Postřiky rostlin proti škůdcům

Likvidace škůdců patří mezi první jarní činnosti na zahradě. Zejména s postřikem ovocných dřevin je nutné si pospíšit, dokud hmyz zimuje pod jejich rozrušenou kůrou.

Všechny přípravky, které se k postřikům používají, nesou jednotné odznačení pesticidy. K odstranění hmyzích škůdců a prevenci před jejich rozšířením slouží insekticidy, na houbová onemocnění se používají fungicidy. Přestože si pod těmito pojmy nejspíše představíme jedovatou chemii, která stojí za mnoha zdravotními problémy lidí včetně civilizačních chorob, není to tak úplně pravda. Anorganické pesticidy tvoří jen jednu jejich část, nás budou zajímat organické pesticidy, pro něž se vžilo označení botanické. Výběr je široký, od přípravků určených pro ochranu před jediným druhem škůdců či chorob až po ty se širším záběrem, které současně zvyšují obranyschopnost rostlin. Na počátku těchto dnes komerčně vyráběných prostředků stály rostlinné výluhy a jíchy prověřené tisíciletími takřka po celém světě.

postřik ovocných stromů

Postřik ovocných stromů se provádí v předjaří a brzy zjara. Foto: Shutterstock

Botanické pesticidy

Nejenže jsou účinností srovnatelné s chemickými prostředky, podstatné je, že nepředstavují nepřirozený zásah do rostlinné říše, ale pouze jiný způsob, jak docílit v zahradě přírodní rovnováhy mezi škůdci a jejich přirozenými nepřáteli. Vzhledem k nízké toxicitě k necílovým organismům totiž nezabíjejí spolu se škůdci i užitečný hmyz, především na chemii háklivé včely. K čemu by nám také byla zahrada, když by v ní chyběli opylovači, bez nichž se úrody nedočkáme? Navíc na rozdíl od chemických přípravků se na botanické pesticidy ani po opakované aplikaci nestávají škůdci rezistentní.

  • Rozeznáváme přípravky kontaktní, u nichž účinná látka, například olej, zůstává pouze na povrchu rostlin v místě aplikace. Nežádoucí škůdce jako mšice, molice a svilušky pokryje, čímž jim zabrání v dýchání.
  • Blokováním buněčného dýchání likvidují škůdce akaricidní přípravky. Vhodné jsou pro hubení svilušek v jádrovinách, jahodnících, zelenině i okrasných rostlinách.
  • Další řadu tvoří přípravky s hloubkovým účinkem čili lokálně systémové, kdy účinná látka vniká do hlubších vrstev rostlinných pletiv, ale není rozváděna po celé rostlině.
  • Posledním typem jsou systémové přípravky, při jejichž aplikaci látka rovněž proniká do pletiv rostliny, ale prostřednictvím rostlinných šťáv prochází kompletně celou rostlinou a chrání díky tomu i nové přírůstky.
sazovitost jablek

Jednou z méně závažných houbových chorob je sazovitost jablek. Foto: Shutterstock

Jíchy a výluhy

Připravit si můžeme postřik i sami ze zakoupeného sušeného rostlinného materiálu nebo čerstvě natrhaného, máme-li jej k dispozici na své zahradě či v okolí. Můžeme tak zužitkovat rostlinné přebytky, ale i obtížný plevel.

Domácí výroba různých výluhů neboli macerátů a zákvasů čili jích je pracnější, účinky nemusí být tak dobré jako u komerčně vyráběných přípravků, protože obsah účinných látek v bylinách během roku kolísá, také záleží na správném dávkování či vhodné kombinaci rostlin.

domácí příprava levandulového výluhu

Bylinkový výluh si snadno připravíme sami. Foto: Shutterstock

K nejvíce používaným patří kopřiva dvoudomá, přeslička rolní, bříza bělokorá, dub letní, řebříček obecný, heřmánek pravý, levandule lékařská, tymián obecný či šalvěj lékařská. Výluh z posledně jmenované se osvědčuje na ochranu rajčat. Přesličkový postřik nasadíme proti padlí, rzi a strupovitosti, kopřivovou jíchu nebo výluh z listů rebarbory proti mšicím. Voňavý výluh ze skořicové kůry pomáhá ničit houby a plísně. Velmi efektivně dokáže bojovat proti chorobám a odpuzovat škůdce také výluh z prolisovaných stroužků česneku. Bylinné směsi řeší péči komplexněji, zajišťují rostlinám současně výživu, ochranu proti škůdcům a houbovým chorobám nebo působí regeneračně.

místo postřikovače se dá použít i konev

Nemáme-li k dispozici postřikovač, můžeme rostliny výluhem či jíchou pokropit z konve. Nevýhodou je, že se nám je nepodaří aplikovat kompletně na celou rostlinu. Foto: Shutterstock

Když se řekne

  • Macerátvýluh z rostlin zalitých studenou či vlažnou vodou. Podle typu trvá příprava od několika hodin do dvou dnů.
  • Jíchapřipravuje se kvašením čerstvých rostlin ve vodě po dobu zhruba jednoho až dvou týdnů v závislosti na teplotě vzduchu. Probíhající proces kvašení signalizují tvořící se bublinky a zápach. Jakmile se bublinky přestanou uvolňovat, tekutina ztmavne a silně zapáchá, je kvašení dokončené. Zápach lze mírnit posypáním povrchu nehašeným vápnem. Pro běžnou zahradu vystačíme s 10 litry jíchy, kterou naředíme v poměru 1 : 10.
Zádový mechanický postřikovač

Zádový mechanický postřikovač Levita 12 s pákovým tlakováním. 639 Kč (Foto: Mountfield)

Automatický postřikovač

Automatický postřikovač Aesy Plus dobíjený akumulátorem.
5 l, 1 740 Kč (Foto: Mountfield)

Pozor na začarovaný kruh

K postřikům stromů a rostlin bychom měli přistupovat obezřetně a nejprve se zaměřit na příčiny, které nás k tomu vedou. Rostliny hnojíme, aby byly silné, dávaly dobrou úrodu, jenže ony si na pravidelný přísun živin zvyknou, zpohodlní a ztratí odolnost vůči chorobám, navíc díky své kvalitě lákají škůdce. Tím, že jich je zbavíme postřikem, nemusí se samy aktivně do ochrany zapojit a jejich pohodlnost a neobranyschopnost se prohlubuje.

Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock a se svolením firem Mountfield, Hornbach, Agro CS, AgroBio Opava, Substral-shop

Postřiky rostlin proti škůdcům