Zahrada v modrém

Modrá je magická barva, která na vaši zahradu přiláká iluzi nebe. Kouzlem modrojasu oplývají především dekorativní hortenzie. Konkurují jim svícovité stračky a tajuplné oměje. Na opačném konci modré zahradní palety kvetou poetické pomněnky a nezvalovské rozrazily.

Letničkové chrpy milují slunce a proto se používají ve směsích do květných luk. foto Zdeněk Roller

Většina zahradních modrásků jsou trvalky, budou zdobit vaši zahradu řadu let. Keřovité hortenzie přilákají na zahradu atmosféru francouzské Bretaně, zatímco podrostoví drobňásci – bakopy, tařičky, pupkovce, pomněnky a zběhovce – nabarví šmolkou přízemní výsadbu.

Modrá barva nebývá na zahradách příliš zastoupená, o to více zaujme. foto Zdeněk Roller

 

Modří dlouháni – oměj, stračka a chrpa

Vyšší patro patří modře kvetoucím solitérům. Do této kategorie patří především bohatě kvetoucí stračky, jimž se daří v polostínu až na slunci. Hybridní kultivary s dlouhým a pevným stonkem okouzlují jak výškou, tak bohatostí květů, některé z nich však mají kratší životnost. Zahradnictví je nabízejí v mnoha tónech modré a modrofialové.
K zahradním dlouhánům patří i fascinující oměj šalamounek. Jeho velkokvěté hybridy se pěstují na zahradách jako solitérní trvalka, vynikne i ve skupinách jiných trvalek či mezi keři.

Zahradní kultivary straček nabízejí mnoho velikostí i barevných odstínů květů a vydrží kvést dlouho. foto Zdeněk Roller

Sázejte ho však mimo dosah dětí – celá rostlina, včetně kořene, je prudce jedovatá. Jedovatý je pro lidi i nektar z květů.

Trio vyšších rostlin uzavírají pronikavě modré chrpy, které se odvozují od půvabné letničky – chrpy polní. Zahradní kultivary existují v podobě letniček i trvalek.

Chrpy – trvalky mají robustní a velké květy. Letničky mají jemné květy, které mohou být jednoduché nebo plnokvěté. Uplatní se jako součást trvalkových záhonů a skupinových výsadeb, ale i jako solitér.

Oměj šalamounek roste takto vzpřímeně jen v závětří a s dostatkem prostoru kolem sebe. foto Zdeněk Roller

 

Polní chrpa

Chrpa modrá je jednoletka a také léčivka, která k nám kdysi přicestovala s obilím. Někdejší obtížný polní plevel dnes najdete na okrajích polí, u polních cest, skládek a železničních náspů. Svědčí ji kyprá, výživná, vlhká až vysychavá půda s mírně kyselým pH.

Mezi nepřeberným množstvím barev kosatců snadno najdeme i modré kultivary. foto Zdeněk Roller


Šalamounek a jeho přilba
Střevíčky do nebe, čertův pantoflíček – to jsou lidová označení byliny odvíjející se z její jedovatosti. Charakteristický přilbový tvar horního kališního plátku květu se postaral o pojmenování šalamounek, pramenící z podoby s přilbou, která údajně zdobila hlavu krále Šalamouna. Zvednout tuto přilbu a opylit rostlinu zvládnou jen silní čmeláci.


Hortenzie mohutnějí až s věkem. foto Zdeněk Roller

 

Dominanta zahrady – hortenzie velkolistá

Růžové, temně fialové a především sytě modré. Kvetou od jara do konce léta, na podzim krášlí záhony uschlými květenstvími. Na zahradě mohou velkolisté hortenzie převzít roli barevné dominanty – dorůstají až do výšky metr a půl. Svědčí jim polostín a dostatek vláhy, ostatně v přírodě rostou převážně v lesích.

S mohutnými hortenziemi ladí podrost z host, kapradin a ozdobných travin, ale i půdopokryvné nízké bambusy, vrbiny, pachysandra a břečťan. Tyto rostliny si poradí i v kyselé půdě.


Aby byla modrá, potřebuje hliník
Květy hortenzie mění zbarvení podle kyselosti půdy. Výrazně kyselá reakce uvolní z půdních minerálů hliník nezbytný pro vznik modrého zbarvení. Hortenzie v méně kyselých půdách tak kvetou jen růžově. Proto se pro hortenzie prodává speciální hnojivo s hliníkem.

Hortenzie velkolistá má raději polostín a přiměřené vlhko. foto Zdeněk Roller


Méně známé hortenzie
Kromě výrazně kvetoucí hortenzie velkolisté se na zahradách pěstuje i hortenzie stromkovitá (opadavý keř, kvetoucí bíle až zelenkavě), kuželovitě kvetoucí hortenzie latnatá (kvetoucí bíle až růžově) a bujná hortenzie popínavá (kvete bílými okolíky), která se hodí ozelenění větších ploch ve stínu, zdí a skal.

Neobvyklé květenství hortenzií. foto Zdeněk Roller


Květ hortenzie
Všechny hortenzie spojuje unikátní stavba květů. Plodné květy uprostřed květenství mají pět kališních a korunních lístků. Po obvodu květenství najdeme neplodné velké květy jen se čtyřmi kališními lístky. Ano, barevné plátky vytrvávající i na uschlých lodyhách, jsou lístky kalichu, který bývá u ostatních květin zelený.


 

 

Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller

Zahrada v modrém