Kapr na talíři


Původním domovem kapra je Asie. Do Evropy se dostal ve středověku. Podle některých pramenů ho přivezl roku 1245 františkánský mnich Jean de Plan Carpin, jemuž vděčí za své jméno „carpe“, což ve francouzštině skutečně znamená kapr.

Ze začátku byl chován pro okrasu, ale dlouho rybkou pro parádu nezůstal. Nejprve zpestřoval jídelníček asketických řeholníků, později se stal oblíbeným postním jídlem. Zajímavostí zůstává, že lidé věřili, že ryby rostou z vody, proto se ani kapři nepřikrmovali. Zato se jich spořádalo mnohem více než dnes. Vždyť postních dní bylo do roka až sto padesát!

Kuchyňská úprava však byla daleko pestřejší než v současnosti, kdy kapra většinou smažíme nebo pečeme. Naši předkové ho sekali, nakládali, tlačili do střívek, vyráběli z něho pomazánky, paštiky, při vaření ho kombinovali se zázvorem, skořicí, vínem. Například Magdalena Dobromila Rettigová dokázala kapra připravit trojím způsobem na černo, také na modro, se žlutou omáčkou, s kyselou smetanou, se sardelemi, smaženého, marinovaného, v rosolu, nadívaného a fašírovaného. Některé úpravy mají složitý postup, i chuťově by se nám zdály nezvyklé, je tedy pravděpodobné, že zůstaneme u osvědčených jednodušších receptů. I tak si budeme nad plným talířem blaženě pomlaskávat. Ovšem pozor na kosti!

Foto Shutterstock


Komentáře

Napsat komentář