Dřevostavby pro milovníky tradice i moderny


Mezi dřevostavby lze zahrnout mnoho typů domů, v jejichž konstrukci jsou použity materiály na bázi dřeva. Domy ze dřeva a dřevěných konstrukčních prvků mají řadu výhod a jen málo záporů.

Uvažujete-li o stavbě nového domu včetně rekreačního či víkendového obydlí, stojí různé typy dřevostaveb určitě za pozornost. Nemusí přitom jít o typické domy v podobě srubů, roubenek nebo staveb s přiznanou dřevěnou fasádou. Pokud se na váš pozemek lépe hodí dům, který alespoň na pohled připomíná zděnou stavbu, lze si vybrat z řady typů dřevěných konstrukcí i v takovém případě. Nabídka staveb na klíč s dodávkou v různém stadiu dokončení je velmi široká, stavět lze samozřejmě i svépomocí a určitě se vyplatí získat před stavěním přehled o přednostech i nevýhodách jednotlivých typů stavebních konstrukcí na bázi dřeva.

Jaké máme možnosti?

Domy ze dřeva lze rozdělit na konstrukce ze sendvičových panelů, dřevěné skelety různých typů a klasické sruby a roubenky.
Sendvičové panely pro panelové dřevostavby se předem vyrobí víceméně na míru, v různých stupních dokončení se dopraví na staveniště a tam se stavba za pomocí techniky poměrně rychle sestaví na základové desce, zvenčí i zevnitř se zpevní opláštěním a vyplní izolací.
Při požadavku na stavbu, která by měla zapadnout do okolní zástavby standardních zděných domů, se zajímejte o takové dřevostavby, na jejichž vnější stěny lze nanášet fasádní omítky a barvy. I vzhledem k ceně a rychlosti stavění bývají v tomto případě častou volbou sendvičové montované konstrukce. Tento způsob stavění používá i většina firem, které dodávají dřevostavby na klíč.

Stěny, střecha i další stavební prvky jsou již připraveny z výroby a na místě se zpravidla velmi rychle sestaví pomocí jeřábu. Hrubá stavba pak může stát během několika dnů. Na míru se obvykle předem vyrábějí i některé vnitřní doplňky a zařizovací prvky, například schodiště či obklady stěn.
Stěnu dřevostavby tvoří panely, což jsou dřevěné rámy, na nichž jsou upevněny velkoformátové desky (většinou OSB desky či jiné typy dřevovláknitých desek). Panely se vyplňují tepelnou izolací tak, aby bylo možné udělat co nejtenčí obvodové stěny i příčky. Výroba jednotlivých stavebních dílů „pod střechou“ umožňuje přesnou práci za stabilní teploty a vlhkosti, což se kladně projeví na kvalitě stavby.
Pro stavbu obvodových stěn i příček se mohou používat i sendvičové lepené panely z OSB desek (europanely). Lisují se pod tlakem, nemají rám z hranolů a jako izolace se do nich vkládá samozhášivý polystyren.

Skeletové konstrukce

V mnoha směrech výhodnou variantou jsou i lehké dřevěné skelety pro vytvoření sendviče. Jde o díly, které se kompletují na sendvič až na místě stavby. Jejich skladba je ve výsledku zcela stejná jako u běžných sendvičových panelů. Umožňují však variabilnější proces stavby, u kterého není problém panel přizpůsobit přímo na místě. Kromě příznivého poměru ceny a rychlosti stavby ze sendvičových panelů a prefabrikátů je výhodou tohoto konstrukčního systému i možnost stavět v podstatě za každého počasí, protože proces stavby nijak neohrožují výkyvy teplot. Je tedy možné stavět po všechna roční období.
Jednotlivé prvky konstrukčního skeletu se spojují hřebíky nebo tesařskými spojkami, do husté dřevěné sítě se pak vkládá izolace. Poté se stěny obkládají buď OSB deskami s následnou finální úpravou (např. obkladové palubky), nebo sádrokartonem, překližkou či přímo palubkami. I tímto způsobem lze dosáhnout vzhledu klasického zděného domu (konstrukce zůstává skryta ve stěnách) nebo zdůraznit dřevěný materiál částečně přiznanou konstrukcí, fasádními palubkami a dalšími konstrukčními prvky ze dřeva. Na fasádu těchto dřevostaveb je možné použít tradiční omítku, ale i dřevěný rošt či jiné typy fasád včetně lepených cihelných pásků. Sestavování na místě nevyžaduje těžkou stavební techniku.

Nevýhodou je nutnost poměrně rozsáhlých oprav a výměn při případném poškození vodou a také obecně horší parametry zvukové izolace sendvičových konstrukcí.
Takzvaný těžký dřevěný skelet se od lehkého liší především využíváním masivních dřevěných trámů s větším průřezem. Nosná konstrukce tohoto typu nevyžaduje další zpevnění sendvičovými panely či jinými deskovými materiály, je tedy možné pracovat s estetikou přiznaných trámů. Trámová konstrukce se stejně jako skelet z fošen a hranolů obkládá. Výplně mezi trámovím mohou být tvořeny zdivem, deskami, ale také velkoplošnými skleněnými tabulemi. Některé typy dřevostaveb kombinují částečně přiznanou dřevěnou konstrukci s cihelným zdivem.
Kladem takové stavby je větší variabilita oproti sendvičové konstrukci, snadná manipulace se stavebními prvky bez těžké mechanizace i možnost využít místních zdrojů dřeva a ušetřit na dopravě. K nevýhodám patří vyšší cena a větší časová i řemeslná náročnost.

Masivní klasika

V případě roubených a srubových staveb slouží trámy a kulatina přímo ke stavbě obvodových zdí. Ty se izolují buď pouze vyplňováním spár, nebo se izolace vkládá mezi zdvojené dřevěné stěny. U těchto typů konstrukcí stěny tvoří dřevo, které je stěžejním estetickým prvkem jak vnější fasády, tak velké části interiéru. Rozvody elektroinstalace i dalších inženýrských sítí se dělají do dřevěných stěn a je nutné s tím počítat už při přípravě stavebního dřeva. Roubenky a sruby jsou bytelnější a odolnější variantou sendvičových či skeletových dřevostaveb, mají lepší přirozené tepelně izolační vlastnosti i akustické parametry a také lépe odolávají působení vody a vlhka.
Především sruby stále zůstávají ideálem mnoha českých chatařů a ztělesněním romantické představy o bydlení či rekreaci v maximálním souladu s přírodou a s respektem k přírodním materiálům. Srub takové požadavky skutečně splnit může a to, že jich přibývá, je při cestách po Česku možné snadno zjistit. Na rozdíl od jiných dřevostaveb, jejichž vzhled lze přizpůsobit okolí v mnoha variantách a v případě potřeby sladit i s tradičními zděnými vesnickými chalupami je srub vždy stavbou dominantní a nepřehlédnutelnou. S tím je třeba počítat.

Problematické je na srubech jejich sesedání, které je třeba respektovat při vestavbě příček, schodišť či zárubní nebo okenních rámů. Je to však známý problém, na který zkušení stavitelé srubový dům dobře připraví. Nějakou dobu je pak nutné počítat s procesem „dozrávání“ domu a bydlení v něm tomu do jisté míry přizpůsobit.
Vyhnout se tomu dá stavěním z vysušeného dřeva borovice či smrku, někdy také z jedle či modřínu. České firmy však zpravidla používají při stavbě srubů kanadskou technologií, která používá nevysušené dřevo, a u níž je třeba počítat s postupným sesycháním stavby.
Stavba nejvíce sedá během prvních tří let, zcela stabilní je většinou po pěti letech. V prvním roce může proces sesychání představovat až patnáct centimetrů na patro. Přizpůsobit je tedy nutné zejména příčky, zárubně dveří, okenní rámy či schodiště. Stavební firmy pak proces sesychání konstrukce dozorují a srub postupně dolaďují, až je zcela stabilní. Už proto si srub objednejte u zkušené firmy, pro kterou jsou takové garance standardní součástí smlouvy. Samozřejmě není vyloučená stavba srubu svépomocí. Pokud se však do ní kdokoli pustí, měl by se předem velmi dobře seznámit se specifickou problematikou stavby a vzít určité zvláštnosti pečlivě v potaz.

Sestavit a zase rozebrat

Srub se staví na betonovou základovou desku izolovanou proti vlhkosti a vybavenou přípojkami inženýrských sítí. Prvním důležitým krokem je výběr dřeva, nejčastěji smrkového nebo borovicového. Většinou se používají kmeny o středovém průměru 20 až 35 centimetrů. Ty se zbaví kůry, ošetří přípravky proti hmyzu, houbám a plísním a začíná stavba „nanečisto“. Stěny srubu se předem sestavují v dodavatelské firmě pomocí podélných spojů, které se vyřezávají do jednotlivých klád. Při stavbě na pozemku se pak tyto spoje izolují nejčastěji přírodními izolacemi (ovčí vlna, konopí). Hotová stavebnice se očísluje, vyříznou se do ní otvory pro dveře a okna a vyvrtají se otvory pro instalaci technických rozvodů.
Rozebraný srub se po převozu na místo sestavuje zpravidla maximálně několik týdnů, na rozdíl od jiných dřevostaveb to lze dělat v podstatě za každého počasí. Kromě spojů už není nutné dělat další dodatečné izolace stěn, což je jednou z výhod roubených staveb. Samotná stavba kvůli vysoké difuzní propustnosti dřeva obvykle nemá problém s vlhkostí, ale správně postavený srub musí mít stěny odsazeny od terénu a také dostatečný přesah střechy.

www.ekopanely.cz, www.atrium.cz, www.rdrymarov.cz, www.europanel.cz

Text: Richard Guryča
Foto: Archiv firem

Dřevostavby pro milovníky tradice i moderny


Komentáře

Napsat komentář