Pozor, smlouva!


Při podpisu jakékoliv smlouvy buďte obezřetní, věnujte jejímu prostudování dost času, abyste věděli, co podepisujete. Na co si tedy dát pozor při podpisu smluv?

Uzavírání smluv, ať již pracovních, pojistných, či kupních, je vždy spojeno s mnoha riziky. Důkladné neprostudování smlouvy a její zbrklý podpis může následně člověku přinést nejednu horkou chvilku. Pokud máte před podpisem důležitého dokumentu, potom se určitě držte starého pravidla „dvakrát měř, jednou řež“, v tomto případě vlastně tedy dvakrát čti, jednou podepiš.

V životě se nejčastěji setkáváme se třemi druhy smluv: pracovní, pojistnou a kupní. Vezměme to tedy po pořádku a povězme si, na co si v jednotlivých případech dávat zvláště pozor.

Pracovní smlouva

Při nástupu do nového zaměstnání si každý klade spoustu otázek. Jací budou kolegové? Jaká bude samotná práce? Bude se mi na nové pozici dařit? Často pak zapomínáme na to nejdůležitější, důkladně si pročíst pracovní smlouvu. Jsou věci, které smlouva musí obsahovat ze zákona. Pak jsou „drobnosti“, které sice mít nemusí, ale určitě by mít měla.

Každá smlouva musí definovat druh práce, místo (nebo místa), kde ji budete vykonávat, a den nástupu. Druh pracovní činnosti by měl být vypsán co nejpodrobněji. Když bude ve smlouvě jen „prodavačka“, může vás zaměstnavatel postavit za pult s lahůdkami, ale klidně i do prodejny aut nebo rybářských prutů. Stejně tak by mělo být detailně  uvedeno místo. Pokud se například spokojíte s pojmem „Praha“, může vás zaměstnavatel přesouvat kamkoli po metropoli.

Každá smlouva musí být uzavřena písemně, a to nejpozději v den nástupu do práce. Pokud začnete pro firmu pracovat s tím, že smlouva se podepíše „hned, jak se vrátí šéf z dovolené“, riskujete vy i zaměstnavatel tučnou pokutu.

Zkušební doba a doba určitá

Smlouva by také měla obsahovat informace například o pracovní době, práci přesčas, dovolené, výši mzdy, právech a povinnostech zaměstnance, o zkušební době či o tom, na jak dlouho je uzavírána.

Může odkazovat i na jiné dokumenty (vnitřní předpisy firmy či kolektivní smlouvu…). Zkušební doba může být maximálně na tři měsíce (u vedoucích zaměstnanců na šest) a nesmí být prodlužována. Doba určitá může být nanejvýš na tři roky. To lze ještě dvakrát opakovat, potom už musí přijít smlouva na dobu neurčitou.

Přesčasy a plat

Snad všechny smlouvy obsahují větičku, že mzda již zahrnuje práci přesčas. Zaměstnavatel vám může nařídit maximálně 150 přesčasových hodin za rok, vedoucím pracovníkům 416.

A když jsme se dotkli mzdy – jestliže není její výše přímo ve smlouvě, může ji zaměstnavatel kdykoli bez vašeho souhlasu snížit. Klidní můžete být v případě, že ve smlouvě je napsáno, že „platový výměr je nedílnou součástí pracovní smlouvy“.

Kupní smlouva

Jednou ze základních náležitostí kupní smlouvy je řádný popis nemovitosti či kupovaného předmětu. Pokud půjde o byt, musíme si dát pozor, zda bytová jednotka byla vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, nebo podle nového občanského zákoníku. Tím se bude řídit nejen popis jednotky a spoluvlastnického podílu na nemovitosti, ale i obsahové náležitosti smlouvy.

Nový občanský zákoník také zakotvuje zásadu, že stavba je součástí pozemku, takže se vám může například stát, že vám druhá strana při koupi rodinného domu nabídne k podpisu kupní smlouvu, která bude obsahovat jen převod pozemku. Pokud je vlastníkem stavby i pozemku tatáž osoba, bude taková úprava správná.

Je třeba také doporučit, aby si kupující zkontroloval i skutečnost, kdo bude plátcem daně, protože nová právní úprava občanského zákoníku umožňuje dohodu o tom, že daň zaplatí kupující. Povinnost prodávajícího zaplatit daň z převodu nemovitostí, resp. nově daň z nabytých nemovitých věcí, lze ve smlouvě ochránit. Neobsahuje-li smlouva takovou dohodu, platí, že plátcem je prodávající.

Smluvní pokuta a odstoupení od smlouvy

Obvykle kupní smlouva obsahuje prohlášení prodávajícího, že předmět prodeje není zatížen právními ani faktickými vadami, že na majetek prodávajícího nebyl prohlášen konkurs, vedena exekuce, že v bytě nemá nikdo nahlášen trvalý pobyt apod.

Pro ochranu kupujícího je dobré do smlouvy začlenit smluvní pokutu, kterou by bylo možné uplatnit v případě, že se některé z takových prohlášení ukáže být jako nepravdivé. Na takové smluvní pokutě doporučujeme trvat, prodávající, který má „čisté svědomí“, by proti smluvní pokutě neměl nic namítat.

Kromě ujednání smluvní pokuty je vhodné zakotvit i povinnost k náhradě škody a možnost kupujícího odstoupit od smlouvy (toto právo je dobré založit i pro případ, že do určité doby nedojde k zápisu vlastnického práva kupujícího do katastru). Mezi další náležitosti, na které je třeba se zaměřit, je způsob předání předmětu koupě a kdo bude platit poplatek za podání návrhu na katastr.

Kontrola smluv

Vyvážené smlouvy nečekejte od realitky ani prodávajícího. Kontrolu musí provést právník, který stojí na vaší straně. Pokud něco přehlédnete, on by měl vaši chybu napravit.

Kupní smlouva týkající se nemovitostí vyžaduje písemnou formu, podpisy musí být na téže listině a musí být úředně ověřeny. Na písemné formě je nutné trvat u všech uvedených smluvních typů, jako je rezervační smlouva a smlouva o smlouvě budoucí kupní, přestože je u některých smluv nový občanský zákoník nepožaduje.

Pojistná smlouva

U pojistných smluv platí prakticky totéž co ve dvou výše zmíněných případech. Základem je dobré a opětovné prostudování uzavírané smlouvy. Klidně si ji nechte vypůjčenou na několik dní domů, několikrát si ji přečtěte, poraďte se s příbuznými a zajděte za odborníkem. Uškodit nemůže také prostudování podobné smlouvy u jiné pojišťovací společnosti.

Zvláště důkladně je potřeba přečíst předmět pojistné smlouvy, abyste věděli, co všechno pojistná smlouva vlastně pojišťuje. Nejčastěji bývají problémy se smlouvami, které mají chránit před přírodními pohromami, zejména pak proti velké vodě.

Povodeň není záplava

Jádrem potenciálního problému je, že pojišťovny rozlišují mezi dvěma termíny: záplavou a povodní. Přestože mnozí lidé v běžném hovoru používají tato slova, aniž by mezi nimi viděli jakýkoli rozdíl, v oblasti pojišťovnictví se jedná o dva oddělené termíny. Pokud se pojištění vztahuje pouze na jedno z těchto pojistných rizik, druhé je tak pojišťovnou zcela nechráněno.

Kde je tedy rozdíl? Při povodni mluvíme o vodě, která se vylila z řek, případně nádrží. Patří sem také případy, kdy voda břeh řeky nebo nádrž protrhla. Naopak záplavou se rozumí voda, která se šíří z jiných důvodů než při povodni. Jako příklad lze uvést škody vzniklé při silném dešti, když si voda najde odtok přes vaši nemovitost, případně se na ní udržuje.

Jedná se tedy o dvě odlišné situace. Dobrá zpráva je, že některé pojišťovny vycházejí klientům vstříc a nabízejí záplavu a povodeň v rámci jednoho pojistného rizika. V případě vysokého povodňového rizika se však i tady budete muset obejít pouze s pojištěním proti záplavám. Při takovém riziku (známém také jako pásmo 4) totiž většinou nelze nemovitost proti povodním pojistit.

S velkou vodou se pojí ještě další nebezpečí, a to zaměňování pojištění domácnosti za pojištění nemovitosti. Zatímco pojištění nemovitosti kryje škody na vašem domě, bytě, chatě či jiných objektech podobného typu, předmětem pojištění domácnosti je vybavení vaší nemovitosti, tedy nábytek, oblečení, elektronika a podobně.

text: RENÉ FLÁŠAR
foto: SHUTTERSTOCK

Pozor, smlouva!

Komentáře

Napsat komentář