Kachlová kamna nadchnou teplem a často i vzhledem. Proč si je pořídit?

Variantou mohou být i kamna zděná a omítaná, jež se dají rovněž využít k vaření a pečení, foto: Shutterstock
Při stavbě moderní varianty kachlových kamen má smysl vzít v úvahu jejich možné využití pro vaření a pečení. Kachlová kamna k tomu sloužila i v minulosti, ale u nových topidel lze s využitím současných materiálů získat sporák i pec s lepšími vlastnostmi.
Připomeňme si nejprve obecné přednosti kachlových kamen, která lze navíc využívat i na vaření a pečení, pokud je k tomu uzpůsobíte nebo pokud stavíte „od základů“ nová. Což je další z bonusů tohoto úctyhodného topidla.
Zdravé teplo
Díky sálavému teplu má vytápění klasickými kachlovými kamny mnoho zdravotních výhod. Sálavé teplo se šíří všemi směry, nejprve je předáváno stavebním konstrukcím, předmětům i živým tvorům a od nich se následně ohřívá vzduch, čímž získáte téměř rovnoměrně vyhřátý prostor. Tepelný poměr mezi tělem a vzduchem je díky tomu vyrovnaný, tudíž vám není ani příliš horko, ani zima, vzduch si udržuje optimální vzdušnou vlhkost mezi 40 až 60 %. Na rozdíl od rozšířeného vytápění krbovými kamny nedochází v tomto případě k víření prachu, což nejvíc ocení alergici a astmatici. Řeč je o stavbě, což není jednoduchá ani levná záležitost, takže je nutné zajistit pečlivými propočty, aby byla kamna vhodně dimenzovaná. Znamená to, že jiný výkon kamen bude potřeba k vytopení kamenné chalupy a jiný pro nízkoenergetickou stavbu.

Stavba kamen je náročná, jejich vysoká hmotnost extrémně zatíží podlahu, foto: Shutterstock
Se sporákem a pecí
Zajímavou variantou mohou být při úvahách o stavbě kachlového topidla i kombinovaná kamna se sporákem a pecí, tedy multifunkční zařízení, které vytápí, vaří i peče. Tento typ kamen se může stát užitečnou, ale i praktickou součástí chalup, venkovských domů i moderních ekologických staveb, v nichž vyhoví příznivcům tradičního, ekologického a na pohled krásného topidla s řadou praktických vlastností.
Tři v jednom
Kachlová kamna se sporákem a pecí spojují několik funkcí. Především slouží k akumulaci a sálavému předávání tepla do místnosti. Jejich součástí je navíc konstrukčně jednouchý a účinný sporák, tedy obvykle litinová varná deska nebo sestava litinových plátů, na které lze vařit. Litina ostatně rovněž dodává do interiéru teplo. Pec v kamnech vytvoří pečicí prostor, obvykle vyzděný šamotem, jenž je ideální pro pečení chleba, pizzy nebo masa a dalších věcí, které lze v takové peci připravovat. Musíte se s ní samozřejmě naučit zacházet, regulace žáru je především věcí citu a zkušeností, ale tento způsob přípravy pokrmů je jedinečný. Celý systém je soběstačný, ekologický a vysoce efektivní. Teplo se z ohniště postupně předává do akumulační hmoty kamen, která sálá ještě dlouhé hodiny po dohoření.

Klasická kachlová kamna umí po roztopení držet teplo i mnoho hodin, foto: Richard Guryča
Postup stavby
Rovnou si řekněme, že stavět kamna svépomocí a bez předchozích zkušeností doporučit nelze, zvlášť pokud jde o zmíněnou kombinaci s pecí a sporákem. Existují samozřejmě lidé, kteří si nějaký typ akumulačních kachlových kamen včetně pece dokázali postavit sami, ale obecně jde o náročnou práci s mnoha nástrahami a možnostmi těžko napravitelných chyb, takže je lepší přenechat ji profesionálům.
Příprava je zásadní
Než se začne stavět, je klíčová pečlivá příprava. Každá stavba kachlových kamen je individuální a měla by odpovídat nejen velikosti prostoru, ale i požadavkům na výkon a estetiku. Při plánování je třeba zohlednit velikost a členění místnosti, požadovaný výkon kamen (v kW), typ a rozměry sporáku a pece, komínové napojení (průměr, výška, tah) i umístění kamen, která by měla být v centrální části objektu. Odborník – kamnář – obvykle nejprve vytvoří výkresy, výpočty tahového systému a odhad potřebného materiálu.

Litinové pláty na plotně poslouží k vaření a rovněž udrží jídlo teplé, foto: Richard Guryča
Speciální materiály
Potřebovat budete především kachle, což jsou glazované nebo neglazované keramické prvky, které tvoří obklad tělesa topidla. Šamotové cihly a desky budou tvořit vnitřní vyzdívku spalovací komory a tahového systému. K jejich spojování se používá kamnářská malta, tedy speciální žáruvzdorná malta s příměsí pojiv, nutná právě pro pevné a odolné zdění šamotu. Neobejdete se bez dílů z litiny, z nichž sestává varná plotna, dvířka, rámy a rošty. Při stavbě kamen je důležitá i Izolace pro ochranu okolních konstrukcí. Dvířka, popelník a regulační klapky rovněž tvoří nezbytné kovové součásti kamen a je nutné počítat i se stavbou nového či s úpravou stávajícího komína.
Základ a izolace
Prvním krokem je stavba základu. Kamna jsou těžká a běžně váží několik set kilogramů, proto je důležité mít nosnou základovou desku. Na základ se pokládá tepelná izolace (např. kalciumsilikátové desky), která zabrání přehřívání podlahy. Následuje stavba spodní konstrukce a popelníku se spodním roštem. V tomto stadiu stavby se buduje také přívod primárního vzduchu a popelová dvířka. Zásadní je přesnost, každá odchylka se později projeví.
Ohniště a tah
Vnitřek spalovací komory se vyzdívá šamotem. Důležité je, aby ohniště bylo dostatečně velké pro požadovaný výkon kamen, ale zároveň mělo správný tvar pro efektivní spalování. Nyní se instaluje i rošt a dvířka. Za ohništěm se buduje tahový systém, což je labyrint kanálů, které odvádějí spaliny k výstupu do komína a přitom odevzdávají teplo akumulačním hmotám. Tahy mohou být vodorovné, svislé i zpětné. Klíčová je správná délka a průřez, protože příliš krátký tah nevyužije teplo naplno, zatímco příliš dlouhý může způsobit slabý tah komína.

Novostavba zděných kamen na topení, vaření a pečení respektuje tradici, foto: Richard Guryča
Sporák a varná deska
Nad ohništěm nebo vedle něj se instaluje varná litinová deska. Pod ní je buď přímý tah, nebo oddělená spalovací komora. Litina se musí osadit do keramického rámu tak, aby měla určitý prostor pro dilataci (roztažnost při zahřátí). Pec může být součástí tahového systému nebo mít vlastní spalování. Vnitřek pece se obkládá šamotovými deskami, které umí dlouho držet teplo. Pec se uzavírá speciálními dvířky, její umístění bývá často nad varnou plochou nebo z boku kamen.
Obezdívka a obklad
Vnější plášť kamen tvoří keramické kachle. Ty se upevňují na sponky, háčky nebo se lepí kamnářským lepidlem, což je pro laika náročná práce, zatímco pro kamnáře rutina. Kachle nejen izolují, ale i akumulují teplo a zajišťují rovnoměrné sálání do místnosti.

U novostavby těchto kamen se myslelo na pohodlné spaní „na peci“, foto: Richard Guryča
První zátop
Po vyzdění se kamna nechávají vysychat a ideálně se doporučují 2 až 4 týdny v závislosti na podmínkách. Poté následuje zkušební zátop, při kterém se kamna mírně vytápí několik dní, aby se z nich odpařila zbytková vlhkost. Během tohoto temperování se kontroluje těsnost tahů, seřizují se tahové klapky, vhodné je otestovat funkce sporáku i pece. Nezapomeňte, že teprve po několika pozvolných zátopových cyklech lze kamna roztopit naplno.
Text: Richard Guryča, foto: Richard Guryča a Shutterstock