Náročná rekonstrukce starého srubu se mladé rodině povedla na výbornou
Naše dvojice zdědila srubovou chatu. Aby byla pěkná, nejprve ji zrekonstruovali, pak přidělali k domu přístavbu – zádveří. Dvorek bylo potřeba nezatarasit, na něj si dávali pozor, protože jak všechno zasype sníh, hůře se z něj z pochopitelných důvodů uklízí.
Lene a Øystein využili poslední rok k přestěhování obsahu stodoly a roubeného skladu do chaty, aby vytvořili ničím nenarušený dvůr obklopený srubovými stavbami, které mají v Norsku tradici. A dalším objektem, který je třeba vzít v úvahu, je nedávná přístavba v podobě zádveří, takže se dostane ještě více prostoru pro již dospělé děti, které sem také jezdí.
Chata v minulosti
Srub je v jeho rodině už mnoho let. Býval to původně malý dřevěný domek stavěný kolem roku 1850. Byl o mnoho menší, Øystein se rozpomíná na dobu, kterou už nepamatuje, ale zná ji z vyprávění prarodičů. Tam, co je dnes obývák, stál dům a u zdi, kde je kuchyně, bývala stáj. Jako chatu začali srub využívat Øysteinovi rodiče, ale moc často sem nejezdili. „V létě se tu pásly ovce a tatínek s maminkou zůstávali většinou v souvislosti s opravami,“ poukazuje na svou dávnou domněnku.
Ve stodole vzniklo místo pro stůl, ale teď je tady zima! Foto: Living4media
Nový život
Zhruba před 20 lety Lene, Øystein a jejich tři děti převzali chatu a zahájili renovaci. „Nějakou dobu jsme žili v docela jednoduchých podmínkách,“ říká Lene a předkládá důkaz: „Elektřina byla zavedená teprve vloni a do té doby jsme používali plyn a solární panel.“ Když se rodina srubu ujala, nebylo tady žádné podkroví a tak palandy pro nocležníky stály v rohu kuchyně. Své chataření Lene s Øysteinem začali tím, že hned odstartovali stavbu části pod střechou, která je nad kuchyní. V plánu bylo mít obytné podkroví i nad obývacím pokojem, ale to by ještě pár let trvalo. „Vestavěné postele pod šikmou střechou nahoře zorganizoval a vybudoval můj bratr,“ dodává Lene. „Zatím zůstávala lůžka rozebraná dlouhých deset let ve skladu, než jsme je přestěhovali do domu.“
Cena za příkladnou práci
Manželé se po celou dobu věnovali rekonstrukci, brali to postupně. Naposledy se pustili do nového kuchyňského nábytku. Rovněž pracovali venku. Z původního domku se zahrádkou se za poslední rok stal celý dvůr s budovami. Stodola i skladiště zůstávaly dál na pozemku. Øystein stodolu s pomocí sousedů stěhoval kládu po kládě. Skladiště bylo zvednuto pomocí jeřábu. Dalším projektem je nyní vybudování přístavby. Za svou působivou práci a zachování starých budov získali v roce 2022 od obce Tinn ocenění Building Practice Award. „Teď, když děti odrostly, bude dobré mít více postelí. Pro návštěvy se budou hodit,“ zamýšlí se Lene nad uvolněnými kusy nábytku. „A ve stodole jsme zase vytvořili místnost pro večírky s dlouhým stolem,“ chlubí se nedávným přírůstkem. „Už se moc těšíme, až ji budeme během léta využívat!“
V obytném podkroví jsou naskládány postele tak, aby se vešly. I tady se našlo místo pro vánoční drobnosti. Foto: Living4media
Kouzlo znovu použitých věcí
Úplně první věc, kterou udělali, když srub převzali, byla obnova krásných, ale zanedbaných dřevěných stěn. Byly natřeny farmářskou červenou barvou, což si vyžádalo mnoho hodin broušení a následného omítání. „S úhlovou bruskou to fungovalo docela dobře,“ hodnotí Øystein. Je truhlářem a Lene si opravdu cení toho, že je tak šikovný. „Přišla jsem se spoustou nápadů a plánů, které Øystein realizoval,“ oceňuje. Když později měnili kuchyňskou linku, podívali se za obložení a s nadšením vzali na vědomí, že i tam je pěkné dřevo. Chata je z velké části vybavena znovu použitým nábytkem. „Doma, na farmě, jsme měli veliké množství mobiliáře, který jsme sem přivezli,“ říká naše hostitelka. Hledala i ve starožitnictvích. „Miluji kouzlo starého nábytku, stopy používání a také duši těch věcí.“
V přízemí se naši hostitelé můžou umýt v koupelně. Foto: Living4media
Text: Lene Fusche, foto: Living4media
Náročná rekonstrukce starého srubu se mladé rodině povedla na výbornou
