Pístina
Na informační tabuli ve vsi se dočtete, že Pístina je malebná jihočeská vesnička obklopená lesy a rybníky. Nezbývá než souhlasit: je malebná a v nejbližším okolí obce leží rybníků nepočítaně.
Obec leží v jihočeském kraji, v okrese Jindřichův Hradec. Zasahuje sem Rožmberská rybniční soustava. Jen na návsi jsou dva rybníčky, Horní návesní a Dolní návesní rybník. Nejbližším městečkem je Stráž nad Nežárkou.
Pístina se nachází 2 kilometry jižně od městečka Stráže nad Nežárkou. Je situována v rovinaté krajině CHKO Třeboň, obklopena mnoha menšími rybníky. Vesnice byla již v roce 1990 vyhlášena vesnickou památkovou zónou proto, že si jako jedna z mála na okrese Jindřichův Hradec zachovala svůj historický ráz.
Obec má protáhlou obdélnou náves se severojižní orientací, kolem níž je seskupeno šestnáct velkých usedlostí. V severní a jižní části návsi se nacházejí dva rybníky – Horní a Dolní návesní. Střed návsi mezi nimi byl dodatečně zastavěn chalupami, u Horního návesního rybníka stojí kaple sv. Kateřiny z r. 1824, kterou zdobí střecha s cibulovou věžičkou. Ta je osazena novým zvonem z r. 2017. Nad vstupním portálem jsou sluneční hodiny, před kaplí je křížek.
Čistě bílá omítka čp. 56, 70 a 7 dodává návsi na výrazu. Foto: Martina Lžičařová
Po okolí jsou rozesety pohledné samoty. Foto: Martina Lžičařová
Hlavní budova čp. 6 s datací 1856 má měkce tvarovanou střechu s námětky. Foto: Martina Lžičařová
Středověký původ
První písemné zmínky o vesnici jsou z roku 1397, kdy se objevuje název „Pyestyna“. Je odvozen od slovního základu „písek“, tj. od písčitého okolí. Ves ve 14. století patřila pánům z Hradce, kteří ji patrně založili v rámci kolonizace svého panství. Později ves patřila k panství Stráže nad Nežárkou, které po vymření rodu změnilo několikrát majitele, z těch významnějších drželi panství spolu s okolními vesnicemi Rožmberkové, páni z Hradce, Slavatové, Šternberkové nebo Černínové. Osudy strážeckého panství až do roku 1850 sdílela i Pístina.
Po celou dobu své existence ležela Pístina stranou závažných historických událostí. I husitská tažení a třicetiletá válka se jí dotýkaly jen okrajově. Vývoj obce probíhal poměrně pokojně, bez významných změn a zvratů, které by výrazně ovlivnily život vesnice a zanechaly stopy na jejím výrazu. Konec 15. století a začátek 16. století lze charakterizovat jako období relativního klidu a počínajícího hospodářského vzestupu celého kraje. Pístina se nadále vyvíjela jako typická zemědělská obec.
Statek čp. 60 a 5 se skládá z několika budov situovaných ve dvoře, trojboká dispozice však zůstala. Foto: Martina Lžičařová
Statek čp. 60 a 5 se skládá z několika budov situovaných ve dvoře, trojboká dispozice však zůstala. Foto: Petr Živný
Barva fasády zmodernizovaného domu čp. 4 souzní s barevností střešní krytiny. Navíc je zachováno původní uspořádání a příznivý dojem je dán i úpravností celku. Foto: Petr Živný
Uzavřená zemědělská usedlost čp. 18 je datována k r. 1836. Nad tímto vročením mezi horními okénky ve štítě je motiv božího oka. Foto: Martina Lžičařová
Trojboké usedlosti
Obec je středověkého založení, s dosud čitelnou půdorysnou strukturou. Základní parcelaci na šestnáct velkých usedlostí uváděných v berní rule z roku 1654 a také v tereziánském katastru z roku 1757 dokládá i mapa stabilního katastru z roku 1827, která je v podstatě platná až do dnešní doby. Náves lemuje rozvolněná zástavba zděných trojbokých usedlostí se štítovou orientací uzavřených zdí s bránou a brankou. Výzdoba průčelí je střídmá, většinou se omezuje na štukové rámování.
Nejpěknější statky lemují západní stranu obou rybníků. Od čp. 1 až po čp. 7 je hezký pohled, protože tvoří ničím nenarušenou řadu. Na východní straně leží vesměs zadní trakty domů obrácených průčelím k přilehlé silnici. Mezi nimi stojí i budova obecního úřadu a požární zbrojnice. Na východní straně při cestě tak leží například chalupa čp. 18 – půvabný čtyřboký uzavřený dvorec – nebo čp. 28 v původní podobě.
Největší počet obyvatel měla vesnice na přelomu 19. a 20. století, kdy se počet obyvatel pohyboval kolem 350 občanů, pak se začal snižovat až k současnému počtu 129 obyvatel.
Typická trojboká usedlost čp. 1 s ohradní zdí s bránou a brankou. Foto: Petr Živný
Penzion u sv. Antonína stojí na břehu Zahlínského rybníka. Foto: Martina Lžičařová
Židovský hřbitov
V katastru obce, ale blíž ke Stráži nad Nežárkou, je židovský hřbitov s nejstarším čitelným náhrobkem, datovaným do r. 1847. Jsou zde pochováni Židé ze zmiňovaného městečka, z Třeboně, Chlumu u Třeboně, Lomnice nad Lužnicí a dalších obcí. Hřbitov v Pístině se nachází na typicky odlehlém místě a dochoval se v první rozloze s mnoha cennými náhrobky, jejichž výzdoba patří k tradičním židovským uměním.
Když se řekne
Rožmberská rybniční soustava
Představuje unikátní soustavu vzájemně propojených rybníků a umělých toků, která je cennou technickou památkou dokládající vynikající úroveň raně novověkého rybníkářství v jižních Čechách a zároveň je dokladem rozsáhlých hospodářských aktivit šlechtického rodu Rožmberků.
Foto: Petr Živný
Májové putování
Vzhledem ke koronavirové pandemii se koncem května novodobá každoroční Pouť svaté Zdislavy vloni ani letos nekonala, ale odehrálo se aspoň Putování po křížcích, křížích a božích mukách v Pístině a okolí. Průvod začíná před kaplí svaté Kateřiny, kde stojí křížek darovaný Kovářovou rodinou, třetí zastavení je u křížku u Dolního návesního rybníka, který je spojen s gruntem č. 12 „U Houšků“ (viz obrázek). Hlavní myšlenkou není jen procházka, ale i připomenutí si tradic a hodnot předků.
Text: Martina Lžičařová
Foto: Martina Lžičařová a Petr Živný
Pístina
