Daňový řád


Dne 3. 9. 2009 byl ve Sbírce zákonů ČR publikován zákon č. 280/2009.

Tak jsem ti přejmenovala, řádné manželovo přiznání na řádné manželovo tvrzení.

Jde o daňový řád, který od 1. 1. 2011 nahradil dosavadní zákon o správě daní a poplatků č. 337/1992.

Zákon o správě daní a poplatků byl již mnohokrát novelizován a stal se tak nepřehledným. Nový daňový řád by měl být přehlednější a jeho užití by mělo být snadnější. Obsahově navázal na dosavadní judikaturu Nejvyššího správního soudu ČR a Ústavního soudu ČR, která v současné době poskytuje výklad sporných ustanovení zákona o správě daní a poplatků.

Nová terminologie

Nový daňový řád zavádí v některých případech novou terminologii, např. místo pojmu „řádné daňové přiznání“ a „dodatečné daňové přiznání“ se bude nově používat pojem „řádné daňové tvrzení“ a „dodatečné daňové tvrzení“ a místo pojmu „pracovníci správce“ užívá zákon pojmu „úřední osoby“. Pojmy se snaží daňový řád provázat s ostatními právními oblastmi, např. se správním řádem či novým trestním zákoníkem, aby nedocházelo k výkladovým potížím, jelikož tyto právní předpisy mají vzájemné souvislosti. Daňový řád představuje speciální zákon k obecnému správnímu řádu a trestní zákoník na daňový řád odkazuje v některých svých ustanoveních a obráceně.

Odvolání má odkladný účinek

Důležitou změnou je zavedení odkladného účinku odvolání proti rozhodnutí správce daně, jímž daňovému subjektu doměří daň vyšší, než jakou přiznal v daňovém přiznání. Do loňského roku odvolání proti dodatečnému daňovému výměru odkladný účinek nemělo a pokud daňový subjekt doměřenou daň nezaplatil, byl u něj evidován daňový nedoplatek (i přesto, že podal odvolání). To mohlo vést k jeho znevýhodněnému postavení, protože v některých situacích musí osoba dokládat svoji bezdlužnost (např. při žádosti o úvěr), jejíž potvrzení by nezískala a dokonce by mohlo dojít i k exekuci.

Prekluzivní lhůta

Další novinkou je přesné vymezení běhu prekluzivní lhůty pro vyměření daně. Tato problematika je v současnosti řešena judikaturou, kdy tzv. výklad 3+1 (počítán i rok, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání) Nejvyššího správního soudu byl nově nahrazen výkladem 3+0 Ústavního soudu, který tak o rok zkrátil možnost správce daně vyměřit daňovému subjektu daň.

Aby nedocházelo k výkladovým potížím, stanoví daňový řád přesně běh prekluzivní lhůty, která nově počne běžet ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání, nebo v němž se daň stala splatnou, aniž zde byla současně povinnost podat řádné daňové přiznání.

Prekluzivní lhůta je i nadále tříletá, počátek jejího běhu je však nyní již přesně definován a nemělo by docházet ke sporům o její výklad. Doposud lhůta běžela od konce zdaňovacího období (tj. roku), ve kterém vznikla daňová povinnost. Nyní začíná běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání. Prakticky je to tedy takto: Fyzická osoba podala 25. 3. 2011 daňové přiznání za rok 2010. Finanční úřad může daň vyměřit nebo doměřit do 25. 3. 2014.

Opakovaná kontrola

Dalším problémem řešeným v současnosti pouze judikáty, je možnost opakované daňové kontroly. Tato bude možná a zákon nově přesně definuje podmínky, které musí být splněny – jde o případy, které v podstatě odpovídají podmínkám pro obnovu řízení. Kontrolu lze opakovat jen tehdy, pokud finanční úřad zjistí nové skutečnosti nebo důkazy, které nebyly známé při prvotní kontrole a které zakládají pochybnosti o stanovení daně. Rozsah opakované kontroly musí odpovídat pouze nově zjištěným skutečnostem.

Další nová ustanovení

  • Placení daní – velmi kritizována byla nutnost platit daně bezhotovostně o několik dnů dřív, než skončila lhůta pro podání daňového přiznání. Nově získávají poplatníci na připsání daně na účet finančního úřadu čtyři pracovní dny, teprve potom poplatníkovi hrozí sankce.
  • Podání daňového přiznání – pozdní podání přiznání má za následek pokutu. Tato sankce činí za každý den prodlení 0,05 procenta (respektive 0,01 procenta v případě daňové ztráty) z částky daně. Minimálně se platí částka 500 korun a maximálně může pokuta vyšplhat až na 300 tisíc korun. Končí možnost prominutí pokuty či penále ze strany finančního úřadu. Tuto možnost má jen ministr financí.
  • Povinnost FÚ – postavení poplatníka se zlepší také v tom, že finanční úřady mají povinnost zdůvodňovat svá rozhodnutí, případně uvádět podklady k těmto rozhodnutím. Poplatník je tedy v lepším postavení než před rokem 2011, kdy mnohdy ani nevěděl, co je mu vytýkáno.
  • Zpřesňují se pravidla pro doručování fyzickým i právnickým osobám, která mají zamezit sporům o to, zda byl dokument doručen, či nikoliv.
  • Daňové nedoplatky – mění se pořadí placení daní, pokut, penále a různých příslušenství daně. Pořadí je nyní následující: nejprve se platí nedoplatky na dani, nedoplatky na příslušenství, vymáhané nedoplatky a příslušenství. Nebude tedy docházet ke zbytečnému navyšování nedoplatku o úroky, protože nedoplatky na dani oproti předchozímu stavu mají v této nové úpravě prioritu číslo jedna.
  • Nový daňový řád je zatím přijímán s uspokojením, a to jak podnikateli, tak odborníky. Velmi je oceňováno zrovnoprávnění vztahu mezi poplatníkem a finančním úřadem. Text daňového řádu můžete najít na internetových stránkách www.business.center.cz

TEXT: MGR. BARBORA PEKOVÁ
KRESBA: JIŘÍ NOVÁK


Komentáře

Napsat komentář