Speciál Ochrana dřeva: ochrana dřeva


Dřevo je tradičním a stále oblíbeným stavebním materiálem. Pro zachování jeho funkční životnosti však musí být dřevěné konstrukce a výrobky chráněny proti vlhkosti a napadení biotickými škůdci.

Trvanlivost dřevěných konstrukcí je velmi závislá na kvalitě jejich udržování. Průměrná životnost nechráněných dřevěných konstrukcí se pohybuje od 20 do 30 let, impregnované dřevo vydrží 40 až 50 let a dobře chráněné a udržované dřevěné stavby mají životnost 60 až 80 let. Víme však, že některé dřevěné konstrukce, hlavně krovové, vydržely v dobrém stavu i několik století.

Velkým nepřítelem dřeva je vlhkost. Dřevěné prvky by vždy měly mít možnost „dýchat“, nesmí být tedy těsně zazděny. Dostatečné proudění vzduchu je velmi důležité. Dobře vyschlé dřevo totiž není lákavým prostředím ani pro houby ani pro hmyz. Chalupa by měla být chráněna před zatékáním, kondenzací vzdušné vlhkosti i vzlínáním vlhkosti ze země.

______________________________________________________________________

Další články Speciálu Ochrana dřeva:

Ochrana dřeva před škůdci a vlhkem

Ošetření dřeva v exteriéru

Ochranné nátěry dřeva

Jak bojovat s dřevomorkou

Opravy krovů

________________________________________________________________________

Biotičtí škůdci

Nepřátele dřevěných konstrukcí můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin. Do první patří dřevokazné houby, které způsobují rozklad dřeva. Dřevo je přibližně z 50 procent tvořeno celulózou, dalšími složkami jsou lignin, pryskyřice, třísloviny atd. Zejména celulóza a lignin se stávají „potravou“ dřevokazných hub, které za sebou zanechávají dřevěnou drť. Hniloba může být buď hnědá, nebo bílá, v obou případech však znamená pro dřevo postupné rozpadání a zkázu. Nejrozšířenější houba – dřevomorka domácí – dokáže zdevastovat celé konstrukce. Méně nebezpečné houby živící se dřevem jsou plísně, které sice dřevo hloubkově nenarušují, škodí však zdraví obyvatel domu.

Druhou vážnou hrozbou pro dřevo je hmyz, který napadá jak konstrukce, tak podlahy a nábytek. Larvy i dospělí jedinci si ve dřevě vyhlodávají chodbičky, čímž dřevo ztrácí pevnost a v extrémním případě se zcela rozpadá. Kromě toho hmyz ve dřevě roznáší již zmíněné houby a plísně.

Dřevokazné houby

Dřevomorka domácí – je nejobávanějším škůdcem hlavně jehličnatého dřeva. Způsobuje intenzivní destrukční hnilobu dřeva a má schopnost rozkládat i papír, textil nebo poškozovat zdivo. Dřevo napadené dřevomorkou se postupně zbarví hnědě, hranolkovitě se rozpadá, na lomu je hladké, lesklé a zcela ztrácí pevnost. Při nepříznivých životních podmínkách probíhá často hniloba uvnitř průřezu a vrchní slupka dřeva zůstává zdánlivě neporušená, podobně jako u dřeva napadeného trámovkou. Oproti trámovce se však dřevo rozpadá do větších kostek.

Kornatec sklepní – napadá stavební dřevo, které je v kontaktu s mokrými zdmi, mokrou zemí apod. Vytváří hnědou hnilobu a dřevo se postupně rozpadá.
Trámovka – působí velké škody na většině stavebních dílů, zejména na venkovních okenních rámech a křídlech. Vytváří typické, ke dřevu přisedlé plodnice. Vnější povrch zůstává neporušený, škoda se projeví až zlomením dřeva.

Dřevokazný hmyz

Červotoč proužkovaný – je 3 až 4 mm dlouhý, tmavohnědý, na krovkách má 10 řad rovných, zřetelně tečkovaných rýžek. Napadá jehličnaté dřevo, vzácně i listnaté, opracované a již několik let používané (nábytek, hudební nástroje, trámy, okna, dveře, podlahy…). Charakteristické je, že trámy napadá jen na vnitřní straně místnosti. Venkovní stranu stěn domů a trámů nepoškozuje. Larvy vyvrtávají ve dřevě podélné chodby, jejichž hlavní část je soustředěna do letokruhů jarního dřeva.

Tesařík krovový – je dlouhý 10 až 20 mm, smolně hnědý, se dvěma nezřetelnými příčnými pruhy ve středu krovek. Tesařík napadá dřevo jehličnatých stromů – ploty, sloupy, trámy, krovy, podlahy. Samička klade 80 – 200 vajíček do spár. Vylíhlé larvy vyhlodávají chodby pod povrchem a vydávají charakteristický vrzavý zvuk, napadené dřevo se nakonec rozpadá až na drť.

Dřevokaz čárkovaný – je dlouhý 3 až 4 mm. Hlava a štít jsou hnědožluté až červenavé, krovky jsou bledě žluté s postranním tmavým podélným okrajem. Do skladů dřeva se dřevokaz dostává ve stadiu larvy nebo přezimujících brouků.

Pilořitka velká – klade vajíčka do poloopracovaného dřeva. Larvy se vyvíjejí 2 – 3 roky a zpravidla teprve po opravení dřeva se kuklí. Vylíhlý dospělec se provrtá ven a zanechává kulatý výletový otvor o průměru 5 – 7  mm. Je-li opracované dřevo přikryto jiným materiálem, který stojí v cestě líhnoucímu se jedinci, bývá poškozena i tato krytina, např. koberec, tapety, knihy apod.

Mravenci dřevokazi – žijí ve dřevě a pronikají do chat nebo stavení stojících na okraji lesů. Často žijí v symbióze s červotoči a tesaříky. Přenášejí do dřeva houby a plísně a tím urychlují zkázu narušeného dřeva.

Nejlepší je prevence

K základním podmínkám prevence patří udržení vlhkosti dřeva pod 18 procenty. Boj proti vlhkosti začíná už ve stadiu projektové přípravy, kdy se řeší i tzv. konstrukční ochrana dřeva.

Další fází boje je chemická ochrana. Na trhu existuje velké množství přípravků proti biotickým škůdcům. Mezi osvědčené patří například řada produktů Lignofix, Dřevosan, Bochemit, Telurin a další. Přípravky mají mít typové označení podle ČSN 49 0600-1.

Nejlepšími rádci v boji proti biotickým škůdcům bývají odborné instituce bez přímých vazeb na výrobní podniky. U nás to je zejména Česká mykologická společnost nebo laboratoře Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského. Obě tyto instituce zajišťují poradenskou službu.

Označení chemických přípravků

Použití chemických přípravků na ochranu dřeva proti biotickým škůdcům určuje jeho typové označení dle normy ČSN 49 0600-1:

FA – účinnost proti houbám třídy Ascomycetes (způsobují „měkkou hnilobu“)
FB – účinnost proti houbám třídy Basidiomycetes (klasické dřevokazné houby)
B – účinnost proti dřevozbarvujícím houbám (způsobují „zamodrání“)
P – účinnost proti plísním, preventivní účinnost proti hmyzu
D – ochranné účinky proti povětrnostním vlivům – ošetřené dřevo může být vystaveno vlivu povětrnosti (bylo ověřenou polní zkouškou)
E – ochranné účinky proti povětrnostním vlivům – ošetřené dřevo může být zabudováno v extrémních podmínkách v kontaktu se zemí nebo sladkou vodou (bylo ověřeno polní zkouškou)

Číslo 1 – 5 udává třídu ohrožení:

1 – dřevo v interiéru staveb, bez styku se zemí, trvale suché
2 – dřevo bez styku se zemí, zcela chráněné před povětrností a vyluhováním vodou, možné přechodné navlhnutí
3 – dřevo vystaveno povětrnosti bez přímého a trvalého styku se zemí
4 – dřevo ve styku se zemí nebo sladkou vodou
5 – dřevo v trvalém a přímém styku s mořskou vodou

TEXT: PETR PETŘÍČEK
FOTO: JAN MATURA A ARCHIV

Ochrana dřeva


Komentáře

Napsat komentář