O uchu a hluku
Halas ulice, rámus pračky či všudypřítomný hudební hluk pronásledují uši a útočí na nervy. Víte, kdy si zacpat uši, kdy utéci a kdy nasadit proti hluku hluk?
Převážnou většinu výstražných podnětů přijímáme sluchem. A protože sluch má kromě obstarávání informací i funkci alarmu, nemůže ho organizmus ani na minutu vyřadit z činnosti. Uši jsou tak otevřené i při spaní – snímají jak tikot budíku, tak i hluk z vedlejší hospody. V tomto případě spíme tak zvaně jen na půl oka a budíme se nevyspalí. Rušivé podněty obírají o odpočinek a nepříznivě působí na imunitu.
Dlouhodobě hlučné prostředí a zejména noční hluk přispívají k rozvoji civilizačních chorob, především vysokého krevního tlaku, nemocí srdce a cév, ale také žaludečních vředů.
Nebezpečné decibely
Na pracovišti jsou při síle hluku nad 85 decibelů předepsány ochranné pomůcky. Na velmi rušných silnicích nebo na diskotékách si je však nasadit nemůžeme. Podle odborníků by se proto běžnou součástí našeho života měly stát ucpávky do uší – jeden pár do kabelky, další do auta (samozřejmě jen pro spolujezdce) a jiný na zahradu při sekání trávníku.
„Ucpávky do uší doporučuji na hlučný koncert, na střelnici či na automobilové závody. Ucho je citlivý orgán, který na silnou intenzitu zvuku reaguje i trvalými funkčními změnami,“ vysvětluje MUDr. Dana Jenšovská z ORL v Praze 1. „Kdo si chce uši uchránit, ať se řídí zásadou: prostředí, v němž kvůli hluku není možná normální konverzace, je škodlivé.“ Obecně se za nebezpečný považuje hluk nad osmdesát decibelů (hluk mixéru či fénu). Dlouhodobé vstřebávání hluku nad 100 decibelů může způsobit dočasnou ztrátu sluchu.
Nepříjemný hluk
Kromě síly zvuku, která působí na ušní bubínek, vnímáme i míru jeho nepříjemnosti a obtěžování, která se zase podepisuje na naší psychice. „Někdy vůbec nezáleží na hladině hluku, nesnesitelně rušivý může být i sotva slyšitelný zvuk, třeba nevinné sousedovo brnkání na klavír,“ říká lékařka.
Řešit tenhle problém lze buď razantně, nebo s pomocí psychologie. Zjednodušeně – buď vypneme sousedovi pojistky a vyvoláme hádku, zavoláme na něj policii, nebo učiníme soukromý pokus zařadit si „brnkání“ do kategorie zvuků obvyklých. To jsou zvuky, které vůbec nevnímáme, protože jsme si na ně zvykli – neslyšným se časem stává hluk na pracovišti, v dopravním prostředku nebo zvuková kulisa naší ulice.
Samozřejmě, překonat averzi k hluku, zasahujícího do našeho soukromí, není snadné. Nastolíme tak možnost domluvy s původcem hluku o jeho právech, a posléze možná dospějeme k dohodě o tom: jak často, jak dlouho, do kolika…
Emotivní hluk
Na skřípění brzd či rachot hromu si nezvykneme nikdy – patří mezi hluky, které vnímá nás me jako ohrožení, či nás upozorňují na změnu situace – emocionálně tak můžeme vnímat i ticho před bouří. Vybrané zvuky mohou být i obecným symbolem nebezpečí a úmyslně vyvolávat naši emoční reakci – třeba uši trhající signál sanitky nebo houkavé „hoří“.
Hudební hluk
Poslech hudby v nás vyvolává kladné emoce – mění se krevní tlak, tep i hormonální aktivita. Tyto reakce nám většinou prospívají, nesmí však jít o stálou hudební kulisu čili randál z reproduktorů, který se na nás valí ze všech stran. Ucho ovšem nejvíc trpí na diskotéce, kde metr od reproduktoru duní hudba o intenzitě 90 – 100 dB.
Hudební hluk snižuje vnímavost, citlivost a rozlišovací schopnosti ucha a způsobuje jeho degeneraci. Poškození sluchu hlasitou hudbou je často doprovázeno i ušními šelesty a bolestmi hlavy.
Hudba k práci
Duševní práce nejde dohromady s randálem. Pokud ho nemůžeme odstranit, můžeme ho maskovat hlasitou hudbou. Práce v prostředí se zvukovou kulisou bude příjemnější, ale za cenu pomalejšího vštěpování nových poznatků. Podobně jako hudbu k práci je možné komponovat i hudbu s cílenými psychologickými účinky. Existují speciální kazety s funkční hudbou, která respektuje druh práce a věk. Pomáhají oddálit únavu při monotónní práci, zvyšují koncentraci a výkon, zlepšují náladu a snižují agresivitu.
Bílý hluk
Pokud bydlíte v hlučném prostředí, třeba nad magistrálou nebo u dálnice, zkuste ho odrušit tzv. bílým hlukem (bílý šum). Je to přístrojem vytvořená monotónní kulisa, za níž se schová agresivní rámus. V přírodě dochází ke vzniku bílého šumu například u vodopádů, při hustém dešti nebo za příboje u moře.
Odhlučnění bytu
Pokud toužíte po tichu, zamyslete se nad odhlučněním bytu. Poučení najdete v knize Ivety Skotnicové Odhlučnění staveb. Dozvíte se tam všechno o akustických vlastnostech stavebních konstrukcí.
TEXT: RADKA BOROVIČKOVÁ
FOTO: STIGA A SHUTTERSTOCK
O uchu a hluku
