Vybíráme optimální vytápění

Než se rozhodneme pro konkrétní typ, je třeba si dobře rozmyslet, co od něj očekáváme a kam ho umístíme. Vytápění musí být především účinné, současně ekonomické a nejlépe nadčasového vzhledu.

Není nutné zdůrazňovat, že nejdůležitější vlastností vytápění je výhřevnost, ale ani na  vzhled bychom neměli rezignovat. Mluvíme samozřejmě o té části topného systému, která je v interiéru vidět. Měla by korespondovat s architekturou stavby a vybavením. Pokud se nám totiž po čase přestanou radiátor nebo kamna líbit, nebudou už zcela funkční anebo nebudeme mít sílu na přípravu dřeva či obsluhu kamen na  uhlí, výměna bude dost drahým luxusem.

Topení dřevem

Vůni dřeva a zvuk praskajících polen by těžko chalupář vyměnil za cokoliv jiného. Vytápění dřevem k chalupě a  chatě samozřejmě patří a  kromě dobrého pocitu má ještě několik dalších výhod. Především topíme levněji, nepotřebujeme plynovou přípojku, případně ani zdroj elektrické energie. Současné kotle na dřevo se dají i lehce obsluhovat a jsou vysoce účinné. A  když si místo kotle pořídíme krbová kamna, pak máme v interiéru navíc i výhřevný designový kousek, který v  případě, že má integrovaný teplovodní výměník, klasický kotel zdatně alternuje. Výhřevnost jednotlivých používaných dřevin je v podstatě stejná, rozdíl je v objemu spalovaného dřeva. Z jednoho kilogramu všech druhů dřeva činí 4,3 kWh. Obecně platí, že mezi nejvýhřevnější dřeviny patří akát, dub, buk, jasan a  také habr. Nejvyšší výhřevnosti dosahuje dřevo dobře vysušené.

Ústřední topení

Pokud zvolíme ústřední vytápění, jako otopná tělesa budou sloužit radiátory. Ačkoliv litinové radiátory mají období největší slávy dávno za  sebou, mohou v  interiérech chat a  chalup udělat dobrou službu za poměrně málo peněz. Sice se déle ohřívají, ale zase velmi pomalu chladnou. Hodí se především tam, kde jsou silnější zdi a topí se tuhými palivy. Nevýhodou těchto radiátorů je špatná přístupnost při úklidu i přesto, že jsou na jejich čištění k mání speciální kartáče. Cena nového radiátoru se pohybuje od  pěti set až do  deseti tisíc korun, více si připlatíme za designové retrokousky zdobené ornamenty na žebrech. Ušetřit můžeme v posezónních slevách nebo koupí starších radiátorů. Větší rozšíření mají ocelové deskové radiátory. Obsahují méně vody, mají tedy menší setrvačnost, rychleji se zahřejí, ale pak také rychleji vychladnou. Pro menší výkon do menších místností se instalují jednoduché typy, vyšší výkon nabídnou dvojité nebo trojité. Vyrábějí se i typy speciálně určené pro rekonstrukce. Příznivá je zejména jejich pořizovací cena a také malá hloubka, díky níž nepřekážejí pod okny. Při vytápění ústředním topením můžeme v místnostech kromě klasických radiátorů použít i podlahové konvektory. Jejich tělesa nepřekážejí, protože jsou zapuštěna v zemi.

Nohy v teple

Další možností, jak rozvést teplo po  celém rekreačním objektu, je podlahové vytápění, které se v případě elektrických topných kabelů řadí k  ekologickým systémům. Nejvyšší teplota v  místnosti je při vytápění z podlahy u země, díky čemuž se tělo postupně prohřívá od nohou. Hlavní výhodou je navození tepelné pohody, i když se prostor vytápí na  teplotu o  několik stupňů nižší než při klasickém způsobu vytápění. S nižší teplotou klesají zároveň provozní náklady, podlahové vytápění ušetří až 20 % energie. Tento způsob vytápění má i zdravotní bonus pro alergiky a astmatiky, protože vzduch cirkuluje minimálně, nevíří se tudíž prach.

Text: Táňa Pikartová
Foto: archiv firem a Shutterstock

Vybíráme optimální vytápění