Slivoň špendlík

Šťavnaté špendlíky jsou chutné syrové, vyrábět z nich lze i džemy či pálenku. Foto: Shutterstock

Této neprávem opomíjené kulturní odrůdě s menšími sladkými plody se říká žlutá švestka. Potěší každého, kdo si rád pochutná na domácích ovocných koláčích, džemech či pálence.

Přestože nejhojněji byly špendlíky rozšířeny na jihovýchodní Moravě, kde je příznivější klima, patří k odolnějším dřevinám, které prosperují i ve středních až vyšších polohách. Navíc oproti ostatním slivoním netrpí na škůdce a choroby. V minulosti však údajně tyto ovocné stromy téměř zlikvidovala nemoc šarka. Výhodou odrůdy je i samosprašnost. Plody dozrávají v polovině srpna, mají aromatickou slabě mandarinkovou vůni a chuťově se přibližují meruňkám.

Zbarvení plodů myrobalánu může být žluté, červené či modrofialové. Foto: Shutterstock

Žlutá švestka

Pro tvar, barvu i vůni plodů se slivoni špendlíku, jak zní její oficiální název, přezdívá žlutá švestka. Označení špendlík nevzniklo podle vzhledu plodu, jenž může evokovat skleněnou hlavičku pomůcky na šití, proslavený to odznak Vontů ve foglarovkách, ale na základě úzké špičaté pecky.

To, že před sebou máte skutečně tuto odrůdu, poznáte za prvé podle místa růstu. Setkat se s ní můžete pouze v zahradách anebo sadech, nikdy ve volné přírodě, kolem cest apod. Tam se vyskytují původní či zplanělé druhy slivoní, nejčastěji mirabelky a myrobalány. Špendlík je vždy strom podobající se tvarem koruny své příbuzné švestce obecné. Je však nižšího vzrůstu, dosahuje výšky mezi 4 až 7 metry a šířky do 4 metrů. Podobu se švestkou lze najít rovněž v opadavých listech a bílých květech.

Pro tvar a barvu plodů se slivoni špendlíku říká žlutá švestka. Foto: Shutterstock

Nároky na pěstování

Slivoním se obecně nejlépe daří ve středních polohách s nadmořskou výškou 300 až 500 m n.m., ale v případě zejména před severními větry chráněného stanoviště bude špendlík prosperovat i ve výšce 600 m n. m. Místo volte slunné, s těžší spíše jílovitou vlhkou, ale dobře propustnou nekyselou půdou. Mrazuvzdornost do značné míry záleží na druhu podnože, nejpoužívanější myrobalán ji zvyšuje, současně se dobře přizpůsobuje půdním podmínkám.

Slivoň švestka je ovocný strom dorůstající až sedmimetrové výšky. Foto: Shutterstock

Správná výsadba

U prostokořenných stromků je nejpříhodnější podzimní výsadba, možná je i na jaře, ale tím přicházejí o zimní vláhu, a je proto nutná vydatná častější zálivka, aby se uchytily. Špendlíky zakoupené v kontejneru můžete sázet prakticky po celý rok s výjimkou mrazů a vysokých teplot. Výsadbová jáma musí být široká natolik, aby se v ní pohodlně rozprostřely kořeny. Na dno jámy vsypte hnůj, další vrstvou bude vykopaná zemina promíchaná s kompostem v poměru 3 : 1. Třetí vrstva, jíž stromek zasypete, bude sestávat v poměru 1 : 1 ze zeminy a substrátu, jenž doplní potřebné živiny. Stromek uložte do jámy tak, aby místo roubu zůstalo 10 až 15 cm nad povrchem země. Po výsadbě a také v období násady plodů nezapomeňte na dostatečnou zálivku. Po výsadbě stromky zastřihněte tak, že ponecháte pouze tři až čtyři základní větve a terminální (střední) výhon. Ponechané výhony ještě zkraťte natolik, aby je střední výhon převyšoval zhruba o třetinu.

Květy jsou složeny z pěti korunních lístků a mají čistě bílé zbarvení. Foto: Shutterstock

Chutné na mnoho způsobů

Kromě přímého konzumování mají špendlíky výborné využití v kuchyni. Aromatické plody zužitkujete v ovocných koláčích či knedlících, kde je jejich předností, že se nerozpečou, a dokonce si uchovají i barvu čerstvého ovoce. Hodí se též k výrobě výtečných džemů, které si chuťově nezadají s meruňkovými. A do třetice k destilaci, jejímž výsledkem je až 50% delikátní pálenka, prý lepší než klasická slivovice ze švestek.

Drobnější žluté kulaté plody patří mirabelce. na osluněném místě mívají karmínové tečky. Foto: Shutterstock

Text: Zuzana Ottová, foto: Shutterstock

Slivoň špendlík