Kamna, v nichž se topí dřevem

Dřevo je v našich končinách nejstarším palivem, čemuž odpovídá i nabídka trhu s kamny, kde máme na výběr ze široké palety neustále inovovaných typů s různými možnostmi využití.

Klasická kamna, jakými jsou legendární Petry, dodnes dobře slouží v mnoha chaloupkách a chatách, pokud se ale zamýšlíme nad pořízením kamen nových, většinou na ně máme ještě další nároky než, aby jen pořádně hřála. Prioritou je vysoký výkon při co nejnižší spotřebě a rovněž estetická stránka.

Prvořadý je výkon

Ve starých kamenných domech či nedostatečně zateplených chatách je výkon topidla zásadní, ale vysokou důležitost klademe i na jejich vzhled, aby ladila se stylovým zařízením, a ve většině případů se také nechceme ochudit o pohled na hru plamenů. To všechno nám dnes běžně nabídnou krbová a kachlová kamna i sporáky. Rozhodovat se můžeme mezi těmi, jež jsou určeny k lokálnímu vytápění a těmi, které s pomocí výměníku vytopí celý objekt. Chceme-li si zajistit volnou ruku při výběru paliva, můžeme si pořídit některý z modelů, v němž je možné topit také dřevěnými či uhelnými briketami, uhlím atd.
Rozhodně bychom na úkor designu neměli rezignovat na kvalitu materiálu, provedení a v neposlední řadě na užitečné funkce, jenž nám co nejvíce usnadní obsluhu, umožní co nejlepší regulaci tepla a ve výsledku přinesou i finanční úspory, přestože si za jejich pořízení připlatíme.

Když se řekne kamna na dřevo

Označení kamna na dřevo nese celá řada vzhledově i principově odlišných topidel. Kromě zmiňovaných klasických kamen se používá rovněž pro krbová a kachlová kamna a sporáky. Kamna se ještě dále dělí podle způsobu spalování či předávání tepla na konvekční, stáložárná, sálavá, pyrolytická, teplovzdušná, akumulační, s výměníkem atd.
Někdy bývají názvy poněkud zavádějící, protože neodpovídají skutečné konstrukci kamen. Nejčastěji se setkáme s mylným názvem „kachlová kamna“ u kamen krbových, která jsou pouze opatřena na vnějším plášti keramickými kachli. Jedná se tu samozřejmě o dva zcela různé způsoby předávání tepla, je tudíž třeba se při výběru řídit především technickými parametry než názvem či vnějším vzhledem.
Obdobnou nejistotu, cože nám to za typ kamen vlastně prodejce nabízí, zažijeme díky různému označení jednoho a téhož typu spalování. Zatímco klasická kamna mají pouze jediný přívod vzduchu do topeniště, a to roštem, a spalování probíhá přímo ve žhavém ohništi, a mluví se o nich jako o kamnech s primárním spalováním, o třídu výš stojí typy se sekundárním neboli dvojím spalováním, kdy dochází k opětovnému vzplanutí uvolňujících se zplodin, čímž se získá z paliva více tepla a z kamen odchází komínem méně znečišťujících látek.
Vysoce kvalitní kamna pak mají ještě přídavný přívod spalovacího vzduchu, který bývá označován jako terciární. V takovém případě se mluví o kamnech s trojím spalování. Není nutno dodávat, že je nejefektivnější. Přívod vzduchu je u modelů vyšší třídy regulován automaticky pomocí termostatického ovládání.

Něco navíc

Kamna mohou být už z výroby opatřena teplovzdušným výměníkem, který odebírá zbytkové teplo ze spalin odcházejících odkouřením a předává je buď pouze do místnosti, v níž kamna stojí, nebo rozvody i do ostatních místností.
Druhou možností je integrovaný teplovodní výměník, který má za úkol ohřívat vodu určenou pro ústřední vytápění.
Stejně jako u elektrického nebo plynového vytápění můžeme kamna na dřevo ovládat přes řídicí jednotku. Ovládání s displejem je umístěno na plášti kamen, kde si lze navolit požadovanou teplotu atd. K většině z nich je možné se připojit přes internet nebo mobil i na dálku.

Dobré rady

Pro stavby s nedostatečnou tepelnou izolací potřebujeme kamna s vyšším výkonem než pro stavby nízkoenergetické.
Při nedostatečném výkonu otevíráme naplno přívody vzduchu, aby se oheň rozhořel, spotřeba paliva tím stoupá, současně dlouhodobě zatěžujeme konstrukci kamen a snižujeme tak jejich životnost.
Příliš vysoký výkon nás nutí naopak přívod vzduchu „seškrtit“, čímž dochází k nedokonalému spalování, kamna i komín se zanášejí dehtem, do ovzduší odchází více škodlivin. Také intenzivně větráme a pouštíme teplo bez užitku ven z domu, tudíž i finance, které nás palivo stálo.
Mokré dřevo špatně hoří, kamna i komín jsou zanášeny dehtem, do ovzduší odchází více škodlivin.

Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock a archiv firem

Kamna, v nichž se topí dřevem