Živá voda na zahradě

Tekoucí voda přináší do zahrady pohyb a příjemné zvuky, díky odrazu slunce také prosvětluje prostor. V létě ochladí i jen pouhý pohled na rozčeřenou vodní hladinu.

Potok na zahradě je vzácnost a krása

Bublající potůček či umělá vodoteč, ale i fontána s pítkem pro ptáky dává lidem i zvířatům energii. Málokdo má ale to štěstí, že mu na zahradě pramení studánka či teče potok. Udělat si ho však může každý. I na té nejmenší zahrádce může být skryto miniaturní jezírko s fontánou či vodotryskem, třeba i jen zabudovaným do velkého sudu.

______________________________________________________________________

Další články Speciálu Voda v zahradě:

Využíváte dešťovku?

Dekorativní vodní nádržky

Kvalita vody

Plánujeme jezírko: kde a jaké

Zavlažování zahrady má svá pravidla

________________________________________________________________________

Když potok, tak s meandry

K jezírku i k vodoteči se hodí stínomilné a bahenní rostliny, které svým kořenovým systémem čistí vodu: např. voďanky, prustky, vodní hyacinty, poschoďovité primule a blatouchy

Budování vodních koryt může mít dvojí podobu: formální a neformální. Zatímco formální ztvárnění potoka vyniká pravidelností, uspořádáním a jednoduchostí, neformální vodní tok se snaží napodobit přirozeně protékající vodu. Pokud je zahrada ve svahu, lze dát průchod fantazii a vodní dílko ozvučit i malými vodopády. Romantici potok určitě vyzdobí i dřevěnou lávkou.

Pro pozemky v rovině je před budováním potoka nutná terénní modelace, majitelé zahrad se sklonem pět stupňů a více mají ideální startovní podmínky. Kdo upřednostňuje potok divočejší, osazený přírodními balvany a s kaskádami, musí mít k dispozici terén se sklonem kolem patnácti procent. Kaskádovitý potok je však mnohem náročnější na stavbu, nejprve je třeba vybudovat opěrné zídky a okolí potoku zpevnit a izolovat. To je již práce pro stavební firmu spolupracující se zahradním architektem.

Jednoduchý vodotrysk lze instalovat i do malého jezírka

Nejvhodnějším materiálem pro stavbu proudícího vodního toku jsou pružné nepropustné prvky, například rybníčková fólie. Umožňují vybudovat koryto potoka kaskádovitého i meandrujícího, volně a klidně plynoucího i divoce zurčícího.

Budujeme potok

Nejprve vytyčíme tvar potoka (zátočiny a přepady), hloubku a šířku koryta. Na těchto parametrech závisí rychlost toku vody. Na konci koryta vystavíme záchytnou jímku v podobě malého jezírka nebo studánky. Měla by být dostatečně velká, aby v případě zastavení čerpadla pojala oběhovou vodu. Z této jímky se bude čerpadlem voda pohánět k umělému prameni. Tato část cesty zůstane skryta vedle koryta. Umělý pramen lze stylizovat do kamenné studánky, koryta či kašny s výtokem vody.

Uměle vybudovaný násep – prameniště potoka je vyskládaný z plochých kamenů ložených nasucho

Na vytvoření dna potůčku se používá stejná plastové fólie jako na jezírko, i podloží se upravuje stejně jako u vodních nádrží. Nakonec se okraje fólie na březích nového vodního toku zasypou štěrkem a kameny.

Vodotrysky, fontány, chrliče

Malá zahrada se spokojí i s jednoduchou venkovní oblázkovou fontánou nebo i s pouhou tryskou, kterou lze umístit do zahradního jezírka nebo do jakékoliv miniaturní nádržky. Pokud jste si nevyšetřili místo na jezírko, je tu ještě jedna možnost: dekorativní fontána s mísou, z níž je voda čerpána zpět do trysky, takže stačí minimum vody. Může být umístěná nejen do prostoru, ale i na zeď ohraničující pozemek.

Japonské vodní pítko s bambusovou klapačkou

Chrliče a kaskády upoutávají pozornost, ale nesnášejí se s vodními rostlinami (na stříkající vodu jsou velmi citlivé lekníny) a živočichy v jezírku. Před jejich instalací se musíte rozhodnout, čemu dáte přednost. Méně komplikovaná situace nastává v případě soch tryskajících vodu. Pokud jsou umístěné na vhodném místě, živočichy neruší.

Specialita: vodní zahrada

Ve vodní zahradě hraje vodní plocha tu nejdůležitější roli. Nejčastěji jde o systém různě velkých, vzájemně propojených nádrží s bohatou vegetací kolem břehů, lekníny amnožstvím živočichů. Takovou zahradu poznáte podle toho, že voní svěžestí. Velká koncentrace vody ovlivňuje mikroklima v zahradě, a pokud je zde dostatek vyšších stromů, bývá zde vzdušná vlhkost vysoká i v horkém létě. Neobyčejným příkladem je vodní zahrada zakladatele jezírek, odborníka na samočištění vodních ploch a také sběratele leknínů Vladimíra Hříbala, který má na zahradě padesát vzájemně propojených malých a větších jezírek.

TEXT: RADKA BOROVIČKOVÁ
FOTO: ZDENĚK ROLLER

Živá voda na zahradě

Živá voda na zahradě