Renovace zděných štítů

Štít byl odjakživa považován za jakousi tvář domu. Proto se na jeho konstrukci a zdobení soustřeďovala výtvarná dovednost tvůrců.

Mezi mnoha žlutými a zlatými je příjemná čistá bílá. I v ní je patrné zdobení a v jednobarevném štítu nevadí ani široká šambrána. Dům vypadá velmi dobře. Snad jen trochu umírnit oplechování

Zděné štíty zdobí městské domy i venkovské chalupy stovky let. Mnohé už prošly opravou, na další renovace teprve čeká. Nepoučení a fíglů svých předchůdců neznalí zedníci často jejich krásu zničili. Ale nacházíme i štíty, které povstaly z šedi bez ztráty svých výzdobných prvků (říms, pilastrů, patek, hlavic, čučků a dalších štukových drobností), s okny, která nejen osvětlují podkroví, ale ctí pokud možno i tradiční proporce chalupy. Takže malý příspěvek k tomu, aby takových přibývalo.

Spojení štítů s krovem

Na domě je průkazné, že štítovou fasádu je možné ozvláštnit také jen formou lizén. Je však třeba, jako tady, dodržet všechny proporční vazby. Je zde patrný pro venkovské stavby významný princip značné převahy stěnových ploch oproti souhrnu ploch oken a dveří

Na rozdíl od dřevěných štítů, které jsou zcela propojeny s krovem (krajní plná vazba, zesílená dalšími sloupky, vzpěrami a paždíky tvoří kostru pro bednění štítu), zděné s ním bývají spojeny jen částečně. Slouží místo poslední plné vazby k podpoře středních a vrcholových vaznic, anebo jsou předsazené, od krovu úplně odloučené. Ty buď sledují profil střechy, anebo jsou koncipovány volně a více či méně jej přečnívají.

Štíty architektonicky nejzajímavější a nejnáročnější jsou logicky nejchoulostivější na jakékoli dodatečné zásahy. Jestliže chceme upravit k obývání podkroví ve stavení s hodnotným štítem, je vhodnější prosvětlit prostory novým vikýřem nebo střešním oknem, než zasazovat okna do štítu.

Pár základních pravidel

Šambrány jsou příliš mohutné, zřejmě nepůvodní (vhodnější by byly proporčně úměrné šambrány stuhové), jejich robustnost vedla k propojení s římsou, což by staří řemeslníci patrně nikdy neučinili (to se týká i řešení fasády v přízemí ). A v tomto kontextu by se slušelo olemovat i výklenek

Díky umu venkovských zedníků v minulém a předminulém století nacházíme na venkově stavitelské unikáty. A tak bychom k nim měli přistupovat. Při opravě zborcených částí štítu budeme používat klasické plné cihly, nikoliv tvárnice nebo náhražkový materiál. Jestliže s porušenou částí zmizelo i štukové zdobení, neměl by majitel volit nejjednodušší cestu a nechat odstranit také zbytek – naopak je potřeba dochované prvky zdokumentovat, proměřit a použít jako vzor pro doplnění již chybějících částí.

Šikovný řemeslník by si měl s dopracováním lizén, sloupků, říms, šambrán i dalších zdobných prvků na fasádě poradit. Pokud by to chtěl udělat opravdu dobře, měl by si připravit podle zachovaného profilu tzv. sájmo (ve stavitelské hantýrce léru). Jde o šablonu vystřiženou z plechu, pomocí níž „vytáhne“ podle vodicí latě, přichycené na líc fasády, vytvarovaný profil obnovovaného prvku z jemné štukové malty. Přesný a praktický postup lze nalézt v reedicích starých stavitelských učebnic dob c. a k. mocnářství. Tyto prastaré publikace jsou nejen poučné, ale díky četným a krásným ilustracím i pastvou pro oko.

Vzhledu původního statku škodí novější velká okna, ještě zvýrazněná šambránami, podokenními římsami a bosáží nároží. Daleko nepříznivěji ale působí zcela nevhodná vrata charakteru 70. let. Do fasády zbytečně a nepěkně zasahuje také ocelový plot s drátěnkou

Velice důležitá pro celkový dojem z opraveného štítu bývá barevnost. V chudších oblastech bývalo běžné, že stavba byla jednobarevná. V bohatších regionech se většinou barevně – obvykle tón v tónu – odlišovaly články a plochy, výzdobné prvky bývaly často výrazně světlejší (není to však závazným pravidlem).

Optimální je udělat na původním úseku fasády malou sondičku do starých maleb, což zvládneme jejich opatrným škrabáním, a zjistit jak nejstarší stav, tak i vývoj a změny barevnosti. Dobré je i sehnat starou dokumentaci, dobové fotografie, někdy se podaří objevit starší malovaná zobrazení.

Pokud se výzdoba architektonickými články nedochovala a majitel domu přesto touží po zjemnění a rozdělení fasády, je ve většině případů nejjednodušší oddělit štít od přízemí římsou nebo alespoň lizénou umístěnou zhruba do úrovně stropu nad přízemkem, případně stavbu doplnit lizénami na nárožích nebo i na lemování štítu u střechy.

Venkovské výjevy ve štítech jsou obdobou sgrafit na domech ve městě. Romantika k tomuto domu sice tak úplně nepatří, ale nepoškozuje jej. Samozřejmě nemá smysl vytvářet něco podobného nově, ale tam, kde se zdobení objevuje, patří se je zachovat

Citlivě je třeba přistupovat k šambránám – jejich robustnosti a detailu – a k oknům vůbec. Leckdo má romantickou představu, že čím víc tabulek je na menší ploše, tím víc okno odpovídá 19. století. Není to pravda. Zejména však záleží na velikosti oken a poměru stran. Tabulky – s výjimkou výklopného horního křídla u dělení okna do T – by neměly mít tvar horizontálního obdélníku. Zpravidla bylo okno vyskládáno ze čtverců nebo obdélníků na výšku.

Leckde se na chalupách objevují stopy po klasických pojistkových skříňkách s litinovými dvířky, na nichž byl buď blesk nebo i nějaký nápis. I to už je dnes vlastně technická památka, a tak je možné tzv. „fejfarky“ ponechávat a restaurovat.

TEXT: ING. ARCH. TOMÁŠ KOREČEK A ING. ARCH. JAN HUBÁČEK
FOTO: AUTOŘI A KAMIL VARCOLLER

Renovace zděných štítů

Renovace zděných štítů