S výhledem na Orlické hory

Nad Jablonným nad Orlicí, na kopci v polích s dalekými výhledy, stojí pod korunami vysokých lip bývalá zemědělská usedlost. Původní majitelé by se asi podivili, jak se tu dnes žije. Zrekonstruovaný obytný dům slouží dál bydlení, ale už se tu nehospodaří. Stodola je přeměněna na výtvarnou dílnu a z výminku je malá galerie s ubytováním.

Stavení pocházejí z doby kolem roku 1856. „Moji rodiče to tady kupovali v sedmdesátých letech minulého století, byla to vybydlená prázdná usedlost uprostřed luk a polí,“ říká Eva Ika Anderlová. Obytné stavení s chlévem, výminek a stodola ohraničovaly malý dvůr uzavřený na čtvrté straně zdí s vraty. Tato dispozice zůstala zachována i dnes.

Rekonstrukce na etapy

Eviny rodiče si pro víkendové bydlení zrekonstruovali přízemí obytného domu s chlévem. Když se sem v devadesátých letech nastěhovala Eva s tehdejším manželem, provedli v domě další úpravy, aby se jim pohodlně bydlelo. A hlavně využili stodolu. Její velkorysý prostor rozčlenili a vytvořili si zázemí pro svou práci – udělali v ní keramickou dílnu. Aby do ní přivedli hodně světla, nechali do stěn vsadit veliká kovová okna s malými tabulkami a stejně prosklená kovová mřížová vrata, která vyrobil umělecký kovář Standa Horníček. V plánu jsou i druhá, která prosvětlí oddělený prostor, ve kterém se chystá sochařský ateliér.

Do dolního domku se dá vstoupit ze dvorku přímo do jídelny. Dveřmi vpravo se pokračuje do společenské místnosti

Ze společenské místnosti je prosklenou stěnou nádherný výhled do zahrady. Je tu i hlavní vstup do domu

Proměna dolního domu

„Později přišel na řadu dolní dům, jak říkáme výminku,“ informuje nás Ika. „Původní dělicí příčky byly vybourány, v přízemí částečně otevřeném až do krovu vznikl velký společenský prostor s prosklenou stěnou, která nabízí úchvatný výhled do přírody. V podkroví zatepleném čedičovou vatou a obloženém smrkovými palubkami byly vybudovány dvě ložnice pro oba syny.“ To už tu žila Ika po rozchodu s manželem s kluky sama.
A loni došlo na další úpravy bývalého výminku. Starší syn se odstěhoval, mladší má nový pokoj v horním domě, jehož půdu také stačila Ika s partnerem, sochařem Davidem Exnerem, před několika lety přestavět.
Nově byla vybudována kuchyně a koupelna, které tu chyběly, schodiště dostalo jiné dřevěné zábradlí s lany a byla rozšířena chodbička v patře. Objekt, stejně jako dílna a dům, má etážové vytápění radiátory i jedna kamna.

Jednu z podkrovních ložnic odděluje od chodby prosklená vitrína na výstavu keramiky

Ložnici otočené do dvorku zajišťují soukromí plisované roletky na oknech

Vzdušný a moderní

Přestože výminek není veliký, jeho interiér působí velmi vzdušně. V přízemní společenské místnosti k tomu přispívá prosklená stěna, částečné otevření do krovu a propojení se schodištěm. Dvě podkrovní ložnice nejsou od chodbičky odděleny pevnými stěnami – v jednom případě ji nahrazuje prosklená vitrína na keramiku, ve druhém kombinace originálně pomalované příčky se sklem.
Moderní vzhled dávají interiéru použité materiály. Na podlaze ve společenské místnosti je betonová stěrka s šedým nátěrem, některé stěny a komín mají obklad z klinkerových pásků. V podkroví se uplatnily OSB desky, jsou na podlaze, na obkladech a jsou z nich i dveře. Natřené bílou nebo šedou barvou působí zajímavě. Část podlahy v podkrovní chodbičce a šikmou plochu místo části schodiště tvoří kovový rošt.

Koupelna je vytvořena v minimalistickém stylu

Oku lahodící zákoutí z dílny Evy Iky Anderlové v bývalé stodole

Nábytek kontra doplňky

Zařizovací předměty v dolním domku mají střízlivý design a většinou nenápadné barvy, především bílou, šedou, černou. Kuchyňský nábytek ze smrkového masivu a lavici v jídelně vyrobili na míru truhláři Mrázkovi z Bystrce, ostatní vybavení je z prodejny Kosařových v Žamberku.
Ale zato doplňky v podobě keramického nádobí, váz, džbánů a podstavců lamp hrají všemi barvami a interiér oživují. Stejně tak abstraktní obrazy na stěnách namalované naší hostitelkou.

Dílna ve stodole získala velkými okny a prosklenými dveřmi hodně světla

V bývalé stodole je dost prostoru na práci. V oddělené glazovně stojí keramické pece, v další části se chystá Davidova sochařská dílna

Dříve výminek, dnes galerie

„Celý dům funguje jako výstavní expozice našich keramických děl,“ vysvětluje svou ideu Ika. Má hezký název – galerie „napoli“. Je možné tu uspořádat workshop nebo si objekt i pronajmout na dovolenou. Tato galerie navazuje přes dvorek na stodolu s dílnou, kde vzniká keramika, obrazy a plastiky Iky a Davida. Spojení místa pro život i prostoru na práci považují oba za ideální. Navíc je obklopuje krásná příroda Orlických hor, tak co si víc přát?
V některém z příštích čísel našeho časopisu vám představíme i jejich obytný dům.

Celou usedlost tu máme jako na dlani. V dolním domku býval výminek, dnes je v něm galerie „napoli“. Mezi ním a horním obytným stavením stojí zeď s bránou, kterou se dříve vjíždělo na dvůr, dnes je neproniknutelně obrostlá psím vínem. Střecha za ní patří stodole

Štít dolního domku otočený do dvorku

Kdo tu bydlí

Eva Ika Anderlová a David Exner, syn Nikola a bolonka Taffy

Kde

V Bystrci v Orlických horách

Text: Iva Tvrzová
Foto: Robert Žákovič

S výhledem na Orlické hory