Zakládání zdiva


Základy jsou důležitou součástí každé stavby, protože přenášejí zatížení stavby do základové půdy.

Udrobných staveb tvoří konstrukci základů betonové základové pásy nebo patky. Dělají se z prostého betonu, železobetonu nebo betonu prokládaného kamenem. Do základů lze tedy využít kameny, čímž ušetříte náklady na množství betonu.

Zakládání stavby je třeba vždy konzultovat se statikem. Na kvalitním provedení základů hodně záleží a není možné stanovit univerzální pravidla pro jejich správné vybudování.

Hloubka založení základů pod obvodovými zdmi (nezámrzná hloubka) by měla dosáhnout minimálně 80 centimetrů u písčitých, štěrkovitých a hlinitopísčitých zemin a 100 až 120 centimetrů u hlinitých a jílovitých zemin. U stanovení nezámrzné hloubky vždy záleží na lokalitě, nadmořské výšce, na druhu zeminy, na hladině spodní vody, na agresivitě spodní vody. Dodržením parametrů nezámrzné hloubky předejdete poruchám (nadzdvižení či vyboulení) základů při promrznutí půdy.

Proniká-li do základů podzemní voda, je třeba výkop ještě prohloubit, případně vysypat pod základový pás štěrkopískovou vrstvu, jejíž výška se odvíjí od množství pronikající vlhkosti (alespoň 20 – 30 centimetrů).

Méně zatížené konstrukce, jako například základy zídek, podezdívek plotů a drobnějších staveb lze zakládat v menší hloubce.

Chcete-li zabránit promrzání zeminy za vnitřním lícem základové konstrukce u nepodsklepených objektů, doporučuje se nahradit zhruba metr zeminy od vnějšího líce vrstvou šterkopísku, nebo směsí hlíny a štěrkopísku.

Celý vnější povrch základové konstrukce je rovněž možné opatřit tepelnou izolací (polystyren, nástřik PUR pěnou).

Šířka základů a bednění

Šířka základů musí odpovídat zatížení, přenášenému do základů ze stavby a z vlastností zeminy, v níž je stavba založena. U novostavby stanovuje šířku autor projektu, u svépomocných rekonstrukcí postačí respektovat pravidlo, že základ na každé straně přesahuje o deset centimetrů šířku nadzákladového zdiva. Rýha výkopu by se neměla shora dolů zužovat, ale spíše rozšiřovat.

Výkopy pro základy se obvykle nebední. Bednění se však nevyhneme v případě příliš sypké a nesoudržné zeminy. Pak je nutné rozšířit výkop o dalších 20 až 30 centimetrů na každou stranu pro instalaci bednění. Dno výkopu musí být vodorovné. Toto pravidlo je třeba dodržet i v případě, že kopeme základy do svahu. Pak je nutné výkop hloubit systémem stupňů při dodržení doporučené nezámrzné hloubky.

Betonování základů

Pokud budeme potřebovat větší množství betonu, stojí za úvahu varianta zakoupení hotového betonu v nejbližší betonárce. Beton má spolehlivě standardní kvalitu a můžeme si vybrat druh podle naší potřeby. Jinak si můžeme vyrobit beton z již hotové zakoupené suché směsi nebo jej míchat sami. Při používání suchých směsí je vždy nutné přečíst a dodržet návod zpracovaný výrobcem. Při betonování základových pásů je třeba beton ukládat po vrstvách tlouštky 15 – 20 cm a hutnit.

Obecně doporučovaný poměr kvalitní betonové směsi je 2 – 3 díly kameniva (směsi tzv. říčního písku a štěrku)  k jednomu dílu cementu. Voda se pak přidává podle toho, jakou konzistenci betonové směsi požadujete. Často udávané poměry 6 ku jedné, či 4 ku jedné jsou podle odborníků k dosažení betonu o správné tvrdosti a bezprašnosti nedostatečné.

Dobrý beton by se měl v míchačce převalovat, měl by vytvořit kužel při vysypání do stavebního kolečka a neměl by po uložení odlučovat vodu. Řídké betony, které vodu odlučují jsou po vytvrdnutí prašné, tvoří se v nich trhliny a drolí se. Navíc je takovýto beton po zatvrdnutí velmi nasákavý, což snižuje jeho odolnost proti mrazu.

Mrazuvzdorný beton musí být buď dokonale hutný, nebo musí být hmota betonu prostoupena malými vzduchovými póry. Toho lze dosáhnout přidáním speciálních přísad, ale také saponátu (například Jar), v množství zhruba jedné polévkové lžíce na míchačku.

V případě míchání předem připravené směsi není třeba hlídat žádné poměry – jen to, aby se beton takzvaně neutopil, tedy nebyl příliš řídký. Tomu zabráníte, když do nádoby, ve které budete beton míchat, nalijete nejprve menší množství vody a postupně přimícháváte sypkou směs. Množství vody tak odhadnete mnohem lépe.

Výrazného zpevnění konstrukce dosáhneme použitím železobetonu. Jde o beton, do nějž se vkládají různé ocelové prvky. Vloženou výztuží se zesiluje konstrukce především v tahové zóně. Ocel je schopna zachytit tahové síly. Má-li být tenká výztuž namáhaná tlakem, je třeba ji uložit do betonu, aby nedošlo k vybočení. Jedno z pravidel říká, že je nutné výztuž uložit do betonu tak, aby byla minimálně 5 cm pod povrchem betonu. Abychom eliminovali tahové síly, které by mohly poškodit základ, je dobré uložit minimálně jednu vrstvu ocelové výztuže již nad dno základu, druhou pak pod horní ukončení základu.

Pozor na počasí

Hrubý základový beton musí být především velmi pevný, aby nepraskal. Základový beton musí po zpracování několik týdnů tvrdnout. Tato doba se dá zkrátit při použití složek pro lepší tvrdnutí.

Pro výrobu a ukládání betonu je nejvhodnější počasí, když se teploty pohybují od patnácti do pětadvaceti stupňů Celsia a je vysoká relativní vlhkost vzduchu. Při teplotách vyšších je třeba beton rychleji zpracovat, protože rychleji tvrdne a zabránit odpaření vody z povrchu betonu přikrytím PE fólií. Při teplotách betonové směsi pod pět stupňů se zastavuje chemický proces tvrdnutí betonu, z betonu se většinou vypaří voda (odpařuje se i při nízkých teplotách) a dojde ke znehodnocení betonu.

Betonovou směs je třeba ukládat do výkopu základů tak, abychom ji neházeli z výšky a neoddělila se cementová malta od kameniva. Směs hutníme buď ručními pěchy nebo vibrační deskou. Při přerušení práce ukončujeme beton stupňovitě a na stupně uložíme čisté kameny nebo odřezky betonářské oceli.

Při navazování hotový beton pokropíme a pro dobré napojení nejdříve klademe zhruba pět centimetrů vydatnější a řidší směsi.

Používáme-li k prokládání betonu kamenivo, je třeba dbát na to, aby byly kameny očištěné od hlíny a zrna štěrku v betonu nebyla větší než tři centimetry. Množství kamene by nemělo přesáhnout čyřicet procent celkového objemu betonu a největší kameny by neměly přesáhnout rozměr poloviny tloušťky základu. Každý kámen v základech musí být obalen alespoň šest až deset centimetrů silnou vrstvou betonu.

Nezapomeňte na zachování prostupů pro kanalizační a vodovodní potrubí.

Zakládání zdiva


Komentáře

Napsat komentář

Ztracené bednění

Jednou z možností, jak zbudovat základy, je ukládání betonu do tzv. ztraceného bednění. Obecně jde o formu pro uložení betonu, která se neodstraňuje a zůstává součástí betonové konstrukce. V praxi je pro drobné stavebníky nejvhodnější použití některého z typů tvárnic pro ztracené bednění (šalovací tvárnice), které se kladou „na sucho“ na zámek a vylévají betonem. Doporučuje se zalévat maximálně čtyři vrstvy betonových tvárnic najednou.

Gletovaný beton

Zajímavou technikou úpravy povrchu betonu je gletovaný (kletovaný) beton. Vytvoří se zaprašováním položeného, udusaného vlhkého betonu cementem a uhlazováním ocelovým hladítkem. Hotový povrch je odolný vůči vodě a vytváří dokonale hladkou plochu. Lze ho použít k úpravám povrchů podlah ve sklepě či garáži.