Pozor na sluníčko!
Sluneční záření se skládá z několika složek, jež mají různé účinky. Jednou z nich je infračervené záření, které je zdrojem tepla, jež cítíme. Pak je zde viditelné světlo a nakonec tři druhy UV záření. Všechny tyto složky se od sebe liší pouze vlnovou délkou, ta jim ovšem dává jejich specifické vlastnosti. Riziko pro naši pokožku představuje UV záření, které je schopno ji poškodit.
Nebezpečné záření
Nejnebezpečnější je UVC záření, je totiž pro živé organismy smrtící. Naštěstí se ale až na zemský povrch nedostane. Jiné to ale je v případě UVA a UVB záření, která jsou příčinou změn na kůži, včetně opálení. Ta dopadají až na zemský povrch, a to v poměru 95 : 5.
Ozónová vrstva nás chrání
Jistou ochranu nám poskytuje ozónová vrstva. Ta se nachází ve výšce 15 km. UVC záření tu je absorbováno kyslíkem, z obyčejné molekuly kyslíku O₂ tak vznikne tříatomová molekula O₃, tedy ozón. Pokud se ale O₃ potká s oxidy dusíku, rozpadá se, jeho vrstva se ztenčuje a škodlivé záření přes ni může procházet. K uvolňování oxidů dusíku dochází prakticky při jakémkoliv spalování, k největším zdrojům patří doprava a chemický průmysl.
UVA a UVB záření
Reakce kůže se liší podle toho, jaké záření na ni dopadá. V případě UVA záření jde zejména o jeho vliv na stárnutí kůže. Proniká do ní hluboko a narušuje její struktury a tím ztrácí kůže svou pružnost. Říká se tomu foto-aging, odborně aktinické stárnutí. UVA záření je také původcem slunečních alergií a na svědomí má časnou pigmentaci, tedy uvolnění malého množství již připraveného kožního barviva melaninu.
UVB záření vyvolává takzvanou pozdní tvorbu pigmentu a tedy všem dobře známé opálení. To se dostavuje po 2 – 3 dnech od vystavení kůže slunečním paprskům. Při vyšších dávkách však UVB záření způsobuje spálení. Navíc záření, které pronikne do pokožky, pak také narušuje DNA kožních buněk a může způsobit vznik nádoru.
Naštěstí je ale kůže vybavena určitými obrannými mechanismy. Jakmile se vytvořený melanin dostane do kožních buněk, kterým se říká keratinocyty, vytvoří na buněčném jádře jakousi ochrannou pigmentovou čepičku. Zhnědnutí nás tedy před negativními účinky slunečních paprsků částečně chrání. Druhým obranným mechanismem je keratinizace. Jde o zesilování svrchní rohové vrstvy kůže, která následně zabraňuje pronikání záření dále. Její zesílení je reakcí kůže na vystavení UVB záření. Například na dlaních je tato vrstva přirozeně asi 20krát silnější než na jiných částech těla a riziko jejich spálení je tak mnohem menší. Oba obranné mechanismy se plně rozvinou během 3 týdnů přiměřené dávky slunění. Přiměřenou dávkou se rozumí taková, která nezpůsobí zčervenání kůže.
I přesto, že kůže má vybudované jisté obranné mechanismy, je zapotřebí se před účinky záření chránit. Ochranný prostředek – krém, tělové mléko, gel – by přitom měl mít jak UVA, tak UVB filtr. To platí i pro ošetření kůže po slunění,“ radí PharmDr. Veronika Orendášová z lékáren BENU.
Rozhoduje čas i místo
Sílu slunečního záření, a tím i bezpečnou délku pobytu na slunci, ovlivňuje řada faktorů. K těm hlavním patří stav ozónové vrstvy, roční období, denní doba, zeměpisná poloha a nadmořská výška. Slunce má největší sílu mezi 11. a 14. hodinou. Jeho intenzita stoupá o 4 % s každými 300 metry nadmořské výšky a je až 5krát silnější v tropech než ve Skandinávii. Některé situace mohou účinky záření ještě zesílit. Odrazy od písku, vodní hladiny či sněhu množství záření dopadajícího na kůži zvyšují. Nevhodné je také osychání na slunci. Mokrá pokožka totiž umožňuje zvýšený průchod paprsků.
Kožní nádory nejsou jen melanom
Tím největším nebezpečím, které nám může UV záření způsobit, je vznik zhoubného nádoru kůže. K těm nejčastějším, avšak méně známým, patří basaliom a spinaliom. Jde o nemelanomové kožní nádory, nemají tedy typické hnědé zbarvení. Nejvíce se vyskytuje basaliom. Ten vypadá jako lesklý světlý uzlík či hrbolek na kůži. Místně infiltruje tkáň, ale nemá naštěstí sklon k metastázování – nešíří se do dalších částí těla. Jeho léčba je tak poměrně úspěšná. Spinaliom již metastázuje častěji a je tak nebezpečnější. Navíc může růst takovým způsobem, že má destruktivní účinky na okolní tkáň. Třetím druhem nádoru, na jehož vznik má vliv UV záření, je nechvalně známý melanom. Má tendenci často metastázovat a je tak velmi nebezpečný.
„Tím nejlepším způsobem, jak se vyhnout fatálním důsledkům tohoto onemocnění, je kromě ochrany před UV zářením pravidelná kontrola znamének u dermatologa, která by měla proběhnout jednou ročně, pokud lékař neurčí jinak,“ říká PharmDr. Veronika Orendášová.
Počet nových nádorů se zvyšuje
Podle nejnovějších údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR zemřelo v roce 2013 na následky onemocnění melanomem 463 lidí (285 mužů, 178 žen). V tomto roce bylo odhaleno 2864 nových melanomů kůže. Z toho bylo 1440 u mužů a 1424 u žen. Oproti roku 2012 to představuje nárůst o 4,3 % a oproti roku 2008 dokonce o 23,3 %. Za pět let tak vzrostl počet nově diagnostikovaných melanomů téměř o čtvrtinu.
Na jiné zhoubné nádory než je melanom zemřelo v roce 2013 558 lidí (296 mužů, 262 žen) Počet nově odhalených nádorů činil 24 208. Z toho bylo 12 776 u mužů a 11 432 u žen. To je meziročně o 6,9 % více. Ve srovnání s rokem 2008 tak nárůst dosáhl dokonce 30,6 %.
Sluníčko ano, ale s mírou
Většina z nás má sluníčko ráda, ale užívat bychom si ho měli opatrně a s mírou. Je nezbytné pro tvorbu vitaminu D v našem těle, ale při nadměrném slunění nás může ohrozit. Myslete na to hlavně v létě na dovolené – používejte krémy s ochrannými filtry – nanést na pokožku by se měly aspoň 20 minut před odchodem na sluníčko –, noste pokrývku hlavy, zakryjte si nejvíc ohrožené partie těla. A pokud po létě objevíte nové „mateřské“ znaménko nebo jiné nezvyklé projevy na kůži, jděte na kontrolu ke kožnímu lékaři.
I letošní rok přichází lékárny BENU s osvětovou kampaní DNY SLUNCE, jejímž smyslem je všem připomenout důležitost prevence. Zájemci si mohou nechat vyšetřit dermatology znaménka ve stáncích DNY SLUNCE, které naleznete v obchodních centrech s lékárnami BENU.
TEXT: REDAKCE
FOTO: ARCHIV BENU
Pozor na sluníčko!
