Mediace – lék pro sousedské spory


Spory má jistě občas každý, lišíme se jen způsobem jejich řešení. Nedávno přijatý zákon o mediaci nám nyní umožňuje vyhnout se vleklým soudním sporům a konflikty řešit inteligentně, rychle a efektivně. A to i v oblasti sousedských sporů chatařů a chalupářů.

Sousedské spory patří podle statistik k nejčastějším konfliktům. Ať už se jedná o hranici pozemku, podobu plotu či zcela nenápadné důvody, jako je padající ovoce na sousedův pozemek, mají tyto problémy jeden společný jmenovatel – dokážou zničit vzájemné vztahy na celé generace. Nezřídka tak bývalí přátelé ze stejné obce skončí u soudu. Tento nelichotivý osud se samozřejmě týká i majitelů rekreačních staveb. V jejich případě je takový konec o to smutnější, že místo odpočinku a radosti jim jejich chata či chalupa přináší stres a výdaje.

Soud totiž není vůbec levnou záležitostí. I kdybychom nebrali v potaz soudní poplatky a odměnu za právní zastoupení, čas, který před justicí strávíme, nám nikdo nevrátí. Přitom soudní řízení podle údajů Českého statistického úřadu trvá v průměru 559 dní, což jsou téměř dva roky života.

Přitom taková komplikace není vůbec nutná. Od minulého roku totiž platí nový zákon č. 202/2012 Sb. o mediaci, který nabízí mimosoudní řešení sporů prostřednictvím tzv. mediace, umožňující ukončit spor v řádu několika hodin.

Hledat řešení v mediaci

Mediace je dobrovolný, důvěrný, efektivní a neformální způsob řešení sporu, v rámci kterého mediátor pomáhá stranám s vyjednáním dohody. V praxi jde o postup, kdy dvě sporné strany pomocí nezávislé třetí osoby, mediátora, hledají dohodu, ale také příčiny svého konfliktu. Mediátor provádí strany řízením a pomáhá jim identifikovat sporná témata, objasnit nedorozumění a nalézt možné varianty uspořádání dalších vztahů. To jsou činnosti, které běžný soudce v soudním řízení dělat nesmí.

Mediace má dále tu výhodu, že není tolik formální jako soudní řízení, a tak se mohou strany setkat klidně na sporném místě, domluvit si hodinu a den, který každému vyhovuje, což může být klidně víkend či podvečer po práci. Celé řízení je navíc zcela dobrovolné, což znamená, že nikdo nemůže být nucen uzavřít na jeho konci mediační dohodu, pokud s dohodnutými podmínkami nesouhlasí. To se však v praxi děje spíše vzácně, neboť v 81 procentech případů strany řešení naleznou.

Zákopy sousedské války

Pokud bychom se ptali, v čem spočívá hlavní rozdíl, který umožní stranám spor za asistence třetí osoby odstranit, ačkoliv to předtím samy nedokázaly, bude odpověď zcela nasnadě: Klíčová je role osoby mediátora. Zkušený profesionál totiž snadno odhalí, v čem je zakopaný pes – zpravidla totiž není v přímo v pojmenovaném problému. Kořeny konfliktu zpravidla sahají někam mnohem dále. Taková témata či staré křivdy však před soudem řešit nelze, a tak rychlý rozsudek v jedné věci nevyřeší vztahy komplexně jako konsensuální dohoda.

Mediace je vlastně specifickou formou vyjednávání, kdy mediátor usnadňuje komunikaci a pomáhá stranám definovat jejich zájmy, Účastníci konfliktu totiž paradoxně ve sporu nejprve demonstrují a následně odhalují tzv. pozice – tedy oficiální požadavky, které ovšem s jejich skutečnými zájmy nemají nic společného. Lze je přirovnat k zákopům na válečném poli. Čím déle jsou v nich strany „zakopány“, tím více je chtějí prosadit, a to navzdory skutečnosti, že postupně ztrácejí vědomí o tom, co je k jejich obsazení vlastně vedlo. Ve skutečnosti se však spory nevedou o pozice, ale skutečné, byť nevědomé nebo nedemonstrované zájmy.

Domeček pro hmyz jako kámen úrazu

Příkladem takového skrytého zájmu byl spor dvou bývalých přátel – chalupářů o barvu, jakou má být natřen plot, který odděloval jejich pozemky. Hádka přerostla do bitvy o náklady na jeho údržbu za posledních pár let zpět a celý konflikt se chystal k soudu. V ten okamžik do hry vstoupil mediátor.

Při rozsáhlém projednávání problému jeden ze sousedů dvakrát zmínil „zatracený domeček pro hmyz“. Mediátor se tedy na tento zdánlivý detail při diskuzi zaměřil. Při odděleném jednání se soused, který mediaci inicioval, svěřil, že krátce před vypuknutím sporu se během přátelského povídání přes plot dozvěděl, že druhá strana plánuje k hranicím zmíněných parcel umístit jakýsi úl s agresivními brouky, což způsobí, že mu přes pozemek bude létat množství otravného hmyzu.

Mediátor nadnesl toto téma při společném jednání a druhý soused okamžitě vysvětlil, že domeček pro hmyz je příkladem bio hospodářství. Umožňuje usazování drobného přátelského a užitečného hmyzu, jako jsou například slunéčka sedmitečná či pestřenky, které požírají hlavně mšice a jiné parazity. Domeček se navíc ani trochu nepodobá „úlu pro otravný hmyz“.

Malé nedorozumění tak přerostlo ve velký spor, který málem zničil jedno přátelství. Po jeho vysvětlení okamžitě zanikly i všechny sekundární problémy a vztahy se napravily. Sousedé spolu dnes výborně komunikují a nakonec si paradoxně domeček pro hmyz koupili oba. Tento příklad vysvětluje i to, proč jsou po absolvování mediace vztahy stejné, ba lepší, než před vypuknutím sporu. V případě soudního řízení se to říct nedá.

Rychle, levně, efektivně

Úspěšná mediace má dvě základní podmínky: souhlas všech stran a přítomnost dobrého mediátora. Jak již bylo řečeno, jde o řízení dobrovolné a nelze je přikázat. Výjimku tvoří nová právní úprava, která připouští, aby soudce za určitých okolností stranám sporu první sezení s mediátorem nařídil.

Důležitá je samozřejmě osoba mediátora. Měl by být zběhlý nejen v právu, ale také v teorii řešení konfliktů a v psychologii. Měl by mít dobrou schopnost empatie a současně být důvěryhodným profesionálem. Pokud se týká volby konkrétní osoby, sporné strany mají možnost vybírat ze seznamu zapsaných mediátorů vedených Ministerstvem spravedlnosti ČR.

Dobrou zprávou pro všechny, kdo mají sousedský spor, je to, že mediace je levnější, rychlejší a efektivnější než běžné soudní či rozhodčí řízení. Navíc na rozdíl od nich nepoškozuje dobré vztahy – a nelze v ní prohrát. Díky tomu již pomohla vyřešit stovky sousedských konfliktů po celém světě. A naštěstí zdomácněla i v České republice.

TEXT: JUDR. MARTIN SVATOŠ
KRESBA: JIŘÍ NOVÁK


Komentáře

Napsat komentář

TIP!

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Publikace obsahuje aktuální znění 28 zákonů, které jsou rozděleny do 14 kapitol: vodní hospodářství; ochrana ovzduší, přírody a krajiny; ochrana zemědělského půdního fondu a horninového prostředí; odpadové hospodářství a obaly; posuzování vlivů na životní prostředí; nakládání s chemickými látkami a s geneticky modifikovanými organismy a produkty; prevence závažných havárií; integrovaná prevence znečišťování; ukládání oxidu uhličitého. Většina předpisů byla od minulého vydání dotčena řadou změn, které jsou v textech zvýrazněny tučně; odkazy na související předpisy jsou plně citovány. Více informací na www.zpr.sagit.cz.

Sagit, 672 stran, 269 Kč