Jak vybrat správné dveře

Vybíráme-li nové dveře můžeme jejich správnou či nesprávnou volbou ovlivnit vnější vzhled domu i atmosféru vnitřních prostor. Snažte se tedy zvolit materiál i design, který nebude s tradičním vzhledem domu či chalupy příliš v rozporu.

Pokud je to možné, vždy raději zvažte možnost využití dveří původních. I kdyby to měly být běžné dveře z masivu, pokryté mnoha vrstvami barvy. Dveře je vždy možné nechat očistit a zrenovovat u profesionálů, ale dobrých výsledků lze dosáhnout i opalováním nebo s pomocí odstraňovače starých nátěrů a brusného papíru. Při renovaci věnujte pozornost i pantům a kování, které lze často oživit do podoby pro staré dvěře mnohem vhodnější, než by bylo kování nové. Praskliny a další poškození povrchu dřeva můžete vyspravit tmely na dřevo, řešit lze i uvolněné tesařské spoje či odštípnuté rohy.

Můžete zkombinovat i opravy původních dveří s výrobou jejich replik pro nové prostory v domě. Zvláště v případě, kdy použijete nátěr krycí barvou, budou nové dveře k nerozeznání od starých. Výrobu replik, repasování starých dřevěných dveří či obojí typ služeb nabízí řada truhlářů.

U nových dveří jsou kromě vhodného designu důležité především dobré tepelně izolační i akustické parametry, odolnost proti oděru a také schopnost čelit zlodějům a ohni.

Interiérové dveře nemusí být tak robustní, jako dveře vchodové. Při běžném provozu domácnosti postačí standardní povrchová úprava (například dýha), nebo obvyklé typy nátěrů, používaných na masivní dřevo. Důkladnější ochranu povrchu dveří poskytne například laminátová CPL fólie, která dveře brání před oděrem. Fólie a CPL povrchy vytvářejí i plastickou strukturu a jsou téměř k nerozeznání od klasického dýhového vzhledu povrchů dveří. Výhodou těchto fólií je také barevná stálost a snadnější údržba bez nebezpečí poškození čisticími prostředky.

Při pořizování nových dveří zvažte i jejich částečné prosklení. Atmosféra v interiéru se může s různými typy prosklení dveří zcela změnit. U větší skleněné plochy je vhodné osazovat dveře bezpečnostním sklem, které se při nárazu neroztříští.

Co známe z historie

Nejstarší dveře bývaly jednokřídlé. Na jedné straně mělo křídlo v trámku točnici, která se otáčela ve srubové stěně. Velmi brzy se ale prosadily vnější kovové závěsy, otáčející se na hácích upevněných v ostění. Původně se jednokřídlé dveře sbíjely z fošen či prken, které se na vnitřní straně zpevňovaly příčnými dřevěnými svlaky. Podle této výztuže, zabraňující zkroucení nebo zborcení křídla, se také jmenují dveře svlakové.

Svlaky se k fošnám čepovaly a připevňovaly se pomocí dřevěných hřebů (kolíků), které posléze nahradily hřeby kované. Toto spojení umožňovalo částečný pohyb dřeva při změnách vlhkosti. Aby nedošlo ke svěšení křídla, začala se mezi horní a dolní svlak umísťovat vzpěra, tvořící s nimi písmeno Z. Konstrukce svlaků se později zjednodušila do křížové podoby a skryla se uvnitř dveří.

Typické pro domy ze 17. – 20. století jsou dveře výplňové, zvané také kazetové. Zárubeň je z trámů, někdy obložených prkennými profilovanými obložkami. Především vstupní dveře bývaly i s nadsvětlíkem, často s barevnými a jinak zdobenými či vzorovanými skly.

Jak vybrat správné dveře

Komentáře