Provětrávaná fasáda


Cestou k zajištění tepelného komfortu v domě bez zbytečných nákladů na vytápění je zateplení vnějších stěn. Dalším krokem může být odvětrávaná fasáda.

Provětrávaná fasáda je velice starý vynález. Můžeme se s ní setkat na kamenných stěnách hradů, malebných selských staveních i dřevěných chalupách. Její vývoj byl čistě praktický, protože návětrná stěna domu byla enormně namáhána povětrnostními vlivy. Člověk chtěl zabránit, aby ledový vítr a voda společně s mrazem a sněhem neničily nosné konstrukce budov. Proto postavil na vnější stěně nosný rošt a na něj pak připevnil dřevěnou krytinu – prkna nebo šindele. Tímto jednoduchým opatřením zabránil pronikání nežádoucích vlivů do stěn a výrazně tím snížil jejich ochlazování. Vytvořil tak první provětrávanou fasádu – obvodové zdi udržel suché a dům zateplil.
Tento způsob se používal několik století. Časem ověřená ochrana zdí byla vylepšena paropropustnou tepelnou izolací a v kombinaci s provětrávanou mezerou se zrodil moderní zateplovací systém, který splňuje ty nejnáročnější požadavky.

Složení fasády

Chystáme-li se celý dům obložit dřevem, je třeba na vnější část obvodové stěny domu připevnit hranoly. Do prostoru mezi ně vložíme tepelnou paropropustnou izolaci o určité tloušťce. Většinou se jedná o kamennou fasádní vatu lisovanou do obdélníků. Poté se izolace překryje difúzní fólií a upevní. Pak následují v pravidelném rozestupu latě, jejichž tloušťka se bude rovnat šířce mezery, která bude mezi fólií a konečným obkladem. Nakonec přišroubujeme venkovní obklad – palubky. Popsaný způsob je velice snadno zhotovitelný a vhodný například na chaty a horská stavení.
Provětrávaná fasáda nemusí mít obklad ze dřeva, místo něj lze zhotovit klasickou fasádu s omítkou. V tom případě se obejdeme bez nosné dřevěné konstrukce. Postupujeme tak, že na zeď přilepíme nebo talířovými hmoždinkami přichytíme izolační vatu. Ponecháme vzduchovou mezeru a vyzdíme novou vnější stěnu, kterou opatříme omítkou.
Opravdoví fajnšmekři si mohou postavit provětrávanou fasádu ze sbíraného kamene. Vnější fasáda může být ale i z jiných materiálů (například i z kovu, plastu, cementovláknitých desek nebo jako v našem článku z ytongových tvárnic). Vše záleží na rozhodnutí majitele a také na prostředí, ve kterém se zateplovaný dům nachází.

Fólie – pojistka proti kapkám vody

V případě silného větru, zvláště na horách, kdy déšť prudce naráží na zdi domu, se stává, že se dostane trochu vody za dřevěný obklad. Voda steče po zadní straně dolů, avšak komínovým efektem se rychle vysuší. Nestává se to často, ale pro jistotu se právě proto vkládá paropropustná fólie, která ochrání tepelnou izolaci, vatu, před náhodným vniknutím vody a utlumí poslední zbytky větru. Nosná stěna zůstane i v nepříznivém počasí stále suchá, protože není sycena dešťovou vodou. A suchá stěna lépe tepelně izoluje.

Větrací otvory

Aby celá skladba mohla fungovat, je třeba umožnit vzduchu volně proudit vytvořenou mezerou. Proto po celé délce fasády v její spodní části vyřízneme v pravidelných rozestupech otvory, které zabezpečíme mřížkami proti vnikání myší a hmyzu. Horní část fasády odvětráme stejně. Tím docílíme takzvaného komínového efektu – tedy cirkulace vzduchu mezi zadní stranou fasády a paropropustnou fólií s tepelnou izolací.

Proč tak složitě?

Vytvořené souvrství má proti klasickému zateplovacímu systému několik výhod. Každá fasáda je namáhána teplem, chladem, větrem, vodou, sněhem, tepelnou roztažností a slunečním zářením. Například v létě se interiér domu začne silně přehřívat, i když je zdivo tepelně izolováno, a to především kvůli sálavému teplu. Přehřátý dům se nedá v létě vyvětrat a ochladit. Pokud ale máme za nově vzniklým obkladem nebo stěnou provětrávanou mezeru, vrstva vzduchu nepustí dál nepříjemné horko. V mezeře stále proudí vzduch, který teplo neustále odvádí. V důsledku toho je palubkový či jiný obklad ochlazován a tolik netrpí tepelnou roztažností.
A naopak v zimě se fasáda postaví nepříznivým povětrnostním vlivům jako štít. Vzduchová mezera zde plní nezastupitelnou funkci a chlad ani sníh nemají šanci dostat se na obvodové stěny domu.
Další výhodou je zvuková izolace. Popsaná skladba difúzně otevřené fasády výrazně tlumí hluk, což je dáno přerušením zvukových mostů různorodostí použitých materiálů.

Řešení i pro staré zdi

Zejména ve vyšších polohách je sníh pro obvodové nosné zdivo zničujícím elementem. Nafoukaná vrstva sněhu, která se opírá o dům, začne při doteku s neizolovanou fasádou tát. Omítka pak vodu saje a na jaře jsou chalupy vodou přímo nacucané. A následky? Velké tepelné ztráty domu, zvýšený výskyt vlhkosti uvnitř, tvorba plísní, zatuchlý vzduch. Rychlá degradace nosného zdiva, o estetickém hledisku ani nemluvě. I na takové stavby je možné provětrávanou fasádu nainstalovat, ovšem za dodržení některých podmínek.
Než se ale pustíme do zateplování, je třeba vyřešit některé zásadní věci. Vodu – dešťovou, povrchovou, tlakovou zemní i vzlínající do nosných konstrukcí – je třeba bezpečně „uklidit“. Vodní rozvody a odpady od WC, prádelny atd. musí být těsné. Mnohdy se zapomíná na kapající ústřední topení nebo netěsnost topné soustavy ve zdivu. Nejlepším řešením je porada se stavebním odborníkem a každý případ vyřešit individuálně.

Drenáže kolem základů

Jedním z mnoha způsobů jak se zbavit vlhkosti je obkopání základů a vytvoření drenáže, tedy odvodu vody směrem od domu.
Nejdříve je třeba udělat výkop kolem základů domu. Potom na stěnu natáhnout nopovou fólii. Vložená vlhkostní zábrana má na sobě mnoho výstupků, kterými se opírá o základy domu, vzduch okolo nich tedy může volně proudit a odvádět vlhkost. Pak se na dno výkopu nasype vrstvička štěrku, na ni se položí „husí krk“ tak, aby jeden konec ohebné hadice byl těsně nad trénem a druhý konec ústil výše. Tímto opatřením vytvoříme další komínový efekt, tentokrát u základů, kam dostaneme čerstvý vzduch, který stále odvádí případnou vlhkost. Pokud máme dost místa, můžeme udělat takovéto systémy dva nad sebou, čímž docílíme většího efektu. Lepší a účinnější je také používat větší průměry trubek, kterými bude proudit více vzduchu.
Celý výkop zasypeme štěrkem tak, aby okraj fólie zůstal několik centimetrů nad štěrkovým zásypem. Všechny konce hadic ukončíme perforovanými víčky, které zabrání vniknutí hmyzu, hlodavců a dešťových kapek. Až si štěrk sedne, podle potřeby ho dosypeme a nopkovou fólii zarovnáme tak, aby nenápadně převyšovala štěrkový zásyp. Nakonec ji ukončíme speciálními lištami.

Vlhkost zevnitř půjde ven

Doporučovaná hodnota vlhkosti v interiéru by měla být 40 až 50 %. Vlhkost v podobě vodní páry volně rozptýlené v prostoru bývá ale mnohdy překročena. Jejím zdrojem jsou obyvatelé – dospělý člověk vydýchá za hodinu 40 až 100 gramů vodní páry. Další příčinou vzniku nadměrné vlhkosti může být provoz v koupelně a kuchyni (sušení prádla, vaření). Nesmíme zapomenout ani na psy po návratu z procházky.
V případě realizace provětrávané paropropustné fasády se plísní nemusíme obávat. Ta totiž umožní vodním parám volně procházet až k paropropustné fólii, na jejímž povrchu se vlhkost dostane do kontaktu s proudícím vzduchem v mezeře. Vlhkost je tedy odvedena do vnějšího prostoru, aniž by se začala kumulovat ve zdivu.
Postup na obrázcích ukazuje montáž provětrávané fasády na starším objektu, kde bylo třeba dobetonovat základy, udělat drenáže a nakonec značně snížit výšku terénu. Každá zeď byla zhotovována individuálně s přihlédnutím k jejímu stavu a umístění.

Připravili: Zdeněk Liberda a Lucie Dvořáková
Foto: Lucie Dvořáková


Komentáře

Napsat komentář

Dobré rady

  • Přizvěte na konzultaci odborníka a nechte si vypočítat tloušťku tepelného izolantu. Ve výpočtu se zohlední vliv rosného bodu, případné tepelné mosty a kondenzace vodních par. Z konstrukce se musí odpařit více vody než do ní vstoupí v zimním období.

 

  • Na tepelném izolantu nešetřete, protože vložené finanční prostředky se rychle vrátí v podobě ušetřených peněz za sníženou spotřebu energie, ale hlavně v tepelné pohodě domácnosti.

 

  • Po snížení tepelných ztrát v objektu počítejte s případnou výměnou tepelného zdroje či otopné soustavy. Stávající zdroj tepla se může ukázat jako předimenzovaný.