Viděli jsme cestou XLVI.
Vybrali jsme dvě zděné stavby z jižních Čech. První je z obce nedaleko Týna nad Vltavou, druhá z okolí Volar.
Zvláštní symetrie
Dobře udržovaný trojstranný dvorec má klasickou hmotu – na obytném stavení je asymetricky usazena střecha, jejíž přesah vpravo kryje zápraží. Zvláštním způsobem je řešena vstupní brána; segmentovým frontonem je zdůrazněna střední osa zdi mezi objekty na úkor symetrie pozice vrat. Na fasádě jsou zachovány původní výzdobné prvky a jsou doplněny o další, které byly vytvořeny asi ve 20. letech minulého století. Původní jsou římsy, šambrány na boční fasádě a nárožní lizény, pozdější pak festony, nadokenní zdobení a vlys s vročením.
Až na okna s robustními rámy zasluhuje statek pochvalu. Majitelé mají štěstí, že sloup elektrického vedení je u boku stavby a neruší centrální pohled.
Novodobější úprava se projevuje navenek jen okny s robustními rámy. Je u nich zachováno původní členění a jsou vhodně osazena takřka v líci. Přílišná robustnost rámů oken se negativně projevuje hlavně u malých okének ve štítě, kde převažuje výraz rámů nad plochou skla. Zvláštní je mramorově kropenatý nátěr lizény, která se snaží barevně navázat na kamenný sokl. Nepokračuje ovšem za roh, na němž by se barva nikdy neměla měnit. O barevné odlišení přišla za rohem i profilovaná římsa. Pálená drážková krytina je zřejmě původní, s podtmeleným zakončením štítu. Dvířka a vrata s náznakem slunce jsou pěkná, ač s tenkým novodobým laťováním. Dochovaná výzdoba koruny ohradní zdi je jednoznačným pozitivem stavby.
Jde o elegantní doklad architektury s úpravou z 20. let. Příjemný vzhled dotváří velký strom na dvoře. S domem ladí předzahrádka, která prostor odděluje od silnice.
Domu chybí členění
Patrový dům má v přední části evidentně odstraněné členění, čímž ztratil původní výraz. Soudě podle lehce barokizujícího štítu měl i v omítce členění podobného charakteru. Úzké šambrány oken pouze v barvě a zdola neuzavřené jsou velmi nedostatečnou náhradou. Stačilo by je alespoň vytáhnout v omítce. Další inspiraci může majitel nalézt hned ve vlastním dvoře, kde vidíme okénko rámované stuhovými šambránami a zachované segmentové záklenky.
Štít volá po výraznějším členění, které se však na druhou stranu nesmí přehnat. Okna jsou pěkná, potřebovala by jen nový nátěr.
Pokud by se rozhodl nedostatky vzniklé ve dvacátém století napravit, měl by se pokusit najít staré fotky nebo nějakou podobnou stavbu v okolí. Tento dům lze zařadit zhruba do 80. let předminulého století a při troše snahy by se dalo dohledat, kdo jej stavěl. Nejdřív by bylo nutné sáhnout do střechy, odstranit příčinu zatékání ničící omítku a spravit lem štítu. Přeplechování by bylo dobré nahradit taškami. A pokud jde o výzdobu – přednímu štítu by prospěly alespoň římsy kombinované s plochými pilastry či lizénové členění.
Po výměně volají nepěkná plechová vrata, koruna ohradní zdi i plot, poplatné utilitární úpravě ve 20. století. Hodila by se sem dřevěná vrata a nižší laťkový plot se zděnými sloupky. Sokl vytažený naházeným postřikem příliš vysoko je třeba snížit a pokusit se sjednotit barevně bránu, která má patrně symetrické řešení.
text: ING. ARCH. JAN HUBÁČEK A ING. ARCH. TOMÁŠ KOREČEK
foto: PETR ZHOŘ A MARIE RUBEŠOVÁ
Viděli jsme cestou XLVI.
