Na dálnici bez známky


Při letních cestách na chaty a chalupy, ale i výlety nás často překvapí nějaká silniční uzavírka. Pokud okolí neznáme, nezbývá než následovat značenou objízdnou trasu. Ale co když vede po zpoplatněném úseku a my nemáme dálniční známku? Dopouštíme se přestupku?

Do redakce došel dotaz: Dobrý den, nedávno jsme jeli autem bez dálniční známky, ale kvůli uzavírce nás značky vedly po objížďce, která zahrnovala i kus zpoplatněné dálnice. Může policie v takové chvíli něco namítat? Okolí jsem neznal, takže jsem spoléhal na ukazatele objížďky. David M., Šternberk

Odpověď na dotaz je zakotvena přímo v zákoně, a to v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Ustanovení § 20a zákona, ve kterém je upraveno osvobození od dálničního poplatku, v odstavci 2 uvádí, že pokud je nutné při uzavírce podle § 24 citovaného zákona užít pro vedení objížďky zpoplatněné komunikace, je možné užít tuto komunikaci bez zpoplatnění. To v praxi znamená, že pokud je dopravními značkami vyznačena objížďka a navedena na dálnici, mohou jí vozidla, která smějí vjíždět na dálnici, použít bez poplatku, tedy u osobních vozidel bez dálniční známky. Toto však neplatí u vozidel s konstrukční rychlostí nižší než 80 km/hod. Ta na dálnici nesmějí vjet ani v tomto případě a je pro ně vyznačena jiná objízdná trasa. Jestliže tedy jedete vozidlem, které splňuje technické podmínky pro použití dálnice a značená objížďka vás navede na dálnici, smíte jí použít i bez platné dálniční známky. Je však nutné z dálnice sjet v místě, kde jí objízdná trasa opouští, neboť v dalším úseku dálnice již osvobození neplatí.

Bezohledné parkování

Také další problematiku nastínil čtenář svým dotazem: Naše chalupa sousedí s obecním pozemkem – veřejným prostranstvím, na které vede výjezd z našich vrat. Současně ale na tomto obecním pozemku libovolně parkují auta návštěvníků přilehlého hřbitova. Každou chvíli někdo z řidičů zaparkuje tak, že nemůžeme vyjet, respektive vjet do vrat. Tento stav se nám pochopitelně nelíbí, ale nevíme, co můžeme dělat, čí je to zodpovědnost. Zatím to odnášíme pouze my, ať už omezením na svobodě, nebo uraženými pohledy majitelů aut, které si dovolíme slušně upozornit na to, že parkují před vjezdem, přestože mají všude okolo dost místa. Poradíte, prosím? Děkuji. Jiří Š. Řevnice
Dle našeho názoru se zcela jistě jedná o bezohlednost parkujících řidičů. Konkrétní řešení však nemůžu navrhnout, neboť neznám celou situaci. Nevím, jak vypadá veřejné prostranství a jak případně navazuje na pozemní komunikace. Určitě bych se zkusila obrátit na obecní úřad, který by mohl být nápomocen při řešení této věci.

Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích ve svém ust. § 27 odst. 1 stanoví, kde řidič nesmí zastavit a stát. Jedná se o stání:

a) v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti,
b) před nepřehledným vrcholem stoupání pozemní komunikace, na něm a za ním,
c) na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a ve vzdálenosti kratší než 5 m před nimi,
d) na křižovatce a ve vzdálenosti kratší než 5 m před hranicí křižovatky a 5 m za ní; tento zákaz neplatí v obci na křižovatce tvaru „T“ na protější straně vyúsťující pozemní komunikace,
e) v připojovacím nebo odbočovacím pruhu,
f) u zastávky tramvaje, autobusu nebo trolejbusu bez nástupního ostrůvku v úseku, který začíná dopravní značkou „Zastávka autobusu“, „Zastávka tramvaje“ nebo „Zastávka trolejbusu“ a končí ve vzdálenosti 5 m za označníkem zastávky a tam, kde taková dopravní značka není, ve vzdálenosti kratší než 30 m před a 5 m za označníkem zastávky; je-li prostor zastávky vyznačen vodorovnou dopravní značkou „Zastávka autobusu nebo trolejbusu“ nebo „Zastávka tramvaje“, platí tento zákaz jen pro vyznačený prostor,
g) na železničním přejezdu, v podjezdu a v tunelu a ve vzdálenosti kratší než 15 m před nimi a za nimi,
h) v místě, kde by vozidlo zakrývalo svislou dopravní značku nebo vodorovnou dopravní značku „Směrové šipky“ nebo „Nápis na vozovce“,
i) ve vyhrazeném jízdním pruhu a jízdním pruhu pro cyklisty,
j) v jízdních pruzích vyznačených na vozovce mimo pravého jízdního pruhu,
k) ve vzdálenosti kratší než 5 m od začátku a konce vodorovné dopravní značky „Podélná čára souvislá“ nebo nástupního ostrůvku tam, kde by mezi touto dopravní značkou nebo nástupním ostrůvkem a vozidlem nezůstal volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m,
l) na mostě,
m) v tunelu; to neplatí v případě nouzového stání na místě označeném dopravní značkou „Nouzové stání“; v případě nouzového stání musí řidič vypnout motor,
n) před vjezdem na pozemní komunikaci z polní nebo lesní cesty nebo z místa ležícího mimo pozemní komunikaci,
o) na vyhrazeném parkovišti, nejde-li o vozidlo, pro které je parkoviště vyhrazeno; to neplatí, jde-li o zastavení a stání, které nepřekročí dobu tří minut a které neohrozí ani neomezí ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, popřípadě neomezí řidiče vozidel, pro něž je parkoviště vyhrazeno,
p) na tramvajovém pásu,
r) na silniční vegetaci, pokud to není povoleno místní úpravou provozu na pozemní komunikaci,
s) na jiných místech, kde by tím byla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, zejména jízda ostatních vozidel.

Na uvedený případ by se mohl vztahovat zákaz uvedený v odstavci pod písmenem n). Místem ležícím mimo komunikaci je například právě pozemek, garáž nebo parkoviště. Auto zaparkované na místě, kde nesmí stát, může být překážkou provozu. Ustanovení § 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, definuje jako překážku provozu na pozemních komunikacích vše, co by mohlo ohrozit bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích, mezi jinými i vozidlo ponechané na pozemní komunikaci. V případě, že překážkou provozu na pozemní komunikaci je právě vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, a to na náklad jeho provozovatele.

Text: Tomáš Krásenský, Barbora Peková
Kresba: Jiří Novák

Uložit


Komentáře

Napsat komentář

Tip

Daně z příjmů, evidence tržeb

Zákon o daních z příjmů byl od lednového vydání změněn čtyřmi dalšími novelami (mj. zvýšení daňového zvýhodnění na děti a změny ve zdanění příjmů z podílů na zisku). Zařazen byl nový zákon o evidenci tržeb, který stanoví nové povinnosti zejména podnikajícím poplatníkům. Publikace dále obsahuje zákon o rezervách a další pokyny vydané Ministerstvem financí a Generálním finančním ředitelstvím. Novelizované pasáže jsou zvýrazněny tučně, což umožňuje dobrou orientaci a pochopení textu.

Více informací na www.dpr.sagit.cz.

Sagit, 272 stran, cena 109 Kč

Uložit