Zahrada ze starých časů

Podstatnou částí této zahrady je udržovaný trávník, který vnáší do rozlehlého prostoru pozemku klid. Po kamenných hospodářských budovách se pne vinná réva, zdi staré stodoly krášlí loubinec a přísavník. Celek dýchá atmosférou starých časů.

Manželé Lenka a Radovan Fellmannovi jsou zahradníci, kteří na svém pozemku v Dražíči na Bechyňsku před více než dvaceti lety začínali v bodě nula. Výsledkem jejich snažení je celoročně kvetoucí a promyšleně koncipovaná zahrada.

„Náš rodinný statek se zahradou a rodinným zahradnictvím byl v padesátých letech združstevněn a během let zchátral. Když jsme začali s obnovou, dům se už bortil, takže dobrou třetinu kamenných zdí jsme museli nahradit cihlovými. Ale zato jsme získali kámen potřebný na vybudování skalek, náspů, schodišť a dalších stavebních prvků zahrady, jimiž jsme pak zahradu postupně vyšperkovali,“ vzpomíná majitelka.

Dům lemovaný skalkami

Obytné stavení dnes lemují hned dvě skalky zpestřující bok terasy, po níž se vchází do domu. Rostou tu lýkovce, floxy, rožce, hosty, tařice, ocúny, borovicové a jedlové čarověníky, u jejího úpatí kvetou trojčety. Na opačné straně od průjezdu se od dlážděné terasy svažuje další skalka, kde se opticky prosazují zejména pérovníky pštrosí a nízké jedle, barevně upoutají floxy, tařičky a lýkovce.

Před zachovalým štítem hospodářské budovy objevujeme první velkou skupinu pěnišníků a azalek. Podél budovy, která tvoří část severní hranice zahrady, rostou v malých rabátkách trvalky a růže, které tu budou kvést po celé léto.

O kousek blíže k centrální cestičce, běžící zahradou kolem staré kamenné stírky a dvou koryt, je zase možné obdivovat malou skupinu dřevin a trvalek. Tvoří ji převislý modřín, hosty, pomněnky, čechravy a ocúny. Hned vedle bují oblak rododendronových květů, který doplňuje malá metasekvoje se zlatými jehlicemi a v podrostu lem velkých zelených listů ocúnů. Vedle nich se našlo místo i pro čechravy, hortenzie, vřesy a vřesovce, takže i po odkvětu rododendronů po celý rok něco kvete.

Násep pro pěnišníky

Severní stranu pozemku rámuje zeď, ke které stoupá nevysoký násep. V kvalitní rašelině tu prosperují vzrostlé i mladé rododendrony a azalky, které jsou od zahrady odstíněny tújemi a dalšími jehličnany. Úpatí náspu je přeměněno ve zcela přirozeně vypadající skalku, tedy spíše v kamenitý svah, jaký běžně vídáme v údolích našich hor nebo v údolí nedaleké Lužnice. Nenajdeme tu žádné pečlivě vysypané spáry, jen úctyhodně rozlehlé pole volně položených kamenů. Mezi kameny rostou čarověníky, cypřišky, lýkovce, floxy, hvozdíky a dokonce i modřence.

Protože svah je orientovaný na sever, drží se na něm mechy a kameny získaly přirozenou patinu. „Severní orientace s sebou nese i omezení,“ poučuje nás hostitelka a zahradnice Lenka Fellmannová, „některé skalničky, které vyžadují opravdu hodně slunce, tu nechtějí růst. Radost nám naopak dělá kontryhel a lecha jarní, které se tady vysemeňují docela samy a působí velmi půvabně.“ Na svahu prosperují i japonské patrové primulky, podél dolního okraje skalky postupně vykvétají kosatce, co nevidět pokvetou denivky a hosty.

Jezírko u domu

Blíže k domu u paty skalky objevujeme malé jezírko s potůčkem, který stíní nízké javory. Přitéká po kamenech a dřevěným korytem mezi vrbinami, hostami a kontryhely, do jezírka spadá už jako malý vodopád. Břehy potůčku i jezírka lemují prustky, blatouchy i máty. Vlhké a zřejmě chladnější mikroklima způsobilo, že kolem jezírka a pod vodopádkem kvetou celé jaro primule. Od domu je jezírko odstíněno vzrostlými rododendrony, nad kterými se tyčí smrky a tis.

Koupací jezírko s meandry

Když po cestičce tvořené dvěma řadami kamenů (aby se po ní dalo jezdit autem) projdeme skrz bývalou stodolu, zastavíme se u koupacího jezírka s dřevěným molem. Jezírko nejprve kopíruje velký kus kamenné cesty rovným břehem, který zdobí pestré výsadby. Kromě několika druhů rdesen tu převažují nízké plazivé rostliny, zejména mochny, vrbiny a zběhovce, u mola pak vyšší rostliny, směs kontryhele a vrbin, tentokrát se žlutými listy. Výsadbu doplňují kusy starého dřeva vylouhovaného vodou a tu a tam trs traviny ježatky nebo hosty.

Protější břeh jezírka dosahuje až k náspu u obvodové zdi a má meandrovitý tvar. Mezi kameny upoutává především bíle kvetoucí vachta trojlistá. Násep za jezírkem je osázen vyššími dřevinami, které stíní hladinu před poledním sluncem. Objevíte tu tsugy, vejmutovku, borovici černou, jedli ojíněnou, stříbrný smrk, jilm Ulmus x elegantissima ‘Jacqueline Hillier’ a další vyšší dřeviny. Nejvíce září jilm Ulmus x hollandica ‘Wredei’ se svými zlatožlutými listy. Pod nimi v podrostu převažují pěnišníky a azalky. Jezírko však není jen na ozdobu: uprostřed má dostatečnou hloubku pro přezimování ryb a jeho čistá voda v létě láká i ke koupání.

Manželé zahradu budovali s láskou a na základě odbornosti. Většinu rostlin sami zasadili, jednu dominantu však získali zcela zdarma. Vedle jejich pozemku se totiž tyčí dub a jasan. „Vyrostly tu náhodně a neplánovaně. Je z nich spousta listí a hlavně jasan nám na pozemek každoročně rozesílá stovky semenáčků, které musíme plít, ale přesto tyhle stromy milujeme. Dávají naší zahradě úžasnou kulisu, potřebný pohyblivý stín a také na nich hnízdí spousta ptáků,“ usmívá se spokojeně paní domu.

TEXT: RADKA BOROVIČKOVÁ
FOTO: ZDENĚK ROLLER

Zahrada ze starých časů

Zahrada ze starých časů