Proč bývá vlhký dům

Máte-li problémy s vlhkostí v domě, řiďte se stavařským pravidlem, podle nějž je vždy nutné začít odstraněním příčin vlhkosti zdiva a teprve poté se zabývat řešením jejích důsledků.

Právě proto je velmi důležité najít co nejdříve odpověď na otázku, co způsobuje vlhkost v domě a kde se ve zdech bere nechtěná voda. Vlhkost do stavby proniká nejčastěji špatnou nebo porušenou hydroizolací základových pasů či základové desky. U starších domů často hydroizolace úplně chybí. Kromě toho může do stavby zatékat střechou, narušeným vodovodním či odpadním potrubím. Roli může hrát i vliv hydrogeologických poměrů v místě stavby, zejména vlastnosti podloží včetně propustnosti jednotlivých vrstev nebo úroveň a charakter spodní vody a její kolísání v čase, například v souvislosti s množstvím srážek.

Strašák vzlínající vlhkosti

K pronikání vody do zdiva dochází především vzlínáním vody z podzákladí. To způsobuje pohyb vody v porézních materiálech (cihly, kámen) v důsledku působení kapilárních sil. Voda a v ní obsažené škodlivé soli mohou pronikat zdivem i do značných výšek. Závisí to na složení zdiva. Póry stavebních materiálů v každém případě „sají“ vodu ze země jako houba a vlhkost stoupá stěnami v některých případech až pod strop, protože nenaráží na bariéru v podobě hydroizolace, případně snadno proniká trhlinami v ní.
Výška, do jaké ve zdi vzlínající vlhkost vystoupí, je závislá na několika faktorech, například na velikosti pórů ve zdivu, typu malby nebo tapety a množství vlhkosti v zemi. Ve většině případů vzlínající vlhkost nevystoupí výš než 1,5 m, ale pokud je stěna natřená nepropustnou membránou, například nějakým speciálním vodě odolným nátěrem, může vystoupat i do dvou metrů nebo výš.

Příčinou mokra ve zdech bývají i poměrně banální a snadno odstranitelné důvody, jako třeba přetékající nevyčištěné okapy

Vzlínající vlhkost poznáte podle charakteristických map na zdivu, bobtnajících (puchýřujících) a opadávajících omítek i zatuchlého zápachu. Ve vodě obsažené soli vytvářejí na omítkách typické mapy a solné výkvěty. V chladných místech vlhkost rovnou kondenzuje, což souvisí s následným výskytem plísní.
Vlhkost prostupující stěnami je samozřejmě příčinou i zvýšené vzdušné vlhkosti v domě. Ta se projevuje zarosenými okny nebo zrcadly, upozorňují na ni i zašedlé skvrny či plísně na zdech v interiéru.
Je nutné připomenout, že kromě řady prokázaných negativních vlivů na lidské zdraví má vlhkost s plísněmi ničivý dopad na nábytek, koberce, obklady či podlahy a způsobuje i nemalé tepelné a energetické ztráty především tím, že znehodnocuje vrstvy izolace a snižuje tím i jejich izolační vlastnosti.
I proto je před dodatečným zateplení fasády, výměnou oken či dalšími opatřeními ke snížení tepelných ztrát v domě nezbytné nejprve odstranit příčiny přílišné vlhkosti vzduchu. Zateplením nebo výměnnou oken se totiž může situace ještě zhoršit, protože tepelná izolace „zabrzdí“ i tu část vlhkosti, která by jinak dokázala přirozeně prostupovat stěnami ven.
Dokonale těsnící nová okna pak mohou zabránit i výměně vlhkého vzduchu přirozeným větráním v místech, kde původní okna a rámy propouštěly vzduch různými štěrbinami a netěsnostmi.
Je ale důležité nezapomenout, že příčiny vlhkosti mohou být i jiné a než ztratíte spoustu času i peněz chybně zvoleným postupem sanace, raději se pokuste zdroje vlhkosti spolehlivě odhalit.

Bobtnající a odpadávající omítka je jedním ze spolehlivých signálů vzlínající vlhkosti ve zdivu

Kde se bere voda

Odborník může už pouhým okem odhalit to, co nezkušený majitel nemovitosti s mokrými zdmi bohužel ne, totiž že různé typy vlhkosti mívají charakteristický vzhled. Vlhké skvrny se mohou lišit velikostí, množstvím, ohraničením, případně i změnami během určitého času. Pozvete-li si k odhalení důvodů vlhka v domě před zahájením sanačních prací odborný průzkum, což je nepochybně rozumné, analyzuje specialista kromě vlhkých míst na stěnách i stav střechy, klempířské prvky, parapety i fasádní sokly.
Narušení, opotřebení či špatné provedení stavebních a konstrukčních prvků v těchto místech může být jednou z příčin problému.
Příčin se lze přesněji dopátrat i změřením vlhkostních hodnot a obsahu solí ve zdivu a vyhodnocuje se i pórovitost, nasákavost či hydrofobní vlastnosti použitého stavebního materiálu.
Voda se do zdiva dostává kvůli dešti, zatékání z chodníku, unikání splašků či vzlínání spodních vod. A důkladný průzkum může tuto nevítanou bránu pronikání nežádoucí vlhkosti spolehlivě odhalit. Je to drahé, ale zpravidla ve výsledku ne tak drahé, jako zbytečně provedená a neúčinná opatření na špatných místech.
Průzkum také zjistí, jak byla stavba proti vlhkosti původně chráněna, zda je průběžně udržovaná, jaký vliv mohou mít na vlhkost provozní podmínky domu a četnost větrání, jak se kvůli možným stavebním zásahům změnily podmínky působení vlhkosti a proč případně mohou selhávat hydroizolační i další opatření.
K závěrům specialisté docházejí na základě prověření stavu zdiva, tepelně vlhkostních parametrů i průzkumu okolí domu včetně posouzení vlivu sousední zástavby. Vždy se ověřuje druh a tloušťka zdiva, způsob zdění a kompaktnost zdicího materiálu. Analýza odhalí i nejrůznější časované bomby typu přizdívek, asfaltových nátěrů či cementových omítek na provlhlých stěnách či krycí disperzní nátěry na fasádách. Proto se zkoumá i materiálové složení povrchů stěn a pomocí sond se prověří i místa, kam není vidět, například stav hydroizolace základů.
Někdy však můžete odhalit příčiny a naplánovat řešení i bez složitých průzkumů. Pokud do domu zatéká, nebo se chalupa opírá neizolovanou zdí se smíšeného zdiva o svah až téměř pod střechu, nevyhnete se náročným opravám a rozhodně nepomůže častější větrání.
Radikální opatření vyžaduje i vlhkost vzlínající kvůli chybějící nebo zničené hydroizolaci.

V domech s dřevěným obložením stěn se voda často začne ukazovat právě na dřevěných obkladech

Pozor na rosný bod

Jednou z příčin vlhkosti v domě je i takzvaný rosný bod. Je to hodnota, po jejímž dosažení a překročení se v ochlazovaných konstrukcích domu spouští proces kondenzace vodních par. Rosný bod je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami a již nedokáže více vodních par absorbovat. Relativní vlhkost vzduchu v tu chvíli dosahuje sto procent, takže vzduch už nedokáže přijmout více vodní páry. Ta začíná kondenzovat do kapalného skupenství v podobě vodních kapek.
U novostaveb se typ konstrukcí a materiálové složení zdiva navrhuje s ohledem na dosažení příznivých hodnot rosného bodu, ale u starých či různě dostavovaných domů nezbývá než tuto hodnotu ovlivnit pomocí nejrůznějších doplňkových opatření, ať už jde o nucené, či přirozené větrání nebo odstranění dalších důvodů pro zvýšenou vlhkost vzduchu v interiérech.

Dobré rady

  • Hledejte nejprve příčiny vlhkosti a teprve po jejich odstranění přistupujte k řešení škod, které vlhkost způsobila.
  • Není-li příčina mokrých stěn či vysoké vzdušné vlhkosti v domě zjevná, objednejte si odbornou analýzu stavby. Náklady na ni jsou zpravidla nižší než finanční ztráta na nesprávných sanačních opatřeních.
  • Vlhkost se dá do domu i „zazdít“ při stavbě, odborníci proto doporučují končit hrubou stavbu či rekonstrukci nejpozději na konci léta.

Zopakujme si

Příčinou zvýšené vlhkosti v domě může být:

  • Dešťová voda, která zatéká z chodníku
  • Unikání splašků
  • Vzlínání spodních vod
  • Narušená střešní krytina
  • Špatně udělané klempířské prvky na střeše
  • Netěsné parapety
  • Fasádní sokly
  • Chalupa se opírá neizolovanou zdí ze smíšeného zdiva o svah až téměř pod střechu
    Zvýšený rosný bod

Text: Richard Guryča
Foto: Archiv firem

Proč bývá vlhký dům