Jak vybrat domácí udírnu a co dál je ještě potřeba?

Grilování je na českých zahradách dnes již stálicí každého léta, mnohem tradičnější je však uzení masa. Šťavnatá krkovička, domácí klobáska nebo uzená šunka, na tom všem si milovníci masa rádi pochutnají. Do udírny mohou ale přijít i sýry či ryby. Chuť uzeného masa nebo i zeleniny je specifická a velmi oblíbená. Dopřát si ji ve svém jídelníčku může každý, domácí uzení není nic složitého. Naopak, skrývá v sobě spoustu zábavy, a i přes to, že u něj strávíte více času než u plotny nebo grilu. Výsledek se vyplatí. Když totiž na oslavě vytáhnete z udírny křehkou uzenou kotletu nebo vlastní klobásy, budete hvězdou večera.

Srovnávat domácí uzení s výrobky, které nám ve velkém nabízejí supermarkety, ani není třeba. Rozdíl v kvalitě, vůni je snadno rozpoznatelný a pocitu, že víte, co přesně udíte a jaké přísady jste k masu přidali, se nic nevyrovná.

Postavit si vlastní, nebo koupit již hotovou udírnu?

Pokud se chcete naplno vrhnout do domácího uzení, máte dvě možnosti, jak začít. Buď si vlastními silami postavíte svoji domácí udírnu, nebo se poohlédnete po již hotových udírnách. Podomácku postavené udírny se nejčastěji konstruují ze dřeva, mohou ale být i kovové nebo kamenné. Opatřit a vybudovat k nim budete muset topeniště, rošty a teploměry, především pak taková práce vyžaduje jistou manuální zručnost a trochu truhlářského umění. Pokud jimi nedisponujete, na místě je koupě již hotové domácí udírny, která je připravená k okamžitému použití.

Jak vybrat domácí udírnu?

Předtím, než začnete s hledáním vaší vysněné udírny, musíte nalézt odpovědi na pár základních otázek. Podle nich poté budete vybírat.

Jak často chci udírnu používat?

Pro kolik lidí (kolik masa) budu chtít udit?

Jak moc pohodlný chci při uzení být?

Velikost udírny podle množství uzeného masa

První rozhodnutí, které musí padnout, je o velikosti udírny. Udává se v objemu (litry), důležitý je také počet roštů a háčků na zavěšení masa, podle nichž si snadno představíte, kolik masa se dovnitř vejde. Bylo by zbytečné vytápět příliš velkou udírnu, když si čas od času chcete vyudit pár kousků masa.
Dřevěná nebo elektrická?

Udíren existuje několik typů. Ten nejtradičnější představují dřevěné domácí udírny, které jsou vhodné pro pomalé uzení tak, jak ho prováděli naši dědové. Mají železné topeniště a přikládá se do nich především kusovým dřevem. Lze v nich velmi dobře regulovat kouř, což je pro správné uzení klíčové. Nikdo netouží po spáleném mase s nádechem dehtu.

Dřevěné udírny nevyžadují kromě dřeva žádný zdroj energie a jsou schopné pojmout i větší kusy masa, zeleniny či čehokoliv, co si přejete udit. Zaberou ale více prostoru, a především pak vyžadují větší množství času a pozornosti. Je zapotřebí hlídat maso, regulovat kouř, teplotu a vhodně přikládat. Řeší se i velikost a vlhkost polen. Při opravdu nezodpovědném zacházení hrozí i riziko vznícení. Práce s dřevěnou udírnou tak chce trochu cviku, výsledek ale stojí za to.

Alternativou jsou elektrické udírny. Možná, že při jejich používání přijdete o ten pravý zážitek z uzení, a pro koho se jedná o koníček a zábavu, ať raději sáhne po udírně ze dřeva, elektrická varianta ale slibuje podobný výsledek při vynaložení daleko menšího úsilí. Zkráceně řečeno, po vložení masa stačí zmáčknout knoflík, za pár hodin přijít, a máte hotovo.

Elektrické udírny fungují za pomoci externího generátoru kouře, který je připojený k udicí skříně. Kromě spalování briket či štěpek, typicky pocházejících z ovocných stromů, se kouř vytváří i prostřednictvím elektrického topného tělíska.

Elektrické udírny se dělí na manuální a digitální. První varianta je velmi snadno ovladatelná, disponuje pouze termostatem s regulačním knoflíkem, na kterém si nastavíte požadovanou teplotu. Čas uzení a regulaci teploty si už musíte hlídat sami. Na digitální udírně si lze nastavit i dobu uzení, o maso se tak během ní nemusíte vůbec starat. Některé modely lze dokonce spárovat s vaším chytrým telefonem a ovládat je tak na dálku.

Pokud si chcete dopřát něco extra, existují i další, speciální druhy udíren. Jde například o mobilní udírny, které se vyznačují kompaktností a nízkou hmotností. Do batůžku na záda je sice nesložíte, ale pro občasné převezení fungují skvěle. Hojně se používají například při výletech za rybařením. Když už jsme u ryb, existují i specifické udírny pro rybí maso. Jsou vybavené pouze háčky a bývají menších rozměrů. Rozdíl při uzení ryb je především v době, a to jak uzení, tak nakládání masa. Vzhledem k jemnosti masa je uzení ryb výrazně rychlejší. Nic vám ale nebrání si ryby udit i v nespecializovaných udírnách.
Čistá udírna = lepší maso

Stejně důležitá jako samotná příprava masa je i údržba vaší udírny. Základem je včasné vyčištění po uzení. Čím dříve připálené kousky a zaschlou mastnotu odstraníte, tím snazší budete mít práci. Zároveň tím přispějete k prodloužení životnosti.

Při čištění si vystačíte s houbičkou, jemným hadříkem, teplou vodou a krystalickou sodou. Žádné speciální přípravky, byť existují, nejsou při pravidelném čištění potřeba. Zvýšenou pozornost věnujte čištění na začátku a konci sezóny, případně před uzením po delší době.

Udírny jsou dnes velmi odolné, přesto však neuškodí skladovat je pod střechou či je jinak chránit před negativními projevy počasí, plísní apod.
Dřevo, brikety, štěpky. Na čem je nejlepší udit?

Na to, jaký bude výsledek vašeho uzení, má velký vliv i použité palivo. Elektrické udírny vyžadují výhradně štěpky, brikety nebo pelety, nejčastěji z ovocného dřeva. Konkrétní výrobci jednotlivých udíren vám vždy doporučí, čím je nejlepší právě v jejich typech topit.

Dřevěné a domácí udírny naopak vyžadují kusové dřevo. Nejčastěji používaný je buk, dále pak švestka, jabloň, třešeň a další ovocné stromy. Obecně platí, že k jemnému masu se hodí právě dřevo z ovocných stromů, červenému masu lahodí dřevo bukové. Nikdy dřevo nesmí být natřené a nalakované a mokré. Udí se dřevem bez kúry.

Jak vlastně udit?

Existují tři základní typy uzení, které se liší v teplotě, která uvnitř udírny panuje, a době uzení. Platí, že čím kratší dobu maso v udírně stráví, tím vyšší teplotu vyžaduje. Zároveň s klesajícím časem uzení klesá i trvanlivost výsledného produktu.

Uzení studeným kouřem

• Pomalé uzení, které může trvat až několik dní (typicky 24–72 hodin)
• Teplota 25-30 °C

Uzení teplým kouřem

• Uzení trvá několik hodin (8-10)
• Teplota 50-60 °C

Uzení horkým kouřem

• Uzení trvá 2-5 hodin
• Teplota 60-90 °C
• Připravené maso je určené k okamžité spotřebě

Komerční prezentace

Jak vybrat domácí udírnu a co dál je ještě potřeba?