Dovolená a zvířata


Tunisko? Chorvatsko? Krkonoše? Vaši kočku a psa bude zajímat jenom to, jestli i tam najdou misku s krmením a bedýnku s pískem. Brát je tedy s sebou nebo ne?

Smí se mnou kočka bydlet v hotelu?

Mnozí z vás stojíte před úplně novým problémem a řešíte otázky typu: může pes přes hranice? Smí se mnou kočka bydlet v hotelu? A nebude pobyt u tropického moře pro vašeho miláčka spíše stres než zábava? Nakonec se možná dostanete ke klasické nerudovské otázce – kam s ním?

Havěť všelijaká? Nebrat!

Docela určitě s sebou nepovezete akvárium se skaláry nebo dvoumetrového hroznýše královského. Také voliéru s drobnými opeřenci budete muset zanechat doma. Tady asi není o čem přemýšlet. Zkoumalové ovšem záhy začnou nahlodávat hranici mezi „nebrat“ a „brát“. Zejména děti umí být velmi vemlouvavé: „Vždyť taková želvička vlastně nic nepotřebuje, a když jedeme do Řecka, tak tam vlastně bude jako doma!“ „Proč bych nemohla vzít svoje morčátko na Šumavu? S čím bych si tam jinak hrála? A nějaké to zrní a hobliny tam přinejhorším dokoupíme.“

Po pravdě řečeno, drobotinu typu pískomil nebo suchozemská želva můžete na tuzemskou dovolenou skoro určitě bez problémů přibalit k zavazadlům. Na pokoji neopouštějí svoji přepravku a nemohou způsobit vážnější škody. Narazit na odmítnutí však můžete třeba tam, kde mají pokojskou alergickou na srst. A také nepočítejte s tím, že třeba v Krkonoších bez problémů seženete chybějící seno, zrní nebo hobliny.

Při převozu zvířecí drobotiny přes hranice ovšem můžete zažít nečekané problémy. Na mnohé plazí exoty se vztahuje úmluva CITES omezující jejich převážení z jedné země do druhé. Vždy tedy s sebou mějte doklad o legálním původu suchozemských želv, gekonů a další žoužele. Řeckému celníkovi jinak nevysvětlíte, že tuhle želvičku jste nechytili v jeho vlasti, nýbrž že s vámi putovala už z matičky Prahy a teď se jen vrací domů. A speciálně v Řecku hrozí za nelegální vývoz zvířat, přírodnin i památek vězení. Zkrátka plazy, ptactvo a rybičky, jakož i savčí drobotinu, je lépe svěřit po dobu dovolené hodné babičce nebo kamarádovi.

Kam s pejskem a kočičkou?

Smiřte se s tím, že v mnoha hotelích existují takoví „podivíni“, kteří výskyt zvířat ve svém ubytovacím zařízení nepřipouštějí. Takže nemůžete strávit dovolenou kdekoli, ale pouze tam, kde vám dovolí sdílet pokoj společně s vaším jezevčíkem, dogou, perským kocourem, nebo co to vlastně máte.

Pohyb přes hranice v rámci EU není komplikovaný. Stačí mít pro zvíře pas, který vám vystaví většina veterinářů. V dokladech musí být číslo tetování nebo čipu. Nemáte-li zvíře takto označené, nikam nejede! Dále potřebujete potvrzení o očkování proti vzteklině a potvrzení, že zvíře nevykazuje známky nemoci. V některých zemích mohou být na hranicích přísnější. Například chtějí potvrzení o ošetření proti klíšťatům, aby jim váš pejsek nepřivlekl s přisátým klíštětem některou chorobu, která se u nich zatím nevyskytuje. Podrobnější informace najdete na webových stránkách Státní veterinární správy.

Rozhodně se vyplatí psa nebo kočku ochránit před chorobami, které se u nás nevyskytují. Už na jihu Slovenska (a podle posledních zpráv i na jižní Moravě) komáři přenášejí tzv. srdeční červy. Takže místo obojku, který působí jen proti blechám a klíšťatům, ošetřete zvíře repelentem fungujícím i na komáry. Také granule raději vozte svoje, v exotičtějších zemích se na kvalitu těch místních raději nespoléhejte. Výrobky značek Pedigrie nebo Whiskass se kvalitním originálům podobají pouze názvem.

Ne všichni chovatelé mají někoho, komu by zvíře během dovolené mohli svěřit

Pes snáší horko hůře než člověk, při koupání si může rozříznout tlapku o střep, nebo někde sežere nějaký fujtajbl plný salmonel. Hlídejte si tedy své zvíře důkladně, přizpůsobte svoji dovolenkovou aktivitu jeho možnostem a mějte v rezervě dosti velký obnos na urgentní veterinární zákrok.

A ještě jedno omezení: respektujte zákaz vstupu psů dokonce i tam, kde není nikde vyvěšený. Je na vás, abyste věděli, že přítomnost psa na posvátných místech může místní lidi smrtelně urazit.

Zůstanou doma!

Jistě jste se již smířili s tím, že v některých případech se prostě po dobu dovolené musíte od zvířete odloučit. V ideálním případě pomohou příbuzní a známí. Je ovšem moudré vyzkoušet vše nanečisto, třeba jen dvakrát na půl dne, abyste prověřili, jak spolu budou zvíře a jeho opatrovník vycházet. Pes také musí pochopit, že ho v cizím prostředí nenecháváte nastálo, musí si ověřit, že se k němu po odloučení vrátíte. Pozor, jestliže odlétáte na měsíc do Kostariky, nezkoušejte svému labradorovi hrát divadlo typu: „Nic se neděje, za chvíli jsem zpátky.“ Lidé jsou z hlediska psí inteligence mizerní herci, rozporem mezi slovy a mimoslovní komunikací byste zvířátko jen zbytečně znervózněli.

Na druhou stranu, jestliže už psa nebo kočku opouštíte na delší dobu, nemusíte se celou dovolenou trápit myšlenkami „nejedl, nepil, třetího dne pošel“. Při alespoň trochu kvalitní péči vás bude při návratu vítat zvířátko živé a veselé.

Je libo hotel?

Ne všichni chovatelé mají někoho, komu by zvíře během dovolené mohli svěřit. Osmdesátiletá teta určitě nedokáže vyvenčit vašeho pitbula. A kamarádce, které doma usychá fíkus, těžko svěříte každodenní výměnu vody u vzácných papoušků.

I v případě, že svým miláčkům seženete svědomité pečovatele, může nastat nespočet karambolů vycházejících z Murphyho zákonů. „On mi Bobík utekl…“ „Ten papoušek, co jsi říkal, že stojí sto tisíc, nějak divně drží hlavu a nežere!“ „Je možné, že ta krajta vpravo dole snesla vajíčka?“ Mobilní operátoři se z podobných situací radují, ale chudák chovatel má zkaženou dovolenou. Řešením jsou zvířecí hotely. Nejsnáze seženete bydlení pro psa a kočku. Vypátrat zvířecí hotel, kde se ujmou fretky, už dá trochu shánění, ale existují i zařízení, která se ochotně ujmou čehokoli – od sklípkana nebo rybiček až po papouška kakadu.

Výraz „hotel“ je samozřejmě poněkud nadnesený. Mnohdy je zařízení strohé jako v psích útulcích, ale i to pochopitelně plně vyhovuje.

Důležité je zjistit si úroveň veterinární péče, četnost venčení, omrknout čistotu a pečlivě prostudovat smlouvu s podmínkami ubytování zvířete.

TEXT: RADKA BOROVIČKOVÁ
FOTO: PETR ŽIVNÝ A ZDENĚK ROLLER


Komentáře

Napsat komentář