Dláždění na sucho


Dláždit na sucho vůbec nemusí být méně kvalitním kompromisem oproti kladení dlaždic do betonu či lepení na betonový podklad.

Při pokládce kamenů je třeba hlídat rovinu buď pomocí provázku, nebo latě

Dláždění na sucho do pískového lože patří k jedné z vůbec nejstarších, tisíciletími prověřených technologií pokládky dlažby. Dlaždice či kameny se při ní pokládají na vrstvu štěrku, což má řadu výhod. Obejdete se například bez náročného „mokrého procesu“ kladení dlažby do betonu nebo na lepidlo, nepotřebujete tak dokonale vyrovnaný podkladní povrch, můžete dlažbu kdykoli rozebrat, měnit a opravovat a případně ji znovu použít jinde. K nevýhodám tohoto způsobu dláždění někdy patří méně stabilní a na působení vody citlivý podklad a také nerovnoměrné sedání dlaždic v případě, že nedostatečně zhutníte podkladovou vrstvu. A také větší náchylnost spár k poškození či vymytí.

Dobře připravená, odvodněná a zhutněná podkladová vrstva je pro dláždění na sucho velmi důležitá

I když nemusí být podklad pro suchou dlažbu dokonale rovný, je třeba ho důkladně připravit. Nejprve odstraňte svrchní vrstvu půdy, vyrovnejte připravovanou plochu do roviny a zhutněte vibrační deskou. Nevítanému působení spodní vody zamezíte podpovrchovou drenáží. Zvláště v místech se zvýšenou vlhkostí je to nezbytnou součástí přípravných prací a i kvůli působení mrazu je nutné zvýšit v takových místech nosnou vrstvu kameniva.

Nosná vrstva slouží k přenosu zatížení z dlažby do podloží a plní zároveň drenážní funkci. V případě, že budete po dlažbě pouze chodit, postačí 10 cm kameniva. Pokud bude dlažba sloužit jako příjezdová cesta či parkoviště pro auto, vrstvu zdvojnásobte. Je třeba rovněž vytvořit dvouprocentní spád.

Pozor na odlišné barvy

Samotná dlažba se klade na ložnou vrstvu z písku. Normy doporučují štěrkopísek frakce 4 až 8 milimetrů, ne příliš mokrý, pokud možno s minimálním množství jílovitých částic a z jednoho zdroje. Tím předejdete jeho nerovnoměrnému sesedání.

Před dlážděním musí být kromě ložné plochy připraveny i obrubníky

Zhruba třícentimetrovou ložnou vrstvu zhutněte vibrační deskou a poté rovnoměrně rozprostřete centimetrovou vrstvu písku tak, aby tvořila rovný povrch. Do této vrstvy se pokládá dlažba tak, aby její okraj mírně převyšoval okraj pískového lože. Tím docílíte plynulého odtoku dešťové vody.

Pokládku dlažby začínejte od rovného okraje, nebo si rovinu naznačte vodicí šňůrou. Dlážděte proti spádu plochy a podle doporučení zkušených dlaždičů můžete rovnou průběžně vysypávat spáry, aby se zabránilo pohybu už uložených dlaždic či kamenů. Stejně jako v případě zámkové dlažby odebírejte jednotlivé dlaždice z více palet. Zabráníte tím vytvoření shluků nestejnoměrných odstínů.

Kamenou dlažbu je vhodné opatřit penetračním nátěrem

Pro zafixování dlažby je rovněž nutné osadit okraje obrubníky, nebo případně dlaždicemi usazenými ve svislé poloze. Vnější strany obrubníků obetonujte a dbejte na to, aby byl beton při hutnění vydlážděné plochy dostatečně vyzrálý.

Po vydláždění se do spár rozhrne kartáčem či ostrým koštětem suchý křemičitý písek smíchaný s cementem. Dlažbu pak od zbytků písku pečlivě očistěte a zhutněte vibrační deskou s gumovým krytem. Při hutnění dodržujte vzdálenost maximálně jeden metr od okraje, abyste čerstvě vydlážděnou plochu nepoškodili. Nakonec aplikujte impregnační nátěr. Ten chrání kámen před působením vlhkosti a usnadňuje jeho čištění.

Postup

www.dekstone.cz, www.stonetrade.cz, www.natrix.cz

TEXT: RICHARD GURYČA
FOTO: VÁCLAV CIHELKA, SHUTTERSTOCK A ARCHIV FIREM


Komentáře

Napsat komentář