Chovejme se ke stavbám šetrně
Při cestách českým a moravským venkovem člověk potká pěkné i krásné domy, ale také spoustu nevzhledných, které se do vesnice nehodí. Tím víc milovníka harmonie zamrzí, když vidí necitlivé zásahy, hyzdící staré chalupy. Ale jsou možnosti jak stavby zmodernizovat a přitom jejich tradiční kouzlo „neponičit“.
Nechat opravu a výběr možností „jak na to“ jen na stavební skupině nebo místním všeumělovi není dobré. Anebo bychom měli alespoň získat reference o jejich dosavadní práci. Majitel, ať už chalupu podědil po předcích, nebo ji koupil, by měl mít k jejímu vzhledu, proporcím i detailům určitou úctu. Pokud nejde o stavbu památkově chráněnou, není samozřejmě nezbytné dodržet při opravách a rekonstrukci historické postupy a materiály (staří zedníci a tesaři by možná rádi některé z těch nových do svého „arzenálu“ přibrali).
Chystáme-li se však k nějaké zásadní změně, vyplatí se alespoň konzultace s památkářem či architektem. Anebo lze navštívit některý ze seminářů, které organizuje pražské Studio Axis, spol. s r.o. – Centrum vzdělávání ve stavebnictví. Poznatky, s nimiž vás dále seznámíme, jsme získali právě při přednášce ing. Alfréda Schuberta na semináři Údržba a opravy historických staveb.
Odkládat opravu střechy se nevyplatí
Stavebně-technický stav některých starších budov přináší jejich majitelům starosti, zvláště když nemají k dispozici dost finančních prostředků, aby mohli uskutečnit celkovou obnovu nebo rekonstrukci. Odkládání dílčích naléhavých oprav a čekání na celkovou stavební obnovu nebo rekonstrukci, někdy finančně nedostupnou, se většinou nevyplatí.
V první řadě je nutné průběžně sledovat stav krytiny a klempířských prvků a zejména po větších deštích v podkroví kontrolovat, jestli střechou nezatéká. A s opravou neotálet. Pokud bude majitel čekat, až protékající voda vytvoří na stropních podhledech skvrny, může už být poškozen krov, stropní konstrukce i omítky.
Drobné opravy taškových krytin lze snadno provést třeba i z podkroví, bez vstupu na střechu. Oprava stávající krytiny, popřípadě její přeložení nebo použití na části střechy, může být hospodárnějším řešením než celková výměna. Dříve byl tento způsob opravy běžný. Dnes pokrývači při celkové rekonstrukci strhnou do suti i pevné, znovu použitelné tašky, což je nehospodárné.
Pokud krytinou delší dobu zatéká, trpí hlavně obvodové části krovů, přiléhající ke zdivu. Právě tam se často objeví dřevomorka. Při nahrazení napadených částí zhlaví protézami se vyplatí ošetřit přípravkem proti houbě (Lignofix, Bochemit, Aidol) nejen nové dřevo, ale také přezdít několik vrstev zdiva s použitím fungicidní malty (např. stěrka Remmers –Sulfatexflüssig). Málokdy je v takových případech nutné strhnout celý krov (tím spíš, že už ty z 19. století jsou památkou). I když stavební firma tvrdí, že není jiné cesty, nechte si udělat průzkum (např. Konzea) a pak zvolte firmu, která dovede vyspravit krov náhradou pouze napadených částí. Bezpochyby to bude levnější. Pokud nemáte na to, abyste rekonstruovali celou střechu, lze dočasně použít k ochránění konstrukce levnou krytinu, například vlnité střešní bloky, které jde jednoduše řezat.
Opravy podlahy
Velká škoda je také likvidovat historickou dlažbu jen proto, že na frekventovaných místech je pár dlaždic příliš prošlapaných nebo přelomených. Nezapomeňte, že dlažba se výrazně podílí na charakteru stavby. Zachování staré dlažby třeba jen na části plochy a její doplnění poněkud odlišnějším materiálem je citlivějším a úspornějším řešením než odvoz všech původních dlaždic na skládku. Navíc jsou už i u nás firmy, které dovedou podle starého vzoru dlaždice vyrobit (např. Historická dlažba Haniš z Hradce Králové).
Stejně tak lze nechat opravit staré krásné a velice kvalitní teracové podlahy, (teraco-podlahy.cz, podlahy-vyhodne.cz, vaas.stav.cz), anebo si nechat položit nové. Není to ovšem levná záležitost, nová teracová podlaha stojí 4500 Kč/m2.
Problémům s dřevěnými podlahami, které vlhnou a trouchnivějí hlavně podél stěn, je možné předcházet jejich odsazením; mezeru vyplníme pruhem cihel. Ani poškozené kamenné schodiště není třeba nahrazovat jiným materiálem. Do porušených míst, která trochu prohloubíme a začistíme, se dají vlepovat plomby tak, že místo opravy ani nepoznáte.
Jaké zvolit dveře?
Zbytečné chyby se dělají i při opravách dveří. Místo aby majitelé původní nátěry nebo fládrování opravili, odstraňují tyto povrchy. Myslí si snad, že je to hezčí. Dělají však dvojitou chybu. Nejen dům nebo chalupu zbaví prvku, který je příjemně oživoval, ale také sníží životnost dveří. V 19. století, což je doba vzniku většiny podobných výplní, se vyráběly z měkkého dřeva – a nátěr je měl ochránit. Chcete-li se vrátit k původní barevnosti, podívejte se pod štítek. Tam obvykle najdete stopy barvy.
Důvodem, proč se likvidují krásné staré dveře a nahrazují často fádními novými, je porušený rám, nebo fakt, že jeho část chybí. Ale i pro tyto situace je jednoduché řešení: vložit do vadných míst plomby. Optimální je propojit je se stávajícím dřevem pomocí kolíčků a klihu, pak není oprava téměř patrná.
Za neopravitelné poškození se považuje i svěšení dveřních křídel v závěsech, menší závada zavíracího mechanizmu (někdy také jen chybějící klika), podnětem k výměně starších funkčních dveří může být také jen jejich zanedbaný vzhled. Dáme-li si práci a objevíme šikovného řemeslníka, bude ve všech těchto případech oprava snadná a podstatně levnější než náhrada hodnotných mistrně zpracovaných dveří obyčejnými, průmyslově vyráběnými.
Okna ovlivňují výraz domu
Rozdíl je patrný na první pohled. Chalupa s okny osazenými v líci v tenkých profilech jako by se – na rozdíl od té s dvojsklem v tlustém rámu – usmívala. Kdysi se dokonce okna kytovala zvenčí a kyt byl natřen s mírným přesahem na sklo. Před výměnou oken bychom se měli zamyslet, zda je taková akce vůbec nutná. Důvodem by neměly být snadno odstranitelné závady, jakými jsou např. uvolněné, poškozené a chybějící součásti zavíracího mechanismu, nebo nevábný vzhled se zpuchřelým nátěrem. To jsou jednoduše odstranitelné závady.
Ke změně dnes vede majitele domů a bohužel i tradičních staveb snaha ušetřit na topení. Při rozhodování o výměně oken se však zapomíná na skutečnost, že při vybourání toho starého a leckdy bohužel i změně tvaru ostění se naruší omítky a zdivo, jejichž oprava akci značně prodraží. Navíc je již známo, že úplné zamezení výměny vzduchu v místnostech při osazení zcela neprodyšných oken se neosvědčilo.
Netěsnost ve styku vnějších rámů a křídel se dá v mnoha případech řešit vložením samolepicích těsnicích pásek do příslušných polodrážek (www.okentes.cz). Efekt je až nečekaně pozitivní a cena zanedbatelná. Tepelně izolační schopnost starších špaletových oken je možné zvýšit nahrazením jednoduchého zasklení vnitřního či vnějšího okna dvojsklem. Není ani nutné pořizovat okna nová. Do starých oken je možné vložit tenké dvojité sklo o tloušťce 8 milimetrů, klasicky je zasklít a zakytovat. Jednodušší je samozřejmě opravovat okna, která nejsou členěná, ale proveditelné je to i v těch dělených. Vhodná vakuovaná zdvojená skla dodává firma Pauer ze Šluknova (www.sklenarstvi-pauer.cz). Je tak možné učinit zadost zateplení stavby a při tom zachovat její zajímavý výraz i památkovou hodnotu.
TEXT: MARIE RUBEŠOVÁ
FOTO: MARTIN MAŠÍN, FRANTIŠEK VAŇÁSEK A AUTORKA
Chovejme se ke stavbám šetrně
Chovejme se ke stavbám šetrně
