Proměny kovového nábytku

V nožní části je lůžko osazeno dominantním čelem z ohýbané chromované ocelové trubky (slezakovyzavody.cz)

Kovový nábytek se v průběhu desetiletí vyvíjel z funkčního a průmyslového vybavení do všestranného designového prvku, který dnes najdeme v mnoha provedeních napříč různými interiérovými styly.

Kovový nábytek prošel během 20. a 21. století z hlediska vývoje, a to jak designu, tak i technologických inovací. Jeho cesta od průmyslových, často funkčních prvků k roli plnohodnotných součástí domácností byla ovlivněna změnou vnímání estetiky, ale také možnostmi, jež přinesla masová výroba.

Minimalistický stolek z lakovaného plechu zaujme originálním tvarem (Bella Rose).

Co přinesl pokrok

Kovový nábytek se začal objevovat v domácnostech až s rozvojem průmyslové revoluce v 19. století, kdy bylo možné vyrábět železo a ocel levněji a ve velkých objemech. Zpočátku byl používán zejména pro funkční účely – např. železné postele a venkovní zahradní nábytek. V domácnostech byl kovový nábytek často považován za robustní, ale málo estetický, vhodný spíše pro veřejných nebo průmyslových prostor.

Objevování nové estetiky

Ve 20. letech 20. století začali designéři inspirovaní modernistickými a funkcionalistickými principy objevovat estetický potenciál kovu. Nábytek vyrobený z ocelových chromovaných trubek, jako jsou ikonické návrhy Marcela Breuera, Marta Stama, Le Corbusiera nebo Ludwiga Miese van der Roheho, přinesl lehkost, čistou linii a moderní vzhled i do obytného interiéru. Kovové židle, stoly a křesla se staly symbolem funkcionalistického designu – byly jednoduché, lehké a praktické. Kov se často kombinoval s dalšími materiály, jako je plast nebo dřevo, což přináší nové možnosti.

V Československu se v této době prosazovali designéři, jako Jindřich Halabala, který navrhoval moderní nábytek z ohýbaných chromovaných trubek. V Československu pak fungovalo několik závodů, které vyráběly kovové stoly, křesílka, židle pro širokou veřejnost, například Továrna UP závodů nebo Slezákovy závody v Bystřici pod Hostýnem. Po druhé světové válce se kovový nábytek stal ještě dostupnějším díky masové výrobě a rozvoji nových technologií. Kovové prvky se objevovaly především u kuchyňských a jídelních stolů, regálů a kancelářského nábytku.

Moderní kovový nábytek se vyrábí v mnoha stylech (beliani.cz).

Ve stylu fabrik

Od konce 20. století začal býtkovový nábytek v domácnostech opět populární díky rostoucí oblibě industriálního stylu, který se inspiroval tovární estetikou a využíval surové materiály, jako je ocel, hliník nebo měď. Nábytek z tohoto období zdůrazňoval funkčnost, pevnost a robustnost, a to jak v obytných, tak komerčních prostorech. Kov byl zároveň klíčovým materiálem pro minimalismus, který prosazoval jednoduché tvary a zjednodušení zbytečných detailů, proto vzniklo mnoho ikonických kusů, jako jsou kovové regály, stoly s kovovými rámy a židle s ocelovými konstrukcemi.

Lehký odkládací stolek lze během okamžiku snadno přemístit (Bella Rose).

Současné trendy

Dnes kovový nábytek hraje roli v moderním interiérovém designu díky své všestrannosti a schopnosti přizpůsobit se různým stylům. Kovové konstrukce jsou často kombinovány s přírodními materiály, jako je dřevo, sklo nebo mramor, čímž vznikají zajímavé kousky vhodné pro různé typy interiérů – od moderních po rustikální.

Wire chair od designérského páru Charlese a Ray Eamesových je obměnou známých organicky tvarovaných židlí se skořepinou z jednoho kusu (designpropaganda.cz).

Text: Veronika Cerhová, foto: Archiv firem

Proměny kovového nábytku