Venkovní dlažba svépomocí


Zatoužili jste po pěkné terase nebo chodníčku k domovním dveřím?  Kdo ho ale postaví? Zkuste to sami.

Venkovní dlažba

Nad jinými materiály pro dlažbu venkovních ploch, teras, cest a dvorků zcela jednoznačně vítězí betonová dlažba. Při dobré ceně poskytne potřebnou kvalitu,  pokládka je bezproblémová. Vyrábí se ve velmi široké škále tvarů, barev a rozměrů. Dlažební systémy bývají doplněny i nejrůznějšími tvarovými díly. Konkrétní volba záleží na vašem vkusu a stavebním rozpočtu. Betonová dlažba v přírodním šedém provedení je levnější, za barevné modifikace si musíte připlatit.

Pokud  nebude dlažba nadměrně namáhána, mohou být použity dlažební kostky vysoké jen 4 nebo 6 cm. Bude-li zatěžována autodopravou, je nutné naplánovat kostky  nejméně 8 cm vysoké. Stabilnější je i tzv. zámková dlažba, neboť její pevnost je zvýšena do sebe zapadajícími výstupky a kapsami.

Volit můžete ale i z jiných materiálů.  Jsou však cenově náročnější a práce s nimi může být obtížnější. Krásná je například kabřincová dlažba ze zvláštních, ve vysokém žáru pálených cihel, nebo  kamenné dlažební kostky či kámen v původní neopracované podobě. Použít můžete také dlažbu z velkoplošných většinou betonových dlaždic. Jejich povrchová úprava bývá  různorodá. Počínaje obyčejným šedým betonem, přes beton barvený k dlaždicím s povrchem z tzv. vymývaného betonu, který zdůrazňuje strukturu malých oblázků. V těchto rozměrech jsou k dostání i dlaždice  řezané z přírodního kamene.

Podkladní vrstvy

Pro kvalitní a dlouhodobě stabilní dlažbu je nejdůležitější správně navrhnout a vybudovat  podklad, který zajistí její únosnost, rovinnost a současně bude dostatečně odvádět srážkovou vodu. Většinou jej tvoří několik vrstev štěrku nebo říčního písku.

Plánování a měření

Práci začneme měřením. Prvním úkolem je vytvořit  správně vyspádovanou rovinu, na které pak vybudujeme podkladní lože pro položení dlažby.

Dlážděnou plochu navrhneme vždy tak,  aby měla sklon od budovy a odváděla povrchovou vodu pryč. Stačí sklon asi 2 %. Dbáme také, aby se dlažba se stavbou stýkala až pod úrovní vodorovné izolace proti vodě a stěna nemohla být vlhkostí z dlažby poškozována. Proto raději dlažbu a její podkladní lože od stěn oddělíme například nopovou folií.

Dále navrhneme složení a sílu podkladního lože. Jeho úkolem je tvořit únosný podklad, který by zajistil trvalou rovinnost povrchu dlažby a současně tvořil drenážní vrstvu. Hloubku podkladního lože určíme podle předpokládané zátěže ( pěší chůze nebo jízda automobilem), kvality podloží ( jílovitá zemina – dáme ještě větší důraz na odvod vody, neúnosná písčitá zem – nutno zajistit, aby se nám dlažba nepropadala).  Obvykle stačí založit podkladní vrstvu dlažby do hloubky 35 až 50 cm, u zahradních cest pro pěší bude vyhovovat i 10 cm. Dlažba, po které bude jezdit auto, si vyžádá vyšší pevnost, něž v případě zahradní cestičky nebo terasy. Dbáme u ní na vyšší a pevnější podklad.

Pevnost dlažby ovlivní  i použitý vzor pokládky. Dlažba je výrazně pevnější, jsou-li dlaždice postaveny diagonálně na směr jízdy kola auta,  protože zatížení se rozkládá na všechny čtyři boční stěny dlaždice a ne pouze na dvě. Šířku a délku dlážděné plochy naplánujeme pokud možno tak, abychom nemuseli dlaždice rozměrově upravovat.

Vybudování podkladu

Pokud jsme dlažbu naplánovali a vyměřili, začneme s vlastní prací. Odkopeme a srovnáme terén.  Položíme spodní vrstvu z hrubého štěrku (použít můžeme i recyklát ze starého odpadního stavebního materiálu)  a srovnáme ji. Na závěr podkladní vrstvu důkladně upěchujeme.

Zpevnění okrajů

Vybudujeme zpevněné okraje. Většinou jsou tvořeny speciálními k tomu určenými tvarovkami. Lem ale můžeme vytvořit i jen řadou na výšku postavených dlažebních kamenů.

Nářadí

Pro instalaci okrajových obrubníků děláme základ tak hluboký, aby pod obrubníky byla základová vrstva betonu alespoň 20 cm vysoká. Vytvoříme ji ze suchého nebo jenom mírně vlhkého betonu (asi 75 % písek, 25 % cement). Za dva až tři dny beton dostatečně zatuhne a budeme moci ve stavbě pokračovat.

Tvoříme-li lem jen z dlažby na výšku, nezapomeneme spáry mezi dlaždicemi také vyplnit betonem (a ihned povrch dlažby očistit od jeho zbytků, po zatvrdnutí to jde mnohem hůř). Nemáme-li na naši dlažbu příliš vysoké nároky, stačí  pro zpevnění pouze krajové dlaždice podsypat betonem a zahrnout je i z boku alespoň do poloviny jejich výšky.

Abychom obrubníky umístili na správnou šíři dlážděné plochy, je nejlepší, když si napřed zkušebně jednu řadu dlaždic položíme i se správnými spárami mezi nimi. Počítáme také s mírným převýšením nad okolním terénem, aby z dlažby voda snadno odtékala. Stačí 1,5 až 2 cm.

Kladení dlažby

Pokud máme základní pokladní vrstvu a obrubníky hotové, můžeme z jemného štěrku nebo písku vytvořit lože, na které posléze klademe přímo dlažbu. Plocha by měla být vyspádována směrem od stavby. Dlažbu klademe tak vysoko, aby i po zdusání asi o 1,5 cm převyšovala obrubníky. Lépe tak odtéká dešťová voda.

Dlažební kostky klademe vedle sebe do zvoleného vzoru se spárami asi 3-5 mm mezi sebou. Dodržení rovných linií vzoru nám usnadní motouz napjatý přes  zpracovávanou plochu.

Nakonec doplníme dlažební kostky, které jsme museli rozměrově upravovat.
Položenou dlažbu zasypeme jemným pískem a  koštětem písek diagonálně vmeteme do spár.

Řezání dlažby

Asi se nevyhneme tomu, abychom nemuseli některé kusy dlažby rozměrově upravovat. Nejvhodnějšími, ale asi dostupnými jenom pro profesionály, jsou  řezačka nebo štípačka na dlažbu.

Pro nás je použitelným nástrojem i úhlová bruska se speciálními řezacími nebo brusnými kotouči na  beton a kámen. Dlažební kostku stačí na povrchu na všech stranách naříznout a pak úderem potřebný díl přes pevnou hranu nebo sekáčkem odlomit.

Pokud nebudeme upravovat větší množství dlažebních kostek a nezáleží na příliš velké přesnosti, lze dlaždice dělit jen za použití paličky a sekáčku.  Dlažební kostku si položíme do písku a opatrně malými opakovanými údery, nasekáváme dlažební kostku tak dlouho, až se podaří potřebný kus oddělit. Nespěcháme, při dostatečné trpělivosti se dlažební kostka nakonec rozdělí sama.

Schody, terasy

Pokud chceme vytvořit v dlážděné  ploše schůdky a zídky, budeme muset stavbu zpevnit betonem. Použijeme  suchého betonu. V případě vysokých nároků bude nutné podklad odkopat až do nezámrzné hloubky ( to může být 60 až 80 cm).

Při stavbě  teras, schůdků a zídek okolo domu musíme dávat  pozor, aby dešťová voda i voda z rozmrzlého sněhu mohla dobře odtékat a netvořila okolo domu v prostorách tvořených zídkami a obrubníky podzemní jezírka, která by nám dlažbu mohla znehodnotit nebo dokonce způsobit průnik vody až do zdiva domu.

Skládání vzorů

Rozlehlá betonová plocha by mohla být na pohled fádní. Můžeme ji  udělat zajímavější tím, že v ní vytvoříme různé linie, vzory, ozdobné ornamenty nebo v ní kombinujeme  materiály různého druhu, barev a povrchu.  Oblíbené jsou například velké kruhy uprostřed terasy, vložení řady menších nebo větších dlaždic vedoucích zrak žádoucím směrem například do zahrady nebo dekor z přírodního kamene zakomponovaného do hladké betonové dlažby.

Jiné technologie pokládky dlažby

Pokud pokládáme dlažbu z přírodního kamene, nebo dlažební kostky nejsou prostě stejně vysoké, ukládáme každý dlažební prvek samostatně a poklepem gumovou paličkou jej srovnáme do správné výšky. Podkladní vrstvy musí být vytvořeny obvyklým způsobem.
Velkoplošné dlaždice nebo dlažbu z přírodního kamene můžeme klást přímo na maltový podklad. Pak každou dlaždici přímo podmažeme potřebným množstvím malty. Jako podkladní vrstva musí být vytvořena betonová deska.

Vyžadujeme-li mimořádnou pevnost dlážděné plochy, můžeme dlažbu položit na podkladní betonovou desku nebo do suchého betonu. Zde zvláště nesmíme zapomenout vytvořit správný sklon plochy, protože podkladní vrstvy v tomto případě povrchovou vodu nemohou odvádět. Při pokládce dlažby na betonovou desku vytvoříme  na podkladních štěrkových vrstvách betonovou desku, na ni položíme štěrkovou nebo pískovou vrstvu a dlaždice klademe obvyklým způsobem.

Stejně postupujeme, pokud klademe dlažbu do suchého betonu. Na podkladní lože vytvoříme a srovnáme vrstvu ze suchého betonu asi 10 cm silnou a  do ní klademe dlažbu.
Tentokrát nebudeme již plochu zdusávat.  Dlažbu kladenou na maltu nebo do suchého betonu můžeme zatěžovat až po zatvrdnutí podkladu, minimálně za dva až tři dny.

Postup kladení betonové dlažby do štěrkového lože

Rovinu i linie krajů dlážděné plochy  si v terénu vyznačíme napjatým motouzem.

 

 

Pomocí vodováhy vyměříme správný sklon motouzu a tím i budoucí  dlažby.

 

 

Odkopeme přebytečnou zeminu a plochu zhutníme vibrátorem nebo ručním pěchem.

 

 

Na krajích výkop prohloubíme, abychom mohli vybudovat základy pro uložení obrubníků.

 

 

Motouzem vyměříme  přesné umístění a průběh obrubníků tvořících okraje dlažby.

 

 

Obrubníky klademe do vrstvy suchého betonu. Podle napjatého motouzu je podsypáním nebo poklepem paličkou srovnáme do přesné linie.

 

 

Abychom dodrželi správnou výšku a  sklon, kontrolujeme uložení obrubníků průběžně vodováhou.

 

 

Uložené a  srovnané obrubníky zahrneme z boků dalším betonem. Ten pak opatrně pokropíme vodou z konve nebo hadice.

 

 

Podkladní lože pod dlažbu vytvoříme nejprve z vrstvy hrubého a pak i jemného štěrku.

 

 

Před další prací do roviny srovnaný štěrkový podklad opět zhutníme. Pro přesné srovnání  podkladní plochy si připravíme stahovací lať. Na jejích koncích vyřízneme dvě „uši“ na výšku našich dlažebních kostek.

 

 

Připravenou lať vedeme vedeme po vrchu obrubníků a zarovnáme  tak vrchní vrstvu z jemného štěrku na správnou výšku.

 

 

V ploše dál od obrubníků nám jako vodítko pro stahovací lať poslouží tyče položené do štěrku a srovnané na potřebnou výšku a sklon.

 

 

Abychom bezpečně dokázali dodržet kladený vzor, můžeme si přes dlážděnou plochu natáhnout motouz. Podle něj se řídíme při umisťování jednotlivých kostek.

 

 

Práci začneme pokládáním celých dlažebních kostek. Do míst, na která budeme potřebovat dělené kostky, se vrátíme později.

 

 

Velikost a tvar dělených dlažebních kostek si vyznačíme jejich přiložením na místo budoucího umístění.

 

 

Ideálním nástrojem pro dělení betonové dlažby je speciální štípačka, která tlakem kostku odlomí.

 

 

Na menší stavbě vystačíme i s řezáním úhlovou bruskou s kvalitním řezacím kotoučem.

 

 

Dlažební kostku stačí pouze na povrchu naříznout (nebo nasekat sekáčkem), materiál lze pak odlomit. Po naříznutí dlažební kostky odlomíme potřebný tvar poklepnutím paličkou přes pevnou hranu.

 

 

Spáry položené dlažby vyplníme jemným pískem. Zatřeme jej do spár koštětem, pomůže také  povrch pokropit vodou z hadice, neboť ta písek spláchne do spár.

 

 

Celou hotovou vydlážděnou plochu je na závěr vhodné ještě jednou zhutnit vibrátorem.

 

 

Z betonové dlažby můžeme vytvořit i oblouky a kruhy. Slouží k tomu speciální tvarové díly.

 

 

Pokud necháme mezi kostkami kónicky se zužující mezery, můžeme oblouk vytvořit i z obyčejných dlažebních kostek. Tvary oblouků a kruhů vyměříme použitím kolíku a motouzu. Vyznačíme si je  pomocí trochy vápna.

 

Postup kladení dlažby z přírodního kamene do maltového lože

Pro dlažbu kladenou do maltového lože musíme volit jiný postup. Nejprve si připravíme  podkladní vrstvu z betonu.

 

 

Každou dlaždičku nebo kamennou desku musíme před položením ze spodní strany podmazat maltou.

 

 

Položené a vyrovnané dlaždičky nebo kamenné desky poté vyspárujeme spárovací maltou. Vhodným nástrojem bude plstěné hladítko.

 

 

Pokládka dlažby z přírodního kamene na nás bude klást mimořádné nároky, neboť bude nutné se vyrovnat s nestejnými tvary, ale i výškou jednotlivých desek.

 

 

Vytvořeno ve spolupráci se společností bauMax.


Komentáře

Napsat komentář

Materiál

  • dlažba potřebného vzoru a barvy
  • obrubníky
  • hrubý štěrk na podklad
  • jemnější štěrk nebo písek pod dlažební kameny
  • jemný písek na zasypání spár
  • cement

Nářadí

  • vodováha
  • hadicová vodováha
  • motouz
  • skládací nebo svinovací metr a pásmo
  •  silnější tužka
  • dřevěné latě nebo trubky na vyměření
  • prkno nebo kovová lať na stažení plochy
  • dřevěné kolíky na vykolíkování
  • rýč, lopata, krumpáč, na větší práce malý bagr
  • hrábě
  • zednická lžíce
  • zednické kladivo
  • železná palička, gumová palička
  • ocelový sekáč
  • úhlová bruska s řezacími kotouči, na větší práce řezačka nebo lámačka dlažby
  • ruční pěch nebo deskový vibrátor
  • kolečko
  • smeták
  • hadice na vodu a přívod vody