Nepusťme vedro do domu

V létě nás pravděpodobně neminou vysoké venkovní teploty, které nám ovšem znepříjemňují i pobyt v interiéru. Jak se proti horku bránit?

Pomalu si začínáme zvykat na horké letní dny, které každoročně přicházejí, a víme, že venkovní teploty nad +30 °C nejsou již žádnou vzácností. Dlouhotrvající vedra však mají za následek přehřívání interiérů a vnitřní teploty nad +25 °C jsou již nepříjemné na spaní i při různých domácích aktivitách. Oproti klimatu například v panelových domech s velkými prosklenými plochami oken jsou na tom chaty a chalupy zasazené v zeleni lépe.
Ale i to se mění, protože podle údajů meteorologů byly v ČR například v roce 2003 i v minulém roce 2015 naměřeny a vypočteny mimořádně vysoké průměrné roční teploty vzduchu (okolo +9 °C), kdy rozhodující bylo velmi horké léto a vlny veder v červenci a srpnu. Teploty ve stínu dosahovaly po mnoho dní více než 35 °C a tato úmorná vedra způsobovala zdravotní potíže zejména seniorům a dětem.

Jak se proti vedru bránit?

Máme dvě základní možnosti, jak snížit přehřívání interiéru v letním období – pasivní a aktivní ochranu. U pasivní ochrany jde o venkovní stínění a zateplení (které nás provozně nic nestojí), aktivní ochranou je klimatizace (která spotřebovává elektřinu).

Nepusťte horko okny do domu

Nejefektivnější proti přehřívání interiéru je venkovní stínění jižně a západně orientovaných prosklených ploch. To může zajistit dostatečný přesah střechy, případně instalace venkovních žaluzií, rolet nebo markýz. Podobně budou fungovat i dřevěné okenice. Potřebujeme hlavně zabránit dopadu slunečních paprsků na sklo, které znásobuje jejich tepelný účinek a je hlavní příčinou přehřívání v interiéru.
Účinným opatřením je také použití speciálních skel se selektivní vrstvou, která dokážou průchod tepelného záření do interiéru významně snížit. Případně lze z vnější strany nalepit na okenní skla protisluneční fólie, které jsou dodávány s různými stupni reflexe a různým prostupem světla. Fólie navíc chrání sklo proti rozbití. Vnitřní clonění roletami nebo meziokenními žaluziemi má jen velmi slabý účinek a přehřívání interiéru nezabrání.
Nejproblematičtější jsou střešní okna orientovaná na jižní či západní světovou stranu, v tomto případě je použití venkovní rolety či žaluzie nutností.

Zateplení, zeleň a správné větrání

K omezení přehřívání interiéru objektu velkou měrou přispívá i kvalitní zateplení obvodových stěn a stropů nejvyššího podlaží. Zabráníme tak naakumulování tepla ve stavebních konstrukcích působením sluneční energie.
Také zeleň, vysazená tak, aby stínila jižní a západní stěny stavení, sluneční paprsky zastaví. Nebo si nechte porůst dům popínavou zelení.
Řada lidí se snaží polední vedra zdolat průvanem, ale venkovní horký vzduch naopak ohřeje vnitřní zdi a umístěné předměty a teplota v interiéru se zvyšuje. Proto se v létě doporučuje větrat krátce a intenzivně, a to hlavně v noci nebo brzy ráno, kdy je vzduch venku studenější než v interiéru.

Aktivní ochrana

Víření vzduchu po místnosti elektrickým větrákem je asi nejznámějším způsobem, který nám pomáhá překonat vedra v místnosti. Vzniklý vánek dává pocit ochlazení, ale skutečný chladicí efekt je nulový. Účelnější je větrat průvanem otevřenými okny, hlavně brzy ráno nebo pozdě večer, kdy je venkovní vzduch již chladnější než vzduch v místnosti. Nejúčinnější v boji s horkem je klimatizace.

Splitová klimatizace

Nejvyšší chladicí efekt poskytuje klimatizace složená z venkovní a vnitřní jednotky. Je to tzv. split klimatizace, kde venkovní jednotku tvoří kompresor (tepelné čerpadlo) a vnitřní jednotku výparník. Obě jednotky jsou propojeny spojovacím potrubím přepravujícím pracovní látku (chladivo).
Moderní klimatizace kromě chlazení nabízejí také funkci topení i další funkce jako například čištění vzduchu nebo úpravu jeho vlhkosti. Split klimatizace často využívají moderní invertorovou technologii, která snižuje spotřebu elektřiny, mají velmi nízkou hlučnost, protože kompresor je ve venkovní jednotce umístěné mimo vnitřní klimatizovaný prostor. Její cena se pohybuje od 18 tisíc korun výše podle výkonu a vybavení.

Multi-splitové klimatizace

Existují také klimatizační jednotky multi-split, které mohou klimatizovat s jedinou venkovní jednotkou i více místností (dvě až čtyři), ve kterých jsou osazeny vnitřní jednotky, jež jsou s venkovní jednotkou propojeny. Vybaveny jsou rovněž kompresory s inverterovou technologií a používají pokročilou elektroniku, která na základě teplot snímaných čidly a teplot nastavených uživatelem stanovuje nejvhodnější provozní režim klimatizace během jejího provozu. Tyto modely pracují v režimu chlazení nebo vytápění. Jejich cena se pohybuje od 40 tisíc korun výše.

Okenní klimatizace

Okenní klimatizace se zabudovává do okna nebo do vnějšího zdiva, její zadní část opatřená vzduchovým filtrem vyčnívá ven a čelní panel s naklápěcími žaluziemi pro cirkulaci vzduchu přivádí do místnosti čerstvý studený vzduch. Předností okenní klimatizace je snadná montáž a demontáž pro pozdější údržbu. Při provozu je však potřebné počítat s vyšší hlučností oproti klimatizaci s venkovním kompresorem, protože zde je kompresor umístěn v interiéru. Její cena se pohybuje od 19 tisíc korun výše, podle výkonu a vybavení.

Mobilní klimatizace

Často používaným zařízením pro chlazení interiéru je mobilní klimatizace. Oblíbená je zejména pro svou jednoduchost a možnost přemístění do libovolné místnosti podle potřeby. Horký vzduch z klimatizace je odváděn do venkovního prostoru pomocí pružné hadice. Účinnost chlazení se však nedá srovnávat s výše uváděnými klimatizačními jednotkami. Mobilní klimatizaci můžeme pořídit již za 7 tisíc korun.
Obecně však platí, čím levnější klimatizace, tím nižší účinnost chlazení a větší spotřeba elektřiny i vyšší hlučnost. Například denní spotřeba elektřiny při chlazení místnosti o ploše 25 m² se při šestihodinovém provozu klimatizace pohybuje od 5 kWh do 12 kWh, podle typu a energetické účinnosti klimatizace.

Kterou vybrat?

Klimatizaci si pořiďte, jen pokud nelze provést pasivní ochranu proti přehřívání. Vybírejte ji podle energetického štítku, nejlépe v energetické třídě A. Zaměřte se na minimální hlučnost klimatizace. Klimatizovanou místnost nepodchlazujte na příliš nízkou teplotu. Rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou by neměl být větší než 6 °C. Jen tak se vyhnete případným zdravotním potížím a navíc spotřebujete méně elektřiny na provoz klimatizace. Vzduch v klimatizované místnosti zvlhčujte, protože suchý vzduch horko zvyšuje.

TEXT: LUBOMÍR KLOBUŠNÍK, energetický poradce IQenergy
FOTO: ARCHIV FIREM

Uložit

Nepusťme vedro do domu