Výhody trávy nad hlavou

Zelená střecha je částečně nebo zcela pokrytá vegetací, která se vysazuje do substrátu na hydroizolační membránu. Střecha také může obsahovat další vrstvy, jako například kořenovou bariéru, odvodnění a zavlažování.

Zeleň může vyrůstat v podstatě na jakékoli střeše s dostatečnou nosností. Nejčastější a nejosvědčenější typ takovéto střechy je jednoplášťový, bez jakékoli větrací mezery, s tepelnou izolací a parozábranou.

Konstrukce střechy je od nosné konstrukce zatravnění střechy oddělená dilatační a ochrannou vrstvou proti prorůstání kořínků. Takzvaná vegetační vrstva sestává z drenážní vrstvy (například keramzit, polystyrenové kuličky, filtrační vrstvy (netkaná textilie, minerální nebo skleněné rohože), hydroakumulační vrstvy (rašelina nebo tuhé minerální desky) a vrchní vegetace.

Schéma ukazuje obvyklé složení vrstev extenzivní střechy s převažující trávou

Intenzivní a extenzivní

U intenzivních střech je podloží tvořeno silnější vrstvou podložního substrátu (nad 10 centimetrů), obvykle položeného na střechách s minimálním sklonem. Tyto střechy obsahují zpravidla širší škálu pěstovaných druhů včetně trsovitých bylin a keřovitých rostlin s hlubším kořenovým systémem.

______________________________________________________________________

Další články Speciálu EKOstavba:

Přírodní tepelné izolace –  Konopí, len, dřevo i vlna

K čemu jsou geotextilie

Omítání hlínou

Vápenné omítky  – pro zdravý dům

Ideál ekologického stavění

________________________________________________________________________

Extenzivní střechy vytvářejí jen vegetační povrch na substrátu s menší hloubkou než deset centimetrů, a s pomocí mělce kořenících rostlin vytvářejí zelený (travnatý) koberec na střeše budovy. Pro tyto střechy jsou typické rostliny nenáročné, odolné vůči suchu či kolísavým teplotním podmínkám s minimálními nároky na údržbu.

Intenzivní zelená střecha představuje zatížení minimálně tři sta kilogramů na metr čtvereční. Je třeba brát v úvahu i to, že se hlína nasytí vodou. Takzvaná extenzivní zelená střecha je pak určena pro konstrukce, které snesou zatížení od 60 do 300 kilogramů. Tento typ střechy se osazuje skalničkami, trvalkami či mechy. Využít lze například netřesk střešní, který se na zatravněné střechy osazoval už ve středověku.

Zazelenit lze i střechy na garážích, altánech či terasách, všude tam můžete její výhody vyzkoušet na menší ploše

Výborně izoluje

Od typu vegetace, kterou se střecha osazuje, se pak odvíjí i síla vrstvy substrátu. Pro mechy a travní koberce postačí 3 až 6 cm, pro skalničky, osázenou trávu a plazivé rostliny je výška substrátu zhruba do 20 cm. Na intenzivní typ střech lze sázet i květiny, u střech s nejvyšší nosností dokonce keře a menší stromy a vybudovat systém podpovrchového zavlažování. Tady může být vrstva zeminy i vyšší než jeden metr.

Zatravněná střecha má kromě estetických kvalit i řadu praktických výhod. Udržuje přirozené klima, chrání dům před vlivem povětrnostních podmínek a rozšíří plochu zeleně. Není náhodou, že zelené střechy mají tradici v zemích s nejdrsnějším klimatem.
K výhodám patří i to, že pokud je hydroizolace dobře spádována a nestojí na ní voda, prodlužuje tato konstrukce životnost hydroizolace, protože ji chrání před degradací UV zářením.

Netřesky střechám sluší a zároveň patří k osvědčeným sukulentům, které se tímto způsobem často vysazují

Kladem zelené střechy je rovněž to, že odpařující se voda v létě ochlazuje konstrukci střechy a v kombinaci se zpomalením prostupu tepla díky přidané zemině je v interiéru chladněji.

Jak už jsme si řekli, můžeme tyto střechy rozdělit podle typu rostlin, které na ní porostou, na intenzivní a extenzivní. Extenzivní střechy nevyžadují tolik péče, jako střechy intenzivní, někomu na nich však může vadit určitá monotónnost porostu, který obvykle tvoří různé trávy.

Střecha s kvetoucími rostlinami může být barevnější, ale je potřeba zvážit, zda se o nich chcete více starat, zalévat střechu, případně na ní sekat trávu. Extenzivní střecha sice rovněž není bezúdržbová, ale oproti intenzivní vyžaduje jen minimální péči.

Intenzivní zelené střechy vyžadují častější péči, ale nabízejí možnost atraktivních kombinací trav, rostlin i dřevin

Jak se staví

V každém případě je nutné dobře počítat a pracovat s projektantem, improvizace by se nemusela vyplatit. Nezapomeňte, že hmotnost suchého podložního substrátu při instalaci bude menší než po dešti. V případě sklonu střechy nad 5° se doporučuje instalování systému vnitřního odvodnění. Střechy se sklonem větším než 30° nejsou k výsadbě zeleně vhodné.

Ze složení jednotlivých vrstev (viz box Skladba střechy) vyplývá, že budete potřebovat nepropustnou membránu, která zabrání pronikání vody do konstrukce střechy. Postačí i dostatečně silná fólie pro tvorbu zahradních jezírek. Extenzivní vegetační povrch nevyžaduje nutně štěrkovou drenáž, ale je nutné zajistit odtok srážkové vody zvláště v oblastech, kde častěji prší.

Nezbytná je vrstva, která omezí prorůstání kořínků rostlin do hloubky a geotextilie, která bude při dešti odtékající vodu od substrátu a předcházet jeho splachování (erozi).
Růstový substrát doporučují odborníci namíchat s ohledem na specifické potřeby zelených střech. Podle zamýšleného složení výsadby lze zvolit buď hrubozrnný obsah, kdy se zhruba třicetiprocentní podíl organické složky (zahradní substrát, humus) smíchá se štěrkem, pískem i drtí z pálených cihel nebo tašek, nebo jemnější složení, kde organická složka převažuje.

Vegetační substrát mohou tvořit i substrátové desky a vegetační rohože.

Pokud jde o rostliny, na extenzivní střechu se hodí rozchodníky, mateřídoušky, kosmatce či netřesky. Na polointenzivní „střešní louku“ doporučuje Isover například zvonek okrouhlolistý, hvozdíky, pryšec chvojku, kostřavu, ostřici, len nebo třezalku.

Intenzivní střecha dává možnost kombinace květin a trav. Patří mezi ně například rmen, chrpa, hvozdík, kosatec, dobromysl, divizna a z trav pak ostřice, kostřava či lipnice. Z dřevin pak borovice kleč, jalovec, čilimník, vrba bobkolistá, některé odrůdy růží či kručinka.

Jedno z předností porostlých střech je i přirozené začlenění takto zastřešených domů do okolní zeleně

Jak se udržuje

Péče o střešní porost zahrnuje zejména odstraňování náletových rostlin, které se mohou na zelené střeše uchytit. Daří se jim tam sice hůř než na zemi, ale několikrát za rok je nutné je vyplet.

V případě potřeby by se zelená střecha měla přihnojit dlouhodobě působícím hnojivem, maximálně však jednou ročně.

Pravidelná zálivka je nutná zejména v době po založení zelené střechy, postupně je však třeba zálivkovou dávku snižovat až na nulu. Míra zalévání vždy závisí na období, ve kterém se střecha buduje.

 

Proč je ekologická

Za jeden z charakteristických prvků ekologického stavitelství považují lidé zelené střechy už proto, že rozšiřuje plochy zeleně a přináší „přírodu“ i tam, kde obvykle převládají přísně technické prvky a průmyslové stavební materiály.

V horkých letních měsících zelené střechy ochlazují dům i jeho okolí a díky své schopnosti „lapání“ prachu rovněž zvyšují kvalitu ovzduší. Na jeden metr čtvereční je to až 200 g lapených polétavých prachových částic za rok.

Dalším důležitým ekologickým faktorem zelených střech je jejich schopnost částečného zadržení vody při deštích. Jednak tím hospodárněji distribuují vláhu a pak také snižují jednorázový nápor dešťové vody na kanalizaci v době stále častějších přívalových dešťů, čímž kromě jiného umožňuje i efektivnější fungování čistíren odpadních vod. Je důležité vědět, že při normálních srážkách je vegetací osázená střecha schopna zadržet 60 až 100 % vody. Tu pak uvolňuje do okolního prostředí formou vodní páry a jako automatická vnější klimatizace ochlazuje své okolí.

Jedním z často prezentovaných, ale ne zcela podložených argumentů je i vliv zelené střechy na celkovou životnost zastřešeného objektu. Díky schopnosti těchto střech blokovat ultrafialové záření by se odolnost konstrukcí měla prodloužit o dvacet až čtyřicet let.

 


Skladba střechy shora dolů

-Vegetační vrstva

-Substrát ve výšce vrstvy dle použitých rostlin

-Filtrační vrstva (geotextílie 500g/m2)

-Hydroakumulační a drenážní vrstva

-Separační vrstva (geotextilie 300 g/m2)

-Hydroizolace (Rhenofol CG)

-Separační vrstva (geotextílie 300 g/m2)

-Tepelná izolace z EPS, lepeného k podkladu i mezi sebou

-Asfaltový podkladní pás natavený na penetrovaný podklad

-Nosná konstrukce

 

Výhody trávy nad hlavou