Viděli jsme cestou XLIII.
Cesta nás tentokrát vedla na sever Čech. První chalupa je z Božkova, vesničky nedaleko Hrubé Skály, druhá z Českolipska.
Příkladná rekonstrukce
Stavba, jejíž štítová stěna je bohužel částečně skryta v keřích, sloužila a po pečlivé rekonstrukci opět slouží jako hospoda. Znám ji, říká se tady U Balatků a scházejí se v ní hlavně chalupáři. Ale ke stavbě. Namísto podstávky tady vidíme archaičtější způsob zpevnění roubených stěn; svislé trámy přiložené při vnějších i vnitřních stěnách domu jsou sešroubované, aby se trámy nerozjížděly.
Černobílá barevnost chalupy je trošku tvrdá. Oříšková, jakou vidíme na štítu s novou lomenicí, členěnou do tří pater, je lepší.
Roubení je původní, zachované. Trošku tvrdá je možná jeho černobílá barevnost. Krásný štít s novou lomenicí v oříškovém tónu je lepší. Okna s vyřezávanými ostěními jsou přesnými kopiemi původních. Je dobře, že jsou i dnes natřena bíle, protože dřevo se pod bílým nátěrem tolik nesesychá.
V patře s velkým množstvím oken býval obrovský taneční sál o rozměrech deset na dvacet metrů, dnes jsou tady hostinské pokoje. Stěny tohoto podlaží jsou opatřeny novými fošnami.
Sokl byl kamenný, ale přetáhli ho vápenným pačokem. Nevadí to, je čistý, suchý, protože hospoda je na kopci a nebylo nutné řešit problémy s vlhkostí.
Méně by bylo více
Nad druhou chalupou člověk trochu žasne. Co typů oken, obkladů a barev na ní vidíme! V hnědě natřených obloucích podstávky jsou v novém dřevěném obkladu vyklápěcí, soudě podle nalepeného členění zřejmě plastová, okna. To vlevo v zeleně natřeném zdivu přístavku si však vzalo spíš příklad z oněch velikých trojdílných v patře, která k takové stavbě, tím méně do patra, rozhodně nepatří. Už mají něco odžito. Podle jejich tvaru bych odhadoval, že byla osazena v padesátých letech, v době, kdy se dělala střecha a kdy také došlo k vytvoření přístavku. Je ale možné, že přestavba proběhla už před válkou.
Při rekonstrukci bylo dodrženo pěkné tradiční zdobení sloupků. Původní je zřejmě i obklad štítu z břidlice – jen kdyby zvýraznil jeho původní tvar…
Majitelé sice v tomto velkém přístavku získali navíc místnosti v parteru a dvou podlažích, ovšem popřeli charakter chalupy. Kdybych podobnou rekonstrukci řešil dnes, nezvětšil bych přístavbu o dvě patra, ale o jedno, zachoval bych původní tvar štítu a s tím velkým přistavěným vikýřem bych nešel až k hřebeni. Přístavba by také měla být ustoupena od štítu dozadu (zhruba o jeden metr, tedy o vzdálenost jedné až dvou krokví). Nebo alespoň odlišena obkladem, bylo by možné použít dřevo nebo i plech.
Také barevnost stavby je zvláštní. K tmavému dřevu a světle žluté barvě obkladu uvnitř podstávek volili zelenou, která je chladná. Je to proti duchu kraje, který je také chladnější. U chalup se v minulosti hodně používaly barvy štuku, písku, kameniva. Proto bych tady místo zelené použil asi nějakou pískovou, nebo možná šedou, jako je na soklu. Na něm je vidět, že izolace proti vodě je tady dobrá, nikde žádné zvlhčené výkvěty.
Žlab je zde správně umístěn kolem celého domu s odvodem vody ze svahu.
text: ING. ARCH. KAREL DOUBNER
foto: AUTOR A MARIE RUBEŠOVÁ
Viděli jsme cestou XLIII.
