Okrasné traviny

Elegantní tvar, rozmanitá barevnost listů, efektní květenství i různé výšky spolu s nevelkými pěstebními nároky je předurčují k širokému uplatnění v zahradách.

Zdroj foto: Shutterstock

Okrasné traviny působí přirozeně, ale současně moderně a dynamicky, takže sluší rustikální i minimalistické zahradě. Můžeme je vnímat jako architektonický prvek, jímž oživíme nudnou plochu trávníku, vyplníme hluchá místa ve výsadbě či zjemníme a provzdušníme trvalkové záhony. Využít přitom můžeme jejich barevnosti od svěže zelené přes bronzovou k ohnivě červené až po téměř černou či s listy vícebarevnými, s kontrastním okrajem nebo pruhovanými. Také výrazná klasnatá nebo latnatá květenství některých druhů se na podzim stanou nepřehlédnutelnou ozdobou zahrady.

Kromě evropských zástupců si na zahradu můžeme pustit rozverné krasavice pocházející za severoamerické prérie i jihoamerické pampy, centrální a jihovýchodní Asie či Nového Zélandu. Ze své domoviny si přinášejí nároky na pěstování, které musíme zohlednit při výběru místa výsadby. Výběr je však natolik široký, že najdeme ideální rostliny jak pro slunná suchá místa, tak pro vlhké a stinné kouty.

Kavyl péřovitý patří k nejdekorativnějším travinám, trsy dorůstají do výšky 40 cm, nutná je štěrková drenáž. Zdroj foto: Shutterstock

Do nádob i na volné prostranství

Jednoleté rostliny i trvalky mají díky různorodému vzhledu skutečně co nabídnout. Mnoha druhy lze osázet nádoby či koryta. Nižší bochánky tvořené tenkými sklánějícími se listy připomínají huňaté polštářky. Výborně se hodí do skalek, vřesovišť, jimž dodají přírodní charakter, ale i jako obruby záhonů a zahradních cestiček. Mohou coby měkký koberec „sešitý“ z jednotlivých kopečků rostlin jako patchworkový přehoz nahradit klasický trávník. Středně vysoké, rozčepýřené a s kroutícími se „vlasy“ jak hádci na hlavě Medúzy vyniknou v trvalkových záhonech, stejně jako součást východně či minimalisticky laděných zahrad, kde budou vyrůstat mezi oblázky, od nichž se bude výborně odrážet jejich výrazné zbarvení. Impozantně se vypínající druhy, které umí narůst do výšky 2 až 3 metrů, ozvláštní jako solitéry trávník, ve společnosti větší balvanů vytvoří přírodní artefakt a jako elegantní stráže se uplatní poblíž branky či vstupu do domu. Díky své výšce mohou zastoupit klasický živý plot či vytvořit odpočivný kout, který nastoupené v jednom šiku chrání před větrem i nechtěnými pohledy jako přírodní paraván. Nízké druhy mohou nahradit trávník Ve formě divoce rostoucího orobince či skřípiny olemují přirozeně břeh zahradního jezírka.

Zdroj foto: Shutterstock

Lalang válcovitý nebo také japonská krvavá tráva má výšku 50 cm. Pro plné vybarvení potřebuje slunce, půdu si žádá humózní dobře propustnou a vlhkou, na zimu kryt z chvojí. Zdroj foto: Shutterstock

Nároky na pěstování

Požadavky na světlo a vlhkost, respektive spíše suchost půdy a odolnost vůči mrazu jsou pro jednotlivé druhy specifické. Většina si libuje na slunečném stanovišti v dobře propustné půdě, chudší půda přispívá k výraznějšímu zbarvení listů. Vysazujeme je od počátku května do srpna. Jistotu uchycení dávají dobře narašené rostliny a včasná výsadba, aby mohla travina do zimy dobře zakořenit, jinak bude náchylná k vymrznutí nebo uhnití.

Rostliny nesázíme hlouběji, než byla úroveň půdy v kontejneru, v němž jsme je zakoupili. Pokud je „utopíme“ v dolíku, budou stagnovat v růstu listů a nebudou tvořit nové výhony. Mohou dokonce uhnít. Množení probíhá dělením silnějších trsů, případně semeny.

Do geometricky uspořádané zahrady vnesou rozverné trávy potřebný vzruch. Zdroj foto: Shutterstock

Zdroj foto: Shutterstock

Zimní ochrana

Před příchodem zimy se musíme postarat o choulostivé druhy, kterým nejvíce vadí vlhkost. První zásadou ochrany je, že rostlině ponecháme i usychající listy. Odstřižením bychom otevřeli cestu vodě a vlhkosti, na níž jsou teplomilné druhy, jako například pampová tráva, kostřava nebo rákosík, velmi háklivé. I mráz snášejí velmi špatně, některé lze proto u nás pěstovat pouze jako letničky.

ostřice dosahuje výšky 0,5 m, nejlépe jí bude na slunci či v polostínu, ve vlhké kyselejší půdě, ideálně přímo ve vodě. Zdroj foto: Shutterstock

Zdroj foto: Shutterstock

Vysoké traviny svážeme v horní třetině dohromady, ke spodní části nasypeme suché listí, které ještě přikryjeme chvojím, případně jutou nebo netkanou textilií. Traviny můžeme textilií i celé obalit nebo na ně natáhnout ochranný vak, případně nad nimi vztyčit stan z textilie nebo fólie, ale tak, aby mohl k rostlině ve spodní části vzduch. Ochranu odstraníme až na jaře, kdy už nehrozí nebezpečí silných mrazů. Za suchých zim, v době, kdy nemrzne, můžeme mírně zalévat.

Zdroj foto: Shutterstock

Když si se skupinou travin pohrává vítr, připomíná její vlnění zčeřenou vodní hladinu. Efekt ještě umocní uklidňující šustot suchých listů.

I jediný trs ozdobnice obrovské dokáže zajistit soukromí. Zdroj foto: Shutterstock

Traviny podle umístění

Solitér: ostřice, kordatérie čili pampová tráva, dochan, rákosík čili rákosovka, ozdobnice, kavyl obrovský
Pro velké plochy: lesknice, rákosovka japonská, pěchava, kostřava
Na skalku: pěchava, kavyl, kostřava, smělek
Do záhonu či skupin: vousatec, sedoulek plochochvostý neboli černá tráva, ozdobnice, metlice trsnatá, bika, dochan, lalang válcovitý neboli japonská krvavá tráva, ostřice, butelua něžná
K jezírku: orobinec, skřípina, ostřice, chrastice rákosovitá, zblochan vodní, lesknice
Do nádob: ostřice, dochan neboli vousatec, rákosovka

Zdroj foto: Shutterstock

Dráždivé květy

Podobně jako u běžné trávy jsou pyly okrasných travin výrazným alergenem.

Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock

Okrasné traviny