Dispoziční právo k účtu


Téma bude zajímat především ty, kteří mají společný účet s jinou či jinými osobami. Podíváme se totiž, jakými pravidly se řídí a na co si dát pozor při zřizování dispozičního práva k účtu.

Banky obvykle umožňují svým klientům zmocnit další osoby, aby tyto mohly s osobním nebo firemním účtem disponovat. Tito lidé se nazývají disponenti a mají takzvané dispoziční právo. S účtem tedy mohou nakládat v takovém rozsahu, který stanoví majitel dotyčného účtu.

Práva disponenta

Disponentovi je zpravidla umožněno následující: doručovat písemnou agendu, nakládat s peněžními prostředky na účtu, ověřovat aktuální zůstatek na účtu, ověřovat pohyby a stavy peněžních prostředků na účtu, vyzvedávat výpisy z účtu a veškerou korespondenci.

Dispoziční právo je hodně využíváno v rodinách, kde je například vlastníkem účtu manžel a manželka je disponentem. Pro manželské páry však není, podle odborníků, dispoziční právo tím nejlepším řešením. Pro správu rodinných financí proto bankéři doporučují spoluvlastnictví účtu.

Zatímco u osobního účtu s dispozičním právem může s účtem plnohodnotně nakládat pouze jeden z partnerů, druhý má omezený přístup. To však neplatí u spoluvlastnictví. Zde mají oba partneři stejná práva. Nemůže tak dojít k situaci, kdy se majitel či majitelka účtu rozhodne z nějakého důvodu zablokovat disponenta. Nevýhodou je, že spoluvlastnictví účtu nabízí na českém trhu jen několik málo bank.

Společný účet není pro žárlivce

Společný účet, který si zřídí manželé, může být pro jednoho z partnerů vydatným zdrojem informací o svém protějšku. Někteří lidé nemusejí zvládat pocit, že je ten druhý sleduje na každém kroku.

O tom, že se nemá nic přehánět, věděli už naši předci. Platí to i o společných účtech. Chcete-li vědět, na kolik vás vyjde každodenní provoz domácnosti, potažmo rodiny, zřiďte si společný účet. Abyste částečně uchránili i své soukromí a duševní zdraví, které v manželství dostane nejednu ránu, ponechte si také svůj osobní účet. Na společný účet tak můžete přispívat předem určenou částkou a v případě nedostatku pak doplnit peněžní zdroje mimořádným vkladem.

Společný účet včetně osobních účtů jednotlivých partnerů/manželů splňuje přijatelný kompromis pro správu vašich peněz. Drobnou vadou na kráse je, že platíte bankovní poplatky za další účet. Psychologové však jsou téměř jednotni, že těch pár korun za zachování zdravého rozumu a často i záchranu manželství stojí.

Situace v případě úmrtí majitele účtu

Nezastupitelnou roli má dispoziční právo v případě, kdy je jeden ze členů rodiny vážně nemocný. Přestože nikdo nechce myslet na nejhorší, je dobré být na takové situace připravený. Může se totiž stát, že rodina či blízcí zemřelého by mohli zůstat do vyřízení dědictví bez peněz. Na účtu zemřelého mohou být také nastaveny trvalé platby, které vyhovovaly majiteli účtu, ale po jeho smrti už se nemusí hodit jeho blízkým. Pokud nemají pozůstalí dispoziční právo, až do vyřízení dědického řízení nemají prakticky žádnou šanci tyto platby zastavit. Vypovědět platby nelze ani tehdy, když příbuzní bance doloží, že majitel účtu zemřel. Banka sama nemá oprávnění tyto platby zastavit. Obchodní zákoník totiž stanoví, že smrtí majitele účtu smlouva o běžném účtu nezaniká. Banka tedy musí pokračovat v provádění platebních transakcí, a to až do okamžiku vypořádání dědictví a příkazů od dědiců.

Navíc, pokud není nikdo s disponibilním právem k účtu zemřelého, nemusí se blízcí až do vypořádání dědictví vůbec dozvědět, kolik peněz zanechal zemřelý vlastně na účtu a jaké transakce jsou na něm nastaveny. Banka totiž není oprávněna jim to sdělit. Tyto informace mohou finanční ústavy poskytnout jen soudu či notáři.

Příbuzní mají v případě nouze jen možnost požádat soud o ustanovení správce dědictví, případně o svolení, aby s penězi na účtu mohli do skončení dědického řízení nakládat potenciální dědici. Soud ale nemusí takové záležitosti vyhovět, zvláště pokud se zájmy dědiců rozcházejí.

Pozor na datum!

Problém s přístupem k účtu může ale nastat i tehdy, když sice majitel účtu někoho zmocnil disponovat s penězi na účtu, ale stalo se to před 1. lednem 2005. Pokud totiž v tomto případě banka nemá od majitele účtu písemné prohlášení, že zmocnění trvá i po jeho smrti, končí právně možnost dispozice s penězi datem úmrtí majitele.

Při poskytování plných mocí po 1. lednu 2005 platí naopak jiný předpoklad. A sice ten, že oprávnění nakládat s penězi na účtu trvá pro disponenta i po úmrtí majitele, pokud ten písemně nestanovil, že dispoziční právo dané osobě zaniká jeho smrtí.

Pokud má například manžel zemřelé dispoziční právo k účtu své manželky a ta písemně nestanovila, že jeho zmocnění má trvat jen po dobu jejího života, může s peněžními prostředky na účtu nakládat i po její smrti.

Dispoziční právo a exekuce

Exekutor nemůže obstavit účet, pokud je dlužník pouze jeho disponentem. Podle Nejvyššího soudu České republiky je totiž přípustné postižení pouze účtu vedeného na povinného (majitelem účtu musí být přímo dlužník). Exekutor se ale může pokusit dostat k části peněz na účtu, a to v případě, že se mu podaří prokazatelně dokázat, že na uvedený účet chodí peníze určené dlužníkovi.

Majitel účtu pak má na výběr ze dvou možností: Za prvé, že dobrovolně vydá finanční částku, která dle názoru exekutora náleží povinnému, nebo se ve druhém případě vystaví riziku, že bude proti němu podána takzvaná poddlužnická žaloba.

Je proto potřeba, aby si majitel účtu zvážil, nakolik má šanci doložit, že dlužník nemá na peníze na jeho účtu nárok. Typickým příkladem je výplata zasílaná na účet třetí osoby. Tento účet nemůže být blokován, ale soudní exekutor může po dotčené třetí osobě požadovat vydání těchto finančních prostředků.

text: René Flášar
foto: Shutterstock

Dispoziční právo k účtu


Komentáře

Napsat komentář