Když omítka špatně drží

Omítat lze i hůře soudržné povrchy a méně nasákavé konstrukce včetně dřeva, OSB desek či heraklitu. Dříve se jako podpůrné konstrukce pod omítku přibíjely rákosové rozhože nebo role rabicového pletiva. Dnes je lze ve většině případů nahradit perlinkou nebo chemickými adhezními můstky.

Tradiční metody se však vyplatí znát například kvůli využití zásob pletiva či rákosu, nebo při opravách omítek tam, kde je zachovalou podpůrnou konstrukci pod omítkou možné použít znovu.

Omítka na polystyren

Zpravidla se omítá fasádní polystyren, který se používá k zateplení vnějších zdí domů. Po upevnění polystyrenu na zdivo je třeba na všech plochách udělat zpevňovací armovací vrstvu ze skelné tkaniny (perlinky) a stěrkového tmelu (výztužné stěrky).

Perlinka se zapravuje do vrstvy stěrky (lepidla, tmelu) na celé ploše, napojované pruhy perlinky je třeba překrývat minimálně 10 cm přes sebe. Stěrka se nanáší ve vrstvě min 2 mm až 5mm. Na místech s vyšším očekávaným zatížením fasády se dělá stěrka dvojitá. Nanáší se vždy shora dolů ocelovým hladítkem. Do ní se vtiskne perlinka a upraví se hladítkem.

Jakmile zaschne a důkladně vytvrdne vrchní stěrková vrstva, můžeme nanášet penetrační vrstvu pod omítku. Penetrace sjednotí a sníží savost podkladu (stěrky) před nanesením svrchní vrstvy fasádní omítky.

Na vyzrálou a napenetrovanou podkladovou vrstvu perlinkou armované výztužné stěrky podle návodu naneseme vhodný typ fasádní omítky.

Rabicové pletivo

Rabicové pletivo je jednou z možných tzv. pomocných konstrukcí, kterými lze zvýšit soudržnost omítky s podkladem. Lze ho použít i ve více vrstvách.

Pletivo se vyrábí z drátu o průměru 0,8 mm, prodává se v rolích (zpravidla po 50 metrech)  a tradičně se používalo ke zpevnění omítky na podkladech s nerovnoměrnou či nízkou soudržností (opuka, pískovec, vepřovice), ale i na nerovných zdích ze smíšeného zdiva. Používá se jako podpůrý podklad pod omítku také při omítání tzv. heraklitu, dávalo se například i na trámy, pokud se používaly jako pomocný překlad.

Aby splnilo pletivo svůj účel, musí se k podkladu dostatečně pevně ukotvit. Používají se k tomu hřebíky s podložkami (dříve často rozklepnuté vršky od piva), do nesoudržných podkladů (hlína, hlínou vymazané spáry mezi kameny) je možné použít uzlovací hmoždinky, nebo natlouct do podkladu tyčinky či háčky z betonářské oceli (6 – 8 mm průměr) a na ně rabicové pletivo navázat pomocí drátů. Příliš vyčnívající tyčinky se pak zkrátí flexou.

Rákosové pletivo

Používá se jako tradiční nosič hliněných omítek u nesavých povrchů. Jako podpůrnou nosnou konstrukci pro omítky lze rákosové pletivo (palach) použít i u cihlových zdí, ale také na stropy z dřevěných a OSB desek. Pletivo tvoří vlákna rákosu, spojená vázacím drátem. Na podklad se přibíjí hřebíky nebo skobami či sponkami. Nejčastěji se v současné době používají rákosové omítací rohože při rekonstrukcích historických budov a při nanášení hliněných omítek.

Když omítka špatně drží

Když omítka špatně drží