Tvrdá voda

Tvrdá voda

Vyšší tvrdost vody, určené k pití, je zdraví neškodná. Tento fakt však sotva uspokojí majitele domácností, kteří vědí, co to je žít s tvrdou či agresivní vodou.

Voda, která přitéká do domácnosti, se totiž z 99 % používá na něco jiného než k pití. Sice tedy netrpí naše zdraví, ale jinak bohužel skoro vše, co s ní přichází do styku. Méně známý je fakt, že agresivní voda způsobuje korozi (rezavění) potrubí a na něm napojených zařízení.

Jak se stane z dešťovky tvrdá voda

Vodní srážky prosakují terénem. Vápník a hořčík, které tvrdost vody způsobují, se do vody dostávají vyluhováním z celé řady hornin. K nejznámějším patří vápence a dolomity. Co se veřejného zásobování vodou týká, ve většině okresů převažuje tvrdá či středně tvrdá voda. U vlastních studní jde o zcela individuální záležitost, závisející především na prameni.

Každý z praxe dobře ví, zda používá tvrdou či měkkou vodu. Přesnou tvrdost umí zjistit každá laboratoř na desetinky. My se ale potřebujeme v této oblasti pouze zorientovat. Budeme proto mnohem vděčnější za informaci, že voda je velmi tvrdá, než že má tvrdost 4,6 mmol/l. Slovní vyjádření „velmi tvrdá“ totiž jasně říká, že je s tím třeba něco udělat. Číselný údaj nenapoví většině lidí vůbec nic. Přitom může jít o vodu nezávadnou, chutnou a bohatou na zdravé minerály. V takovém rozboru nebude žádné upozornění na problémy s vodním kamenem, které nás neminou. Vždyť voda je pitná. Proto je dobré si při převzetí protokolu nechat pojmenovat tvrdost i slovně. Doma dobře a rychle poslouží test tvrdosti pomocí papírových proužků. Je stejně jednoduchý, jako dusičnanový test, o němž jsme se zmínili v minulém čísle.

Vodní kámen

Hlavním problémem je vodní kámen, zvaný též kotelní nebo také inkrustace, úsady, kamenec apod. Postupně se usazuje na stěnách potrubí, až je někdy prakticky uzavře. Zužující se otvor snižuje průtok, přitéká méně a méně vody. Přestávají fungovat zařízení závislá na tlaku a průtoku, např. průtokové ohřívače. Přijde den, kdy nezbude než všechno potrubí vyměnit za nové. Jak je to bolestivé a drahé, raději nezakusit.

MAPA TVRDOSTI VODY V ČR

Vodní kámen se mnohem rychleji usazuje tam, kde dochází k ohřevu vody, tedy na topných tělesech praček, bojlerů apod. Zvyšuje se spotřeba elektrické energie, protože úsady jsou dobrý izolant, a tedy zabraňují prostupu tepla ze spirály do vody. Ohřev je delší a rychle se tak přibližuje drahá oprava – výměna topného tělesa za nové, nebo v horším případě velká investice do nových zařízení. Vodní kámen ucpává i trysky sprch a myček. Usazuje se na bateriích, umyvadlech, vanách či mísách WC. Ve tvrdé vodě se sráží mýdlo, je i větší spotřeba pracích prášků a změkčovadel.

Jaká jsou řešení?

Jak můžeme problém s vodním kamenem řešit? Především sami. Existují metody, jak lze negativním účinkům tvrdé vody zabránit. Každá z nich má svoje přednosti i omezení, rozdíly se dozvíte u odborníků.

Menší změkčovač s ½” vstupem a výstupem zajistí ochranu domácího bojleru. Rozhodně ale nestačí na hlavní přívod domu

Může jít o odstranění vápníku a hořčíku z vody, které způsobují tvorbu vodního kamene. Je to však metoda vhodná spíš pro průmysl, pro běžný rodinný dům vyjde na přibližně 20 až 30 tisíc Kč. Většinou však bohatě postačují metody mnohem levnější.

K takovým patří například magnetická úprava. Z vody se žádné minerály neodstraňují, vodní kámen se však v magnetizované vodě ve většině případů nevytváří. Někdy se ale může vyskytnout takové složení vody, která účinky magnetu hodně zeslabuje. Voda navíc vydrží zmagnetována 10 až 14 hodin, pak ochranné účinky pozvolna mizí. Pro ochranu potrubí, kde se voda delší čas nepohne, bude pak mít také slabší efekt. Uplatní se hlavně tam, kde voda nestojí příliš dlouho.

Elektromagnetická metoda s navinutými cívkami na trubkách zase vytváří z potenciálních usazenin tvrdé vápenaté a hořečnaté mikrokrystaly. Ty je nutné následně odfiltrovat přístrojem na nečistoty s porozitou max. 30 mikronů, aby nepoškozovaly baterie, myčky, pračky aj. Omývatelné vložky jsou velmi hrubé a zde naprosto neúčinné.

Pro domácnost jako stvořené

Velmi vhodné je tzv. maskování tvrdosti neboli zamezení negativním účinkům tvrdé vody. Voda se pak chová jako měkká, přestože nedochází k faktickému odstranění minerálů, které tvrdost způsobují. Netvoří se úsady vodního kamene v potrubí a na topných tělesech, staré úsady pozvolna mizí. Navíc dochází k vytvoření ochranné vrstvičky na všem kovovém. U agresivních vod tento povlak chrání před rezavěním. Zmizí tím i „hnědnutí vody“, které má jinak taková voda na svědomí.

Mechanický filtr (na zákal a rez) a velký změkčovač na hlavním přívodu vody v rodinném domě za vodoměrem (popř. za darlingem). Předřazení filtru na nečistoty je nutností. Obtok se využívá po dobu údržby přístrojů, při zalévání zahrady atd.

Pod řadou obchodních názvů se skrývá především dávkování velmi malého množství fosforečnanů do vody. Jde obvykle o 3 až 5 miligramů na litr, přičemž lidská denní potřeba je asi tisíc miligramů. Jen pro orientaci – jeden litr mléka obsahuje 900 mg, v jednom kg fazolí je 20 000 těchto jednotek. Člověk je totiž potřebuje v řadě základních procesů, např. při výstavbě kostí a zubů. Toto do vody přidané, hygienicky bezvýznamné množství však stačí, aby vodní kámen ani rezavění neměly šanci. Přes svoje velké přednosti i levný provoz je uvedená metoda veřejnosti málo známá.

Celý objekt lze ošetřit instalací přístroje na hlavní přívod za 2 až 3 tisíce Kč. Vždy však předřaďte mechanický filtr na nečistoty a rez. Existují i velké reaktory např. pro hotely, ale také menší zařízení na ochranu bojlerů zhruba za tisícovku. Na trhu jsou i malé změkčovače na ochranu pračky či myčky (stojí kolem 500 Kč), které jsou velmi vhodné i pro napouštění topných systémů. Snadno a rychle se namontují mezi pračkový ventil a hadici.

Co je ještě dobré vědět

Provozní náklady této metody nejsou vůbec vysoké. Například používání pračkového změkčovače stojí rodinu asi 80 Kč ročně, zatímco ochrana prostředky, které známe z televizních reklam, kolem stovky za jediný měsíc. Stav náplně se kontroluje vizuálně, zařízení jsou totiž průhledná. Náplň se pak občas dosypává, např. do bojlerového zařízení asi jedenkrát za rok, do velkého na hlavním přívodu ještě za delší dobu. Tuto metodu, jakož i testovací proužky na tvrdost již dnes nabízejí nejen sanitární oddělení velkých obchodních řetězců, ale i řada osvícenějších instalatérů či obchodů vodo-topo, kde se nebrání novinkám.

TEXT: ING. ZDENĚK ŽÁK
FOTO: SHUTTERSTOCK A AUTOR

Tvrdá voda