Viděli jsme cestou LXXVIII.

Rubrika: Stavíme a opravujeme

Projížděli jsme vesničkami v okolí Hradce Králové a pak jeli dál severovýchodně na Náchodsko.

S prvky moderny

Stavba je z hlediska hmoty vyvážená, okna jsou v průčelí umístěna také proporcionálně. Tím, že fasáda nemá článkování, je klidná, čistá, což je v této oblasti obvyklé. Stavba patrně z 19. století byla následně upravována, možná s odstraněním původního zdobení a konečnou hrubší omítkou v nevtíravém bělavém tónu. Při té příležitosti majitelé zřejmě vyměnili v přízemí okna s instalací předsazené rolety. Proti původním oknům v podkroví mají silnější rámy, zato příliš tenké lišty členění.
Nejdříve však upoutá ohrazení s bránou. Nad prkennými vraty se vznáší dřevěná konstrukce sestavená ze čtveřice trámů – horizontální mají mezi sebe vložené paždíky, složené sloupky jsou zhruba po půl metru přepásány trámkovými obvazy. Tato konstrukce je nastavěna na zvláštní prvky oplocení, kde se opakuje motiv složených sloupků s výrazným kladím. Povrch sloupků a pilířů je z umělého kamene, respektive terrazza s cizelovanými nárožími. Jde o zajímavý architektonický prvek – reminiscenci na modernu prvních desetiletí 20. století. Výplňová pole a branka by odpovídaly stylem období první republiky, brána byla patrně již rekonstruována ve zjednodušení.
Zajímavá modernistická brána svým způsobem odvádí pozornost od solárních panelů na střeše. Jinak by vzhledem ke sklonu nastavenému zřejmě pro lepší příjem paprsků působily rušivě. K celkové harmonii komplexu přispívá fakt, že doplňková stavba s nevhodnou hmotou ve dvoře naproti chalupě je obrostlá zelení.
Střechu verandy by bylo lépe přizpůsobit barvě krytiny na domě a nátěr prkenného obkladu volit přiměřeně k ostatním dřevěným prvkům.

Na první pohled upoutá vysazená konstrukce brány doplněná ohrazením upevněným na betonových dvojsloupcích se šlechtěným povrchem.

Zvláštní článkování

Dobře udržovaný dům je barevně příjemně vyladěný. Je trochu převýšený ve hmotě, a to polopatrem typickým pro období od osmdesátých let 19. do třicátých let 20. století. Vznikl tak prostor pro podkrovní místnost. Stavbu trochu rozčleňuje horizontální lizénová plochá římsa nad okny, správně by však měla být o něco výš – v úrovni stropu –, a měla by být širší. Šambrány kolem oken by pak správně měly být samostatné. Rozšířená spodní část šambrán působí jako podokenní římsa. V tom případě by však měla o něco víc vystupovat.
Okna v přízemí jsou úměrná, přijatelnější by bylo alespoň jednoduché členění, třeba půlením na dvě křídla. Široké ostění ukazuje na původně špaletová okna. Je škoda, že je horní podkrovní okno širší než okna přízemní. Možná vzniklo spojením dvou malých, která stavbě bezpochyby lépe slušela. Tři střešní okna jsou plochou úměrná ploše střechy a neruší.
Střecha má strukturně i barevně příjemnou krytinu, okřídlí u štítu není zakončeno krajovými taškami, ale závětrnou lištou, která je natřena barvou ladící se střechou, což vypadá dobře. Viditelným prvkům krovu nad štítem by prospěl tmavší odstín nátěru nebo ponechání v přírodním dřevě. Pěkný laťkový plot upevněný na kovových tyčkách ruší jen pilíř pro elektroměr z KB bloků – daň technické době.

Domek je barevně dobře vyladěn, ale nečleněná okna a článkování na fasádě mu na kráse trochu ubírají.

Text: Ing. arch. Jan Hubáček a Ing. arch. Tomáš Koreček

Viděli jsme cestou LXXVIII.

V Chatař Chalupář 11/2018 najdete

Objednat

Předplatné E-předplatné Koupit časopis

Přečtěte si