Nejčastější choroby stromů

První jarní dny jsou obdobím, kdy je v zahradě nutné začít i s prevencí proti chorobám a škůdcům ovocných stromů a keřů. Účinná ochrana vyžaduje volbu správného chemického prostředku.

Předjarní postřik je důležitý především tehdy, pokud jste ovocné stromy a keře důsledně nechránili postřikem v průběhu celého předchozího roku. Pokud však k přemnožení některého ze škůdců nebo výskytu choroby přece jen dojde, je nutné včas zasáhnout i v případě, že jste stromy a keře ošetřovali pravidelně.
„Postřik aplikujeme po vyrašení listů ve stadiu pokročilého myšího ouška až do stadia zeleného poupěte při teplotě okolo patnácti stupňů Celsia,“ doporučuje zkušený pěstitel ovocných stromů Jaroslav Kraus. „Zasahujeme mery, mšice, puklice, štítenky, píďalky, svilušky. Používáme přípravky doporučené pro toto období.

______________________________________________________________________

Další články Speciálu Jaro na zahradě:

Postřikovače

Čím na jarní postřik dřevin

Zahradní a pracovní rukavice

Jarní úklid

Trávník na jaře

________________________________________________________________________

Proti strupovitosti jabloní

Je třeba připravit se i na souboj s chorobami stromů. Poměrně rozšířená je například strupovitost jabloní. Jde o houbovou chorobu, která napadá listy a plody a může zcela znehodnotit úrodu jablek. Poznáte ji podle velkých šedočerných skvrn, silně napadené listy dokonce opadávají. Příznakem napadení plodů jsou skvrny (strupy) na pokožce jablek.
Strupovitosti jabloní je dobré čelit především výběrem odrůd, které jsou takzvaně rezistentní (imunní) vůči šesti nejčastějším rasám strupovitosti. Podle Jaroslava Krause jsou to například odrůdy Topaz red, Rubinola, Rajka, Rosana, Orion, Sirius Admirál či Goldstar. Český zahrádkářský svaz uvádí i odrůdy Ametyst, Dolores či Prima a řadu dalších.
Existují i odrůdy vůči strupovitosti tolerantní, což jsou odrůdy sice ne zcela imunní, ale zároveň natolik odolné, aby případné napadení chorobou přežily s nižším výnosem a horší kvalitou ovoce. Tyto odrůdy je nutné chránit minimálně pěti postřiky na strupovitost a v případě vlhkého a deštivého roku počet postřiků ještě zvýšit. Týká se to například rozšířených odrůd Rubín či Bohemia a jejich mutací, nebo odrůd Mivibe či Miodar.
Odrůdy na strupovitost přímo náchylné (Red Jonaprince, Šampion Reno) je třeba stříkat před květem, po odkvětu a v převažujícím deštivém období pak v pravidelných intervalech až do července. V souladu s návody ke správnému dávkování použijte například Discus, Zato či Topas 100EC.

Padlí jabloňové

Velmi častou houbovou chorobou je i padlí jabloňové, které způsobuje bělavý povlak na listech na koncích letorostů. Padlí sice příliš často nenapadá plody, ale snižuje jejich výnosy, omezuje tvorbu listů a při zanedbání způsobí postupné chřadnutí stromů.
Nejúčinnější prevencí je vysazení rezistentních odrůd v ne příliš vlhkých místech a doporučuje se i pravidelný průklest a nepřehnojování dusíkem. Postřikem fungicidy pak lze léčit pouze letorosty a základy plůdků, které se vyvíjejí ze zdravých pupenů. Nejúčinnější ochranou vždy zůstává ruční odstranění napadených výhonů.
Postřik nasaďte jeden až dva týdny před květem a poté podle přípravku a intenzity výskytu několikrát opakujte až do července. Na odrůdy náchylné na padlí lze podle Jaroslava Krause použít třeba přípravek Discus, který je vhodný i na strupovitost.

Proti červivosti

Červivosti plodů jádrovin způsobuje pilatka jablečná, plody slivoní napadá pilatka švestková a žlutá. Je nutné zasáhnout proti nim postřikem v době, kdy na uvedených stromech dokvétají květy. Jinak dochází k červivění a poškozování malých plůdků ovoce. Vhodným přípravkem je Reldan 40EC a Calypso 480 SC. Existuje i prevence v podobě lapačů – bílých lepových desek. Lapače se vyvěšují asi týden před začátkem kvetení rovnoměrně po obvodu koruny stromů na východní, jižní a západní stranu koruny stromu. Až jsou lapače silně pokryty hmyzem či nečistotou, vyměňte je za nové. Doporučuje se použít dva lapače na každý metr výšky stromu. V případě přemnožení pilatky jsou však lapače neúčinné, pomůže jedině postřik.
Červivost třešní a višní v dužnině plodu způsobuje bílá larva, která devastuje plod. Škůdcem je menší pruhovaná moucha vrtule třešňová, která naklade po jednom vajíčku do plodu. Postřik se provádí při začátku zabarvování plodu přípravkem Calypso 480 SC. Stříká se celá koruna stromu při teplotě asi 17 °C.
Červivost slivoní může způsobit také obaleč švestkový. Škodí především jeho druhá generace na konci července a srpna. Obaleč klade vajíčka na plody a vylíhlé housenice se do nich zažírají. Vhodným obdobím pro postřik je podle výskytu obaleče zpravidla druhá polovina července. Doporučuje se Calypso 480 SC.

Obaleč jablečný

Mezi původce červivosti jablek patří i housenky drobného motýla obaleče jablečného. Malé plody napadené první generací housenek opadávají, plody napadené další generací dozrávají na podzim. U napadených plodů mohou být poškozena i semena, druhotné poškození chorobami pak u jablek vzniká i díky otvoru, kterým housenky plod opouštějí. Napadené plody bývají výrazněji zbarvené a předčasně opadávají a hnijí. Jablka bývají znehodnocena především pro prodej a dlouhodobé uskladnění.
Přemnožení obaleče jablečného signalizují lapače, které vyvěste v druhém týdnu měsíce května. V lapači je lepová deska na odchyt samců a kapsle s pachem samičky. Odchytem samců zabráníte oplodnění samiček. Po prvních několika jedincích přichází během pár dnů silná vlna odchytu například 20 až 30 kusů. Osm dnů po této vlně aplikujte stejný postřik, jako na první generaci obaleče. Ten se většinou dělá kolem 5. června.
Koncem prvního červencového týdne následuje druhá generace a celý cyklus odchytu a postřiku se opakuje. Použít lze například Mospilan 20SP, Reldan 22 nebo Spintor.

Hrušně, broskvoně, meruňky

Čepele listů, letorosty a někdy i plody hrušní napadá houbová choroba s názvem rez hrušňová. Projevuje se oválnými oranžovými skvrnami s červení na listech. Napadené hrušně mají celkově slabší růst, jsou oslabeny vůči chorobám a škůdcům a mohou snadněji namrzat. Prevencí je postřik přípravkem Dithane DG Neotec nebo Talent AgroBio těsně před květem a ihned po odkvětu.
Vzniku a rozvoji kadeřavosti broskvoní, která se projevuje zkadeřením listů, zduřením a deformací letorostů, zabráníte pečlivým postřikem. Důležité je smáčení všech povrchů výhonů s pupeny. Při postřiku nesmí být větrno ani velmi chladno, výhony nesmějí být navlhlé a aspoň šest následujících hodin nesmí pršet. První postřik je třeba udělat co nejdříve po mrazech v únoru, když se pupeny po několika dnech tepla začnou zvětšovat. Použijte Kuprikol 50 v koncentraci alespoň 0,6 procent. V březnu, když se na růstových pupenech objeví první lístečky, nasaďte 0,2% Syllit 50.
Příčinou úžehu květů neboli moniliové spály peckovin, jež napadá meruňky, višně i třešně, je vlhko a chladno v době květu. Květy hnědnou a zasychají, listy vadnou, odcházejí mladé letorosty i celé větve. Ochranou je postřik, který se provádí před květem přípravkem Horizont 250EW nebo Teldor 500 SC. Mechanická ochrana spočívá v odstraňování mumifikovaných plodů, odumřelých větévek a větví. Pokud je deštivo, je nutné po odkvětu postřik opakovat. V době vegetace se doporučuje plody ošetřit preventivně přípravkem Teldor 500 SC.

Text: Richard Guryča
Foto: archiv firem, Wikipedie, Shutterstock

Nejčastější choroby stromů

Nejčastější choroby stromů