Potíže se zády

Odborníci tvrdí, že jen jeden člověk ze sta má opravdu zdravou páteř. A téměř každý druhý člověk na světě někdy trpí bolestmi zad. I u nás patří bolavá záda k nejčastějším důvodům pracovní neschopnosti.

Páteř obsahuje sto kloubních spojení a každé z nich může bolet. Proč, to je otázka, kterou se zabývá mnoho lékařských odborností. Příčiny totiž mohou být ortopedického, revmatologického či třeba neurologického původu. Ale za bolesti mohou být odpovědné i změny v napětí, délce a funkcích svalů nebo na první pohled docela obyčejný stres. A tak trávíme hodiny v čekárnách nejrůznějších specialistů, podstupujeme řadu vyšetření a často nakonec nejsme vůbec moudří z toho, co máme s těmi bolavými zády dělat a jak se vlastně léčit.

Příčinou bývá životní styl

„Většina bolestí zad je způsobena špatným životním režimem, především pak nedostatkem fyzické aktivity, nevhodnou zátěží páteře při práci, používáním nevhodných židlí a lůžek nebo také neúměrnou a nevyváženou zátěží při sportu. I přesto, že se bolest zad vyskytuje velmi často, je mnohdy nedostatečně léčena,“ konstatuje MUDr. Martin Jan Stránský, MD, FACP, přednosta pražské Polikliniky Na Národní a primář neurologie Yale New Haven Medical Center v USA.
„Málokterý lékař vyšetří celou páteř, podívá se na klenbu nohou, zjistí pohyblivost páteře, nechá si ukázat, jak se pacient zvedá, sedí na židli apod. Místo toho nabídne pacientovi lék proti bolesti nebo obstřik a napíše neschopenku. Ještě horší je, že ho často pošle ihned na drahé vyšetření, například na magnetickou rezonanci. Ta je však ve valné většině případů před zavedením takzvané optimální konzervativní terapie, do které patří například dieta, mobilizace páteře, rehabilitace, modifikace životního stylu a preventivní cvičení, zbytečná. Právě proto jsou možná bolesti zad nejčastějším důvodem pracovní neschopnosti. Příčiny se odkládají a léčí nedostatečně,“ dodává MUDr. Stránský

Vnímavý lékař jako vysvobození

Jak je možné, že záda nás stále bolí a lékaři na nic nepřišli? Odpověď může být překvapivá. Především u lidí v produktivním věku jsou totiž častými viníky změny v napětí, délce a funkcích svalů. Základem zdravých zad je totiž dostatečný svalový obal kolem páteře. Důležité jsou hlavně tak zvané rotátory – svaly uložené nejhlouběji u páteře –, které zabezpečují stabilitu samotných obratlů. Jenže stav a kondice svalstva se nedají příliš dobře vyšetřit zobrazovacími a laboratorními metodami. Lékař je tedy odkázán pouze na svoje smysly a především hmat.
Za bolesti může i to, jak se na svých židlích hrbíme. Kulatěním zad v bederní oblasti tlačíme na meziobratlovou ploténku. Ta má sice pevný chrupavčitý obal, ale její jádro je rosolovité. Při sedu s kulatými zády je vytlačováno dozadu směrem k míše a kořenovým nervům – výsledkem mohou být chronické bolesti zad, výhřez ploténky a nutnost léčby (klid, tlumení bolesti, obstřiky, fyzioterapie či akupunktura) či dokonce operace.
Kulatění zad nás také nutí zvýšenému prohnutí krční páteře a k nepřirozenému předsunutí hlavy. To se pak projevuje bolestmi hlavy v zátylku a zad v okolí lopatek. Organismus se snaží zcela přirozeně bolestivá místa znehybnit. Na páteři se pak tvoří výrůstky, které lze v případě, že utlačují nervy, odstranit pouze s lékařskou pomocí.
Příčinou bolestí zad může však být i stres, v jehož důsledku jsou napínány svaly, zejména v oblasti šíje (tzv. stresové svaly). Hromadí se v nich kyselina mléčná, což pociťujeme jako bolest. A samozřejmě nelze zapomenout na ústřel, lumbago neboli houser – většinou se za ním skrývá blokáda v meziobratlových kloubech. Ischias s bolestí vyzařující do nohy má na svědomí často uskřinutí nervu zaviněné vyhřeznutím ploténky. Existuje však i akutní lumbago způsobené nachlazením nebo námahou na podkladě svalových křečí.

Vyřeší to léky… anebo ne?

Všechny bolesti zad je třeba léčit. U krátkodobých bolestí (netrvají déle než jeden týden) je vhodný klid na lůžku, suché teplé obklady na postižené místo a případně i léky proti bolesti. Můžeme aplikovat i lokální nesteroidní antirevmatika ve formě mastí a gelů. Pronikají kůží do postiženého místa rychle a dosahují vysoké koncentrace účinné látky.
Jakmile bolesti pominou, mělo by přijít na řadu cvičení zaměřené na posílení svalového korzetu a protažení spasmů. Při dlouhodobých bolestech vždy určuje léčbu lékař. Může jít o jednoduché cviky, ale také o použití podpůrných protetických pomůcek či neurochirurgický výkon.

Pomoci může i masáž

Hluboká masáž svalů zad a šíje snižuje napětí svalů, a tím i zmenšuje bolest. Zlepšuje rovněž prokrvení. Mnoho pacientů se však spokojí s příjemným pocitem uvolnění, který masáž přináší, a další formy rehabilitace odmítá. Masáž však ke konečnému odstranění příčiny bolestí zad nestačí. Běžně si také pleteme klasické masáže, které provádí masér vybavený potřebným kurzem, s fyzioterapií. Tu smí provádět jen specialista fyzioterapeut a jeho výkon je hrazen z veřejného pojištění.

Správná vodoléčba

Horká koupel a obklady pomáhají svalové relaxaci, studené naopak zmírňují otok a stažení svalstva. Pro tlumení bolesti jsou tedy užitečnější. Voda navíc tělo nadlehčuje a pomáhá tak snazšímu pohybu postižených partií.
Nejlepší je samozřejmě využít profesionálních služeb v lázních. Například sirnaté prameny v lázních Velké Losiny nebo Ostrožské Nové Vsi jsou vhodné ke koupelím, které způsobují změny prokrvení, vytvářejí tepelné mosty a povzbuzují látkovou výměnu, čímž pozitivně ovlivňují stav svalů a tlumí záněty. Podobně působí i rašelina ve formě zábalů nebo koupelí nebo u bolestivých stavů zad podkožní injekce plynu oxidu uhličitého.

Suchá jehla a další způsoby

Jak už jsme naznačili, za bolesti zad jsou nejčastěji odpovědné změny v délce, napětí a pružnosti svalů – jejich vinou vznikají ohniska bolesti, takzvané spoušťové body, které se lékaři snaží odstranit.
„To lze několika způsoby neinvazivní techniky, například kombinovanou elektroléčbou, strečinkem, léčbou chladem a dalšími. V poslední době se však stále častěji používá dryneedling, česky metoda suché jehly,“ říká MUDr. Tomáš Vilhelm z Termálních lázní Velké Losiny. Jde o invazivní techniku, při které lékař pomocí tenkých pružných jehliček napichuje spoušťový bod. Jehlička rozruší nemocná svalová vlákénka bodu, tím se změní v místě vpichu elektrického napětí a uvolnění ztuhlý svalový snopec se uvolní. Poškozená vlákna se potom nahradí vlákny zdravými.
Výhodou je zejména cílený, přesný zásah bodu, okamžitý efekt a samozřejmě i to, že jde o materiálně velmi levnou terapii. Po zneškodnění bodu přichází na řadu fyzioterapeut, který se pomocí speciálních svalových technik snaží dosáhnout svalové rovnováhy. Ta je nutná, aby nevznikaly nové spoušťové body.

Sport a pohyb

Pomáhají také dobře zvolené sporty. Vhodné jsou ty, které účinně protahují a relaxují zádové svaly a kompenzují tak sedavý životní styl. Například: kalanetika, jóga, plavání nebo rekreační běh na lyžích.
Nevhodné jsou ty, které mohou zádové svaly nepřiměřeně přetěžovat – tedy obsahují výskoky, nárazy, zvedání těžkých břemen či náhlé prudké změny směru. Například: tenis, squash, aerobic a běh. Pohybová aktivita by měla přinášet pocit psychické a fyzické relaxace, Neměla by být nikdy příčinou únavy a bolesti.

Text: Gabriela Zelinková
Foto: Shutterstock

Potíže se zády