Druhy omítek a jejich příprava


Omítky si můžete namíchat sami. Přesně zvolený poměr složek v omítkové směsi je vhodné ovlivnit zvláště při omítání starých chalup z kamene či smíšeného zdiva.

Vápenná malta se používá hlavně na vnitřní omítky stěn a stropů. Plnivem je v ní kopaný nebo říční písek, pojivem hašené vápno nebo namočený vápenný hydrát. Lze do ní přidávat i různé přísady pro zlepšení vlastností omítky. Míchá se zpravidla v poměru 1 díl vápna a 3 díly písku. V každém případě by mělo být ve směsi dostatek pojiva, aby se směs dobře zpracovávala. Příliš vysoký podíl vápna však kvalitu omítky nezlepšuje, naopak sníží její pevnost a způsobuje po vyzrání vznik jemné sítě vlasových trhlin v omítce.

Štuková malta je hustší vápenná malta, která je směsí vápna a jemného prosátého říčního nebo kopaného písku v poměru 1:3. Do směsi je možné přidat i cement, který by měl tvořit asi padesátinu celkového množství namíchané štukové omítky.

U vápenných omítek počítejte se spotřebou zhruba 140 až 210 kg vápna na jeden krychlový metr písku. Pro vnější štukové omítky nebo vnitřní omítky do vlhkého prostředí počítejte se spotřebou zhruba 250 kg vápenného hydrátu na jeden krychlový metr písku. Poměrně široké hmotnostní rozmezí spotřeby vápna je dáno různou kvalitou vápna. Je třeba si optimální množství vám dostupné značky vápna vyzkoušet.

Vápenocementová malta se míchá ze směsi vápna, cementu a písku. Je určena pro vnější i vnitřní omítání zdí ve vlhkém prostředí, případně k omítání stěn v místech, vystavených většímu opotřebení (např. schodiště). Na stropy a stěny se míchá v poměru 140 kg vápna a 60 kg cementu na krychlový metr písku. Orientační poměr dílů ve směsi je 1 lopata hašeného vápna, 1 lopata cementu a 3–5 lopat písku. Je třeba počítat s tím, že cement snižuje prodyšnost omítky a tím pádem i schopnost zdiva „dýchat,“ proto se například u rekonstrukcí starých domů s neizolovanými základy (případně izolovanými pouze jílovou mazaninou) striktně doporučuje použití vápenných omítek bez cementové složky.

Cementová malta se používá pro omítání místností s větším podílem trvalé vlhkosti (např. prádelny, sklepy) k vytvoření tzv. zatřených, hlazených či pálených cementových omítek (viz box Tradiční omítky). Míchá se z písku, cementu a vody v nejčastěji udávaném poměru 1 díl cementu a 4 díly písku. Zkušený zedník pozná správnou „mastnost“ cementové malty. Jinak je třeba vyzkoušet, zda je orientační poměr pro konkrétní omítání vhodný.

Tradiční omítky

Vnitřní omítky:

Vápenná hrubá omítka: jednovrstvá omítka, která se nahazuje v tloušťce 10–15 mm, povrch omítky se zatře dřevěným hladítkem. Použití je vhodné na půdách, štítech, komínech.

Vápenná hladká omítka: nahazuje se jako jednovrstvá o tloušťce 15 mm nebo jako dvouvrstvá o tloušťce jádra 15 mm a štuk o tloušťce 5 mm. Do malty se přidává dostatečně jemný písek, abychom mohli povrch dobře uhladit plstěným hladítkem.

Štuková omítka z přísadou sádry: do štuku se přidává dlouho tuhnoucí sádra. Povrch se hladí plstěnými nebo ocelovými hladítky. Použít ji lze jen do suchých prostor.

Sádrová omítka: dvouvrstvá omítka, kde jádro tvoří cementová malta a štuk se provádí sádrovou omítkou tloušťky 5 mm, která se uhladí ocelovým hladítkem.

Vápenocementová a cementová zatřená omítka: jednovrstvá omítka tloušťky 10–15 mm z malty cementové nebo vápenocementové. Povrch se zatírá dřevěnými hladítky. Použití je vhodné v místnostech se zvětšenou vlhkostí a do prostor se zvýšenou možností mechanického opotřebení.

Cementová hladká omítka: stejné složení jako zatřená cementová omítka, povrch se uhladí ocelovými hladítky.

Cementová pálená omítka: jde o dvouvrstvou omítku, kde jádro tvoří cementová malta tloušťky 15 mm a lícní vrstva je jemná cementová malta v tloušťce 5 mm, která se po zavadnutí navlhčí, popráší se cementem a vyhladí se ocelovým hladítkem (vypálení).

Stěrková omítka: používá se pro omítání monolitických i prefabrikovaných konstrukcí.

Vnější omítky:

Hrubá vápenná omítka: jednovrstvá omítka tloušťky 15–20 mm. Malta se nanáší na zaschlý a znovu navlhčený postřik z vápenocementové malty a uhladí se dřevěnými hladítky.

Hladká vápenná omítka: provádí se stejně jako předchozí, avšak povrch je hlazený, stříkaný apod.

Štuková omítka: dvouvrstvá omítka s jádrem v tloušťce 8–12 mm a štukem o tloušťce 3–5 mm. Povrch se uhladí plstěnými.

Šlechtěná škrábaná omítka (břízolit): dvouvrstvá omítka s jádrem v tloušťce 8–12 mm z malty vápenocementové, na které přijde lícní vrstva z malty vápenocementové s přísadou ostrých písků, slídy a barvy (dodává se jako suchá směs) o tloušťce do 1 mm. Nanáší se strojně nebo ručně (stříkání březovými košťaty). Po úpravě povrchu se omítka kartáčuje, čímž se vydrolí a obnaží slída.

Cementová omítka: jednovrstvá omítka v tloušťce 15–20 mm, která se vyhlazuje dřevěnými hladítky.

Umělý kámen: je šlechtěná dvouvrstvá cementová omítka, která patří mezi nejodolnější druhy omítek (odolná vůči mechanickému poškození odolává povětrnostním vlivům). Jádro tvoří cementová malta v tloušťce 15–20 mm a lícní vrstvu tvoří cementová malta s kamennou drtí. Povrch se upravuje vymýváním, vyhlazením, broušením, pemrlováním (kamenická úprava).

Druhy omítek a jejich příprava


Komentáře

Jedna reakce na Druhy omítek a jejich příprava

  1. honza napsal:

    Musím se podělit o pozitivní zkušenost s půjčovnami nářadí – naradi-vesely tady ve slatině je fakt plné profíků, co věcí jak na to. Zachránili mi mnohatisícovou zbytečnou investici když jsem s nima jen tak mimochodem probíral na co tu brusku potřebuju…
    ufff

Napsat komentář

Multibat Plus

Multibat PLUS je maltovinové pojivo, které nahrazuje cement a vápno při připravě malt. Malty pro omítání připravené z pojiva Multibat PLUS jsou vhodné pro vnitřní i vnější dvouvrstvé a vícevrstvé omítky na všechny obvyklé typy podkladového zdiva. Malty lze použít při omítání novostaveb i při renovacích fasád. Pojivo je vhodné i pro přípravu malt k celoplošnému postřiku pod vlastní omítkovou vrstvu (tzv. špric). Malty pro omítání mají výbornou pří držnost k podkladu. Speciální přísady zajišťují vznik vyššího obsahu vzduchových mikropórů a současně delší dobu zadržují v maltě vodu. Díky tomu jsou omítky po vyzrání dobře prodyšné, nepraskají a mají vyšší odolnost vůči působení mrazu.