky mohou dřevo nejprve jen znečistit rzí, ale postupně se kvůli hnilobě mohou uvolnit jednotlivé spoje. Použijte tedy nerezové vruty či nerezové stavební hřebíky.
Text: Richard Guryča
Foto: Karolína Konečná Némethová, František Vaňásek, Pavel Veselý, Petr Živný, Shutterstock a archiv firem
www.nerezka.cz, www.balakryl.cz, www.palubky-eshop.cz
Dřevěné obklady
