Stavíme pergolu


Pergola vám zpříjemní život. Posezení ve stínu, odpolední káva v zahradě nebo večer při svíčkách uprostřed zeleně, to vše si s pergolou užijete. Postavit ji není nijak složité.

Ať už zvolíte pergolu zastřešenou, nebo pouze zastíněnou či porostlou popínavými rostlinami a keři, získáte jedinečný relaxační koutek, který vám poskytne pohodlné posezení mimo dům. Oproti otevřené terase či prostranství s ohništěm je to však vždy posezení o něco více komfortní, do jisté míry chráněné před nepřízní počasí a zároveň pěkné na pohled. Dobře postavená a zajímavě ztvárněná pergola může vzhled domu doplnit i vylepšit a zvláště v letních měsících se obvykle stane místem, kde budete trávit hodně času.
Pergolu lze pojmout jako jednoduchý přístřešek a útočiště před horkem či deštěm, kam postačí umístit několik kousků zahradního nábytku či dřevěnou lavičku. Může být však i místem pro venkovní vaření, grilování nebo podřimování na čerstvém vzduchu v polštářích na pohovce z umělého ratanu. Je vždy důležité dobře si promyslet, co od ní očekáváte a k čemu ji chcete využívat. A podle toho pergolu vyprojektovat a postavit nebo si vybrat z nabídky hotových stavebnic pergol na trhu či dodávku na klíč.

Jakou konstrukci?

Pergola může být ve slunném či stinném koutě zahrady, blízko ohniště či bazénu nebo naopak přímo u domu v podobě zastřešené terasy, která z některých konstrukčních principů pergoly vychází. Jaké to jsou? Oproti spíše uzavřenému zahradnímu altánu je pergola otevřenou stavbou, která předpokládá propojení s okolní zelení. Tradiční zahradní architektura definuje pergolu jako nezastřešené loubí, které tvoří oporu pro popínavé rostliny a dřeviny. Je tak převážně dekorativní stavbou, která za horka poskytne stín a umožní relaxovat doslova v zeleném tunelu. Nebo jím jen okouzleně procházet a nasávat vůni květin. Varianty pergol s důrazem na větší užitkovost však často předpokládají zastřešení, částečné uzavření do stěn a v mnoha případech také pevnou podlahu v úrovni vyvýšené nad terénem. Ta pak umožní rozmístění nábytku, pohodlné stolování či posezení a také snadnou údržbu v případě, že se pod pergolu nanosí nečistoty nebo bláto.
Většinou tedy bude nutné přemýšlet o projektu pergoly spíše v podobě přístřešku, otevřeného altánu či vzdušného zahradního domku se všemi náležitostmi včetně kvalitního ukotvení a zavětrování nosné konstrukce a dostatečného sklonu střechy. Oproti jednoduchému účelovému přístřešku či kryté terase však pergola může mít navíc právě už zmíněný charakter dekorativní stavby, která dotváří atmosféru zahrady. Toho lze docílit volbou vhodné kombinace materiálů, dostatečně masivních trámů s různými ozdobnými prvky, kombinací dřeva a dalších přírodních materiálů včetně dobře zvoleného typu střešní krytiny.

Proti větru a dešti

Ideální poloha zpravidla vyplyne z dispozic pozemku. Kromě vhodného umístění vzhledem k výsadbě na zahradě mohou při volbě místa sehrát důležitou roli i další detaily. Například vzdálenost od domu, obvyklý směr větru, slunečná strana či vzdálenost zahrady nebo dvora sousedů, které by mohl rušit případný ruch společenského dění pod přístřeškem.
Vzdálenost od domu a přístup přes zahradu je vhodné zahrnout do úvah třeba proto, že každá donáška jídla či kávy na delší vzdálenost či skrze hůře přístupný terén může této zahradní stavbě zbytečně ubrat na možnostech využití. Myslete i na to, zda chcete pergolu využívat i pro večerní a noční posezení a podle toho zvažujte regulérní či alespoň provizorní přivedení elektrického proudu. Specifické požadavky bude klást pergola s možností letního vaření.
Zastřešená i nezastřešená pergola je obvykle dřevostavbou vystavenou působení povětrnostních podmínek. Kromě slunečního záření, deště, sněhu či větru často ovlivňuje trvanlivost dřevěných prvků konstrukce pergoly i blízkost stromů v zahradě a přirozená vlhkost, která se v bohaté okolní vegetaci koncentruje. Konstrukce je tedy vystavena poměrně náročné zátěži, a proto je nutné udělat ji co nejodolnější.
Důležité je zejména ukotvení svislých opěrných trámů, které se zpravidla montují do nejrůznějších kotevních prvků umožňujících usazení paty trámu do vzdálenosti několika centimetrů od země. Použít lze nejrůznější typy ocelových kotevních patek, které se zabetonují, případně bezpečně přišroubují na betonovou základovou desku nebo patku pomocí chemické kotvy. Jinou variantou mohou být i zatloukací patky nebo zemní vruty. Obojí typ kotvení bez betonování může být velmi pevný, ale vyžaduje spíše jílovitou půdu bez kamenů.


Konstrukci pergoly je nutné před vodou chránit všemi způsoby, mezi něž patří i zdánlivě dekorativní seříznutí hran krokví, aby po nich mohla snadněji stékat voda a zbytečně se nedržela ve dřevě. U všech spojů je vhodné montovat co nejméně spojovacího materiálu, u nějž postupem času hrozí koroze a následné narušení dřeva. Pokuste se tedy používat klasické tesařské spoje a spojovací materiál s antikorozní ochranou, šrouby se zápustnými hlavami a další prvky, které posílí odolnost konstrukce vůči vlhku a vodě.
Nezapomeňte rovněž na to, že i lehká pergola vyžaduje dostatečné zavětrování a odolnost vůči větru je nutné zvýšit především u pergol se střechou. Krokve je nutné posílit rohovými vzpěrami, které by měly být k nosným svislým trámům upevněny pomocí tesařských spojů (čep a dlab, přeplátování) nebo alespoň šikmo seříznuty a pevně uchyceny ke stojkám tzv. konfirmačními šrouby nebo vruty se zápustnou hlavou. To je vždy pevnější způsob než různé úhelníky ze sortimentu tesařského kování. Udělat dostatečně stabilní zavětrování pomocí tesařských spojů je však poměrně náročné na přesné vyměření a vydlabání, takže pokud nemáte s těmito spoji žádné zkušenosti, objednejte si raději profesionálního tesaře nebo použijte kombinaci jednodušších přeplátovaných spojů a kovových spojovacích prvků.

Ochranné nátěry

Čas od času lze narazit na velmi pěkné pergoly, jejichž konstrukce je chráněna krycím nátěrem, například bílou barvou. V drtivé většině se však nechává vyniknout přirozená barva dřeva, což lze nejsnáze dosáhnout pomocí některé z lazur na dřevo určených pro použití v exteriéru.
Lazury jsou transparentní, nepřekrývají podklad, pouze ho částečně kolorují. To umožní z velké části zachovat původní barevnost i kresbu dřeva. Tenkovrstvé a silnovrstvé lazury s minimálním podílem pigmentu v některém z odstínů dřeva umožňují vytvoření dostatečně odolného krycího nátěru, který dřevo zároveň podle zvoleného odstínu částečně natónuje, ale nepřipraví ho o přirozený vzhled.
Tenkovrstvé lazury pronikají hluboko do podkladu a neodlupují se, ale postupně zvětrávají po vrstvách. Silnovrstvé lazury vytvářejí neprodyšnou povrchovou ochrannou vrstvu a jsou vysoce vodoodpudivé. S tenkovrstvou lazurou lze docílit kvalitnější ochranné povrchové vrstvy nanesením několika nátěrů po sobě.
Lazury mohou být syntetické (s obsahem rozpouštědel) nebo vodou ředitelné. Výrobky s obsahem rozpouštědel se vyznačují vysokou pronikavostí, vodou ředitelné lazury splňují ekologické požadavky a umožňují nezávadnou ochranu dřeva.

Pevná půda pod nohama

Podlahy nebo pochozí plochy lze řešit mnoha způsoby. Dokonale rovné podlahy, vhodné i pod lehčí a méně stabilní nábytek, se dají udělat například z nejrůznějších typů betonové dlažby včetně zámkové. Dlažbu tohoto typu lze pokládat bez betonování a v případě potřeby ji časem vyměnit za jinou. Pod střechou lze experimentovat i s na sucho položenými cihlovými dlažbami, a pokud netrváte na dokonalé rovině, může tvořit pochozí plochu pod pergolou například štětovaná kamenná dlažba. Plochými kameny v betonovém loži vytvoříte rovněž odolnou a krásnou podlahu. A pokud se pergola staví rovnou na vybetonovanou základovou desku, je možné použít i keramickou dlažbu pro exteriér.
Možností je i podlaha z dřevěných nebo kompozitových terasových prken, položená na roštu na betonových patkách nebo zemních vrutech. Není-li pergola zastřešená, je nutné všechny typy pochozích ploch dostatečně spádovat, aby z nich mohla odtékat dešťová voda a tající sníh.

www.vladeko.cz, www.colorlak.cz, www.ceskytesar.cz

Text: Richard Guryča
Foto: Richard Guryča, Jaroslav Hejzlar, Martina Lžičařová, Zdeněk Roller a Shutterstock

Stavíme pergolu


Komentáře

Napsat komentář

Dobré rady

  • Začněte vytyčením půdorysu pergoly pomocí zatlučených kolíků a provázků. To vám umožní přesně vyměřit a umístit opěrné sloupky.
  • Pro stavbu se často používají dostupné smrkové hranoly, vzhledem k vyššímu obsahu pryskyřice je však vhodnější borovice, která lépe snáší působení povětrnostních podmínek.
  • Při stavbě ve větší vzdálenosti od domu je dobré mít k dispozici akumulátorové nářadí, přinejmenším akumulátorový šroubovák a vrtačku.
  • Koupíte-li pergolu jako stavebnici, sestavuje se řada dílů ještě před ukotvením k patkám. Zpravidla je nutné pracovat ve dvou a pečlivě hlídat vodorovné i svislé roviny.
  • Veškeré tesařské spoje je nutné pečlivě vyměřit a udělat tak, aby neměly díly v konstrukci žádnou vůli, jinak bude stavba ve větru nestabilní.