Založení chodníku

Rubrika: Stavba, Stavební materiály, Stavíme krok za krokem, Zahrada, Zahradní stavby

Chodníky či cesty z dlažby či kamenů, pokládaných do pískového lože, patří k osvědčeným a často voleným řešením s mnoha výhodami. Základem funkční, pevné, stabilní a trvanlivé zahradní cesty je vždy důkladně upravený podklad.

Souvislá a pravidelná dlažba chodníku se nejsnadněji udržuje

Pro pokládku betonové (vč. zámkové) dlažby, velkoplošných betonových dlaždic i kamenů „na sucho“ do pískového lože existuje shodný obecný postup, který je vhodné dodržovat při standardní pokládce jakéhokoli skládaného pochozího povrchu bez použití betonu. V detailech se pak bude postup lišit při pokládce souvislého povrchu ze zámkové dlažby, u dlaždic s ponecháním širších spár, u kamenů s různými rozměry i u žulových kostek.

Připravíme si:

Rýč, krumpáč, lopatu, hrábě, koště, kolíky, provaz, srovnávací lať, gumovou palici, metr, vodováhu, stavební kolečko, vibrační desku

Dlažba typu „kost“ patří mezi oblíbené díky nízké ceně a snadné pokládce

Postup prací:

Pomocí kolíků a dvou provázků vyznačíme linii cesty. Měla by být dostatečně široká, abychom po ní mohli projet s kolečkem.
Úsek pro cestu vykopeme. Pro standardní pochozí plochy se za dostatečnou hloubku výkopu považuje 30 až 35 cm. Hloubku ovlivňují klimatické podmínky. Čím chladnější místo, tím hlubší by měl podklad být. V úvahu musíme vzít i výšku dlažby, ta se odvíjí od zatížení cesty. Důležitý je rovněž správný sklon, aby se na cestě nedržela voda nebo netekla k základům staveb. Směrem od budov se zachová 2% spád, respektive sklon 15 mm na metr.
Výkop vyložíme separační geotextilií, která zabrání prorůstání kořenů i stavební činnosti mravenců. Obojí může narušit soudržnost podkladu.
První část výkopu (nyní pracujeme po úsecích) zasypeme zhruba 20 až 30 cm vrstvou kamenné drtě, pomocí stahovací latě ji srovnáme do roviny a zhutníme, nejlépe vibrační deskou.
Na kamennou drť přijde vrstva písku, jemného štěrku nebo jejich směs, obvykle ve výšce 5 cm. Je třeba počítat s tím, že po finálním zhutnění dlažby se podkladová plocha sníží asi o 1 cm. Pro kvalitu dlažby je podstatné vytvořit co nejrovnější lože, proto na okraje budoucí cesty položíme kolejnice, postačí například trubky nebo hranoly, a s pomocí vodováhy je srovnáme do roviny. Přes ně dáme stahovací lať, kterou pojezdem po kolejnicích písek stejnoměrně roztáhneme po výkopu. Kolejnice vyndáme a otvory po nich zasypeme. Na urovnanou vrstvu již nevstupujeme.
Zámkovou dlažbu pokládáme se spárami o tloušťce 3 až 5 mm, u keramické a betonové dlažby či kamenů lze ponechat spáry širší, aby cesta působila vzdušně a přírodně. Pokládku zakřivených úseků cesty začínáme ve vnitřním poloměru. Udržet konstantní výšku finální vrstvy a správný spád pomůže napnutý provaz či lať a vodováha. Při pokládání dlaždice rovnáme gumovou palicí od nejnižšího místa k nejvyššímu. Spáry vyplníme křemičitým pískem o zrnitosti 0–4 mm, který zabraňuje uchycení plevelů a mechu. Položenou dlažbu zhutníme pomocí vibrační desky s gumovou podložkou, aby se odstranily výškové rozdíly. Spáry dosypeme pískem a cestu zameteme.

Zatravňovací dlaždice zajistí dostatečně pevný povrch pro chůzi či popojíždění, ale zároveň umožní prorůstání tráv

Přehled betonových dlažeb

Betonová dlažba se vyrábí lisováním z betonu za vysokého tlaku. Původně vznikla jako levnější náhrada za žulové kostky. V posledních letech však prošla tak velkým vývojem, že se stala zajímavým a vyhledávaným materiálem pro zpevnění cest kolem domu a v zahradě.

V současné době se betonové dlažby vyrábějí ve velmi širokém sortimentu. Vedle již klasických šedivých čtvercových či obdélníkových tvarovek se objevují dlaždice rozmanitých pravidelných i nepravidelných tvarů v mnoha barvách a odstínech a také v mnoha povrchových úpravách. Některé typy připomínají štípané či řezané kamenné desky, kostky či dokonce šlapáky z mnoha druhů kamene. Jiné napodobují nové i letité cihly, další říční valouny, ale třeba i prkna nebo špalíky. Mají i naprosto originální tvary, které v přírodě nenajdete – například vlnky nebo kytičky.

Spolu s dlažbou se vyrábí i řada doplňků (obrubníky, palisády, žlábky pro odvod vody, zdicí prvky pro stavbu schodišť i plotů nebo na obklady, bloky pro zpevnění svahů, bazénové lemy apod.). Společně tvoří ucelený systém. Díky této široké nabídce se betonové prvky dají použít na zpevnění příjezdových cest, parkovacích ploch, nájezdů ke garážím, na chodníčky, terasy, dvorky, do okolí bazénů, na stavbu zahradních cest i schodišť, zahradních zídek, podpěrných stěn a odpočinkových ploch.

Na položení dlažby ve velké ploše výrobci doporučují objednat si odbornou firmu, která se postará o zaměření, urovnání terénu, uložení podkladních vrstev i samotnou pokládku. Do vydláždění malé plochy se můžete pustit i svépomocí. Abyste dosáhli dobrého výsledku, je nutné nezanedbávat přípravu a nejprve si nakreslit přesný plánek. A nezapomeňte: základem úspěchu je dokonale zhutněný podklad a pečlivá práce.

Zámková dlažba

Jedním z nejoblíbenějších typů je tzv. zámková dlažba. Kostky, obdélníky, vlnky či kosočtverce z betonu se spojují tak, aby do sebe vzájemně zapadaly a po usazení vytvořily celistvou zpevněnou plochu. Předností zámkové dlažby je především vysoká odolnost a mrazuvzdornost, což jsou vlastnosti nezbytné u větších, hodně namáhaných ploch – u přístupových cest, chodníků, dvorů. Zámková dlažba se zpravidla pokládá na sucho na zpevněnou vrstvu štěrku.

Skládaná dlažba

Vibrolisované tvarovky, často ve tvaru čtvercové dlaždice s hladkými hranami, se na plochu skládají podobně jako například keramická dlažba nebo cihly. Vyrábějí se v mnoha typech a liší se především povrchovou úpravou: mohou být broušené, tryskané, broušeno-tryskané, vymývané, hladké, s reliéfem a řezané. Řezané formáty mívají po okrajích fazetu. Skládaná dlažba se pokládá na sucho na vymezovací terče, do maltose vého lože nebo na kamennou drť. Podle typu zatížení se liší počet podkladních vrstev.

Zatravňovací dlažba

Vlastně jde o zvláštní typ zámkové dlažby, kterou prorůstá tráva. Je vhodná především k dláždění příjezdových cest nebo stání automobilů, u kterých chceme zachovat vzhled trávníku. Využijeme ji i na mírně svažité plochy. Nehodí se na chodníky, protože se po ní špatně chodí, zvláště v botách na vysokém podpatku či s holí. Dobře se po ní nejezdí ani s kočárkem. Pokládka je obdobná jako u zámkové dlažby.