Viděli jsme cestou LXIII.


Chalupu s podstávkou jsme viděli při cestě Lužickými horami. Druhá je ze severovýchodu Čech, z Broumovska.

Mansardová chalupa

Stavba je zajímavá, mansardová střecha jako by zvyšovala její význam. V minulosti se tento typ krovu umožňující využití půdního prostoru objevoval na farách, domech správců atd. Tady zvětšuje podkroví ještě rovný štít s polovalbou. Podle ozdobné římsy v podstřeší lze soudit, že je mansardová střecha původní. Krytina je zvolena dobře. Šablony jsou položeny nakoso s ozdobným zakončením bordurami. K půvabu střechy přispívá fakt, že hřeben je řešen bez hřebenáče, pouze s malým přetažením šablon na zřejmě návětrné straně. Oplechování pod pěkně obloženým štítem by zasloužilo údržbu.
Chalupa může být starší, ale úpravu podstávky odhaduji na 20. léta minulého století. Klasická konstrukce vynášející patro bývala z masivu. Tady je výplňová, s ozdobným prkenným obkladem sloupků. Původně se podstávka opatřovala krycím nátěrem. Lak je zřejmě odstraněný, nahradila jej lazura v rezavé barvě. Je otázkou, zda je tato ochrana stejně účinná.
Krásná špaletová okna s členěním do „T“ jsou původní nebo jejich zdařilé repliky. Ta v parteru mají v nadpraží zdobenou lomenou římsičku. Bílá je zde oživujícím prvkem. Sokl je zřejmě kamenný, omítaný, lehce degradující. Zasloužil by renovaci. Kamenná je i podezdívka plotu, kde se šikminy latěk střídají.

Rozdílné poloviny

Tato chalupa byla zrekonstruována poněkud zvláštně. Zadní zděná část, snad bývalý vejminek, je moc pěkná. Dveře mají krásná kamenná ostění a ze stejného materiálu je i parapetní římsa výklenku s úžasnými muškáty. Přední půle, původně zděná či roubená, je zateplena obkladem z prken na sraz. Jsou rovně řezaná, užší než roubení a působí trochu mechanicky či strojově. Barevnost je příliš tvrdě černobílá, což působí jistě problémy. Když se do takové stěny opře slunce, prkna se sesychají a vznikají spáry. Proto se spoje prken překrývaly lištami. Okna v celé stavbě jsou nová, s tradičním typem členění, ale jen jednovrstvá a opatřená dvojskly.
Velmi nestandardní je štít z uzoučkých palubek i jeho zakončení. U podobných staveb nebývalo rovné, jeho spodní část byla ozdobena obloučky nebo špičkami. Štít byl také alespoň mírně předsazen, což v tomto případě asi „zrušilo“ obložení. Kdyby se majitelé v budoucnu rozhodli tuto část zlepšit, stačila by další vrstva tlustších a hlavně širších prken, možná v ne tak tmavé barevnosti. A posunout okna do líce by snad nebyl velký problém.
Na střeše je zřejmě pálená krytina a v ní několik prosklených oken, půda je tedy obydlená. Bubák je jen na jednom ze dvou komínů, druhý má zase pěknou korunu a nějakou nástavbu, kterou bohužel nevidíme.

TEXT: ING. ARCH. KAREL DOUBNER
FOTO: MARIE RUBEŠOVÁ


Komentáře

Napsat komentář