Mýty o světle


Nabídka světelných zdrojů pro domácnost je pestřejší než kdykoli předtím. Poradíme vám, podle čeho vybrat vždy ten správný zdroj světla.

Rozlišení světelných zdrojů na žárovky, zářivky a svítivé diody zdaleka nestačí. Ani slibně znějící fakta o úsporách elektrické energie nemusí vždy správně vést naši ruku při výběru vhodného zdroje světla. Vlastností, které bychom měly při výběru znát a porovnávat je, je totiž mnohem více a někdy jsou dokonce důležitější než typ světelného zdroje či úspora energie.

Světelný tok

Udává množství světla, které světelný zdroj vyzařuje. Jednotkou je lumen (lm). Světelný tok se většinou užívá při porovnávání s klasickou žárovkou. Například klasická žárovka o příkonu 60 W má světelný tok 700–800 lm. Jako náhrada za šedesátiwattovou žárovku se tedy nabízejí alternativní světelné zdroje s obdobným světelným tokem. Vezmeme-li v úvahu zdroje s nejběžnější paticí E27, nabízí se halogenová žárovka o příkonu 45 W, kompaktní zářivka 9–11 W nebo LED o příkonu 10 W.
Kde potřebujeme hodně světla, které nám v minulosti zajistila žárovka 150 nebo 200 W, jsou možnosti omezené. Kompaktní zářivka nebo diodová alternativa sice existuje, ale zatím stojí spoustu peněz. Zářivky do běžné objímky se vyrábějí se světelným tokem až 6 700 lm, ovšem za cenu kolem 1 500 Kč, diodový přeborník (4 160 lm) stojí dokonce přes dva tisíce korun. Připomínáme, že řeč je stále o zdrojích s paticí E27, tedy jako má běžná žárovka.

Intenzita osvětlení

Poměr světelného toku ku osvětlované ploše označujeme podle normy jako osvětlenost, jednotkou je lux. Intenzita osvětlení není závislá jen na samotném zdroji světla, ale také na vzdálenosti osvětlované plochy a na úhlu, pod nímž na ni světlo dopadá. Osvětlení je tedy nepřímo úměrné druhé mocnině vzdálenosti a je tím slabší, čím šikměji paprsky dopadají. Například při použití polohovatelného reflektoru můžeme určitou plochu osvětlit stejným zdrojem více, než když světlo necháme unikat do všech směrů. Osvětlit celou místnost, respektive každou plochu v ní optimální intenzitou, je poměrné nákladné. Proto se pro celkové osvětlení používá relativně slabší osvětlení a konkrétní místa se nasvítí dle potřeby individuálně.
Orientačně můžeme použít vzorec pro výpočet, kdy světelný tok zdroje dělíme druhou mocninou jeho vzdálenosti od osvětlované plochy. Pokud tedy máme zdroj 700 lumenů 1,5 metru od desky stolu, je intenzita osvětlení v místě pod svítidlem 311 luxů. Pro jídelní stůl je to dostatečné, pro pracovní plochu to chce aspoň dvojnásobek (silnější zdroj nebo menší vzdálenost).
Správná intenzita osvětlení interiérů je věda a zabývají se jím architekti, designéři a projektanti osvětlení. Existují také programy, které optimální osvětlení dokážou vypočítat (Dialux).

Barevnost světla

Barva světla světelného zdroje se určuje porovnáním s ohřátým ideálně černým tělesem. Teplota udávaná v kelvinech (K), při níž zahřáté černé těleso odpovídá barvě světelného zdroje, se nazývá teplotou chromatičnosti. Barva světla je důležitá z hlediska vnímání kvality světla člověkem.
Při nízkých teplotách chromatičnosti mezi 2 000 a 3 500 K je světlo vnímáno jako teplé. Tento rozsah je typický pro klasické a halogenové žárovky. Teploty chromatičnosti v rozmezí od 4 000 do 7 000 K jsou vnímány jako studené světlo. Tuto barevnost si můžeme dopřát u kompaktních zářivek i svítivých diod, které stejně tak ale dokážou vydávat i světlo teplé. Je proto nutné přečíst si informaci na balení výrobku.
Obecně platí, že pro místnosti určené k odpočinku, je vhodnější světlo s teplejší barevností, naopak v prostorách, kde pracujeme, můžeme použít světlo studenější. Připomíná totiž světlo denní, proto nás stimuluje k aktivitě. Běžné denní světlo má kolem 5 000 K a zamračená nebo naopak blankytně modrá obloha dokonce 10 000 K. V ložnici před usnutím je žádoucí co nejteplejší barevnost světla, například 2 700 K, která připomíná západ slunce.

Věrnost barev

Světelné zdroje se liší také schopností „reprodukovat“ barvy osvětlené plochy. Vyjadřuje ji index podání barev Ra, který porovnává barevný vjem z umělého osvětlení s přirozeným osvětlením. Tato vlastnost nesouvisí s teplotou chromatičnosti, respektive barevností světla, ale spíš s jeho spektrálním složením. Denní světlo má totiž spojité spektrum (obsahuje všechny vlnové délky poměrně vyvážené), zatímco spektrum některých umělých zdrojů je omezené či nespojité. Nejlépe jsou na tom vláknové žárovky, které poskytují barevný vjem srovnatelný se slunečním světlem, zářivky a diody mají Ra 80–90. Při potřebě věrné reprodukce barev na osvětlené ploše je nutné volit zdroje s co nejvyšším indexem Ra.

Náklady pořizovací a provozní

Teprve když zdroj splňuje všechny výše uvedené požadavky, měli bychom řešit ekonomiku. Nemá smysl za každou cenu pořizovat úsporný zdroj, když nesplní naše nároky nebo jen za neadekvátní cenu. Pokud si ale vybrat můžeme, byli bychom sami proti sobě, kdybychom nezvolili zdroj, který spotřebuje méně elektřiny. I když nám ceny běžných kompaktních zářivek a diodových žárovek připadají vysoké, díky několikanásobně delší životnosti a účinnosti je návratnost většinou kolem jednoho roku a za celou životnost nám ve srovnání s klasickou žárovkou ušetří tisíce korun.

www.energetickyporadce.cz, www.osram.cz, www.megamancz.cz, www.ekolamp.cz, www.lustry-svitidla.cz

Text: Tomáš Krásenský
Foto: Osram, Shutterstock

Save


Komentáře

Napsat komentář

Víte, že…

  •  Vnímání barevnosti světla je subjektivní. Lidé říkají, že světlo žárovky je přirozené, ve skutečnosti je na spodní hranici škály denního světla (2 700 – 10 000 K).
  • Úsporné zdroje světla se stále vyvíjejí a jejich nedostatky se postupně odstraňují. V domácnosti už klasickou žárovku dokážou zcela nahradit.
  • Sběrná síť Ekolamp slouží k bezplatnému zpětnému odběru zářivek a LED. Klasické a halogenové žárovky je možné je vyhodit směsného odpadu.